Střídavý proud: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 8:
| kapitola = Základní elektrotechnické vztahy
| strany = 16
}}</ref>, na rozdíl od [[Stejnosměrný proud|stejnosměrného proudu]] DC (direct current). Například při běžné [[elektrická síť|síťové]] [[frekvence|frekvenci]] 50 [[Hertz|Hz]] se směr proudu změní každých 10 milisekund. O střídavém proudu nejčastěji mluvíme v energetických (tj. silových) rozvodech. Když mluvíme o silových obvodech střídavého proudu, často máme na mysli spíše obvody, které jsou napojené na síť ve které je stálé harmonické '''[[střídavé napětí]]''' (proud závisí na zátěži, která bývá v čase proměnná).
== Průběh střídavého proudu ==
Řádek 24:
Pokud v konstantním magnetickém poli rovnoměrně otáčíme cívkou (osa otáčení je kolmá na osu cívky i na siločáry pole), pak se na jejích vývodech indukuje harmonické střídavé napětí.
Pokud předpokládáme pasivní lineární zátěž, pak střídavý proud a střídavé napětí v jednom [[elektrický obvod|obvodu]] mají ''stejnou frekvenci'', ale podle charakteru zátěže má proud vůči napětí různý [[fáze (vlna)|fázový posuv]]. Na [[elektrotechnická součástka|součástkách]] s [[elektrická kapacita|kapacitou]] ([[kondenzátor]]) má proud proti napětí fázový předstih, na součástkách s [[indukčnost]]í ([[cívka]]) má proud proti napětí fázové zpoždění (viz též [[obvod RLC|RLC obvody]]). Součástky pouze s [[elektrický odpor|elektrickým odporem]] ([[rezistor]]) nevytvářejí žádný fázový posuv
Lineární zátěž je ve střídavém obvodu charakterizována svou [[impedance|
=== Velikost střídavých veličin ===
Řádek 45:
* Obdobně '''I<sub>ef</sub>''' je '''[[efektivní hodnota]]''' proudu, v silových střídavých obvodech jde o nejčastěji udávanou hodnotu. Většinou se značí pouze jako '''I'''. Efektivní hodnota je definována jako velikost [[stejnosměrný proud|stejnosměrného proudu]], který by při průchodu rezistorem vyvolal stejný tepelný účinek. Z matematického hlediska jde o odmocninu ze střední hodnoty čtverce proudu za jednu nebo více půlperiod.
* '''U<sub>stř</sub>'''
<center>
<math>
Řádek 78:
== Výroba střídavého proudu ==
Střídavý proud vzniká [[
=== [[Dvoufázová soustava]] ===
Předchůdce třífázové soustavy, zůstává v provozu v [[
=== Trojfázová soustava ===
[[File:Trojúhelník.svg|thumb|Zapojení 3F soustavy do [[Přepočet hvězda trojúhelník|trojúhelníku]]]]
[[ Střídavý elektrický proud se vyrábí pomocí synchronních generátorů (alternátorů), které obsahují u dvoupólových strojů tři cívky navzájem otočené o 120 stupňů. Střídavé napětí, vznikající v takovém generátoru se nazývá '''trojfázové napětí''' nebo také '''třífázové napětí'''. Cívky generátoru mohou být zapojeny do [[Přepočet hvězda trojúhelník|hvězdy nebo trojúhelníku]], takže generátor má pak tři vývody, které nazýváme fáze. Každá ze tří fází má průběh napětí proti sousedním fázím fázově posunut o 120 stupňů elektrických. Všechny alternátory veřejné elektrické sítě pracují navzájem synchronně s jmenovitou frekvencí 50 Hz v Evropě nebo 60 Hz v USA.
Řádek 93 ⟶ 94:
=== Výhody a nevýhody použití harmonických střídavých napětí a proudů ===
Střídavý proud se používá kvůli snadnější výrobě v [[Elektrárna|elektrárnách]], dálkovému přenosu a v neposlední řadě kvůli snadnějšímu vypínání. Snížení přenosových ztrát se dosahuje především transformací elektrického napětí na [[vysoké napětí]] nebo [[velmi vysoké napětí]] (vyšší [[intenzita elektrického pole]]) a nízký proud (nižší [[magnetická indukce]]), čímž se snižují provozní ztráty vzniklé [[Jouleovo teplo|zahříváním]] elektrického vedení vlivem [[
==== Výhody střídavého proudu ====
Zásadní výhodou střídavého proudu je, ve srovnání se stejnosměrným proudem, jeho mnohem jednodušší průmyslová výroba a distribuce:
* jednoduché (skokově přepínané) zvyšování a snižování napětí pomocí [[transformátor]]ů.
* vzhledem k tomu, že proud prochází nulou každou půlperiodu, vycházejí přístroje určené k vypínání ([[vypínač (elektrotechnika)|vypínače]]
* generátory střídavého proudu, na rozdíl od stejnosměrných [[Dynamo|dynam]], nepoužívají [[Komutátor (elektrotechnika)|komutátory]] (mechanické [[střídač]]e), takže jsou jednodušší z hlediska výroby i údržby.
Řádek 105 ⟶ 106:
==== Nevýhody střídavého proudu ====
Hlavní nevýhody střídavého proudu ve srovnání se stejnosměrným:
* složitější [[rekuperace]] (vracení energie do sítě)
* nutnost plně synchronizovat všechny elektrické generátory v celé [[Přenosová soustava|síti]]
* nutnost vyvažovat nejen toky samotného [[Činný výkon|činného výkonu]], ale i [[Jalový výkon|jalového]]
Řádek 114 ⟶ 115:
* podstatného snížení [[Přenosové ztráty|ztrát na vedení]],
* podstatného snížení pořizovacích nákladů na dálkové rozvody,
obojí snížením velikosti přenášeného
=== Transformace při rozvodu ===
Po zvýšení, pro účely [[přenos elektrické energie|přenosu]], se [[velmi vysoké napětí]] (VVN) opět snižuje v [[rozvodna|rozvodnách]] a [[transformovna|transformovnách]] na [[vysoké napětí]] (VN), to se pak dále snižuje v uličních elektrotransformátorech na [[nízké napětí]] (NN) s [[efektivní hodnota|efektivní hodnotou]] mezifázového [[sdružené napětí|sdruženého napětí]] definovanou na přesně 400 [[volt|V]], resp. 0,4 [[kilo|kV]], s mezními [[tolerance]]mi +5
Zápis na transformovně pak může být například:
: VN/NN:
Díky 275násobnému snížení napětí je v síti NN pro přenos stejného výkonu nutno přenášet adekvátně zvýšený proud, tedy je při dodržení stejné [[
=== Trojfázový rozvod ===
Pro [[elektromotor]]y, pro [[točivý elektrický stroj|točivé]] [[elektrický stroj|elektrické]] [[stroj]]e obecně, je přirozené používat [[trojfázový rozvod]], díky kterému pak v [[prostor]]u může vznikat [[točivé elektromagnetické pole|točivé]] [[elektromagnetické pole|elektromagnetické]] [[
==== Výroba ====
Při [[výroba elektrické energie|výrobě elektrické energie]] v [[elektrárna|elektrárnách]] mohou mít [[generátor]]y ([[alternátor]]y) svá vlastní [[jmenovité napětí|jmenovitá napětí]], třeba 3 kV, a do standardizované sítě VN se připojují [[přifázovávání|přifázované]] a přes přesně nastavené [[transformátor s odbočkami|odbočky transformátorů]].
Po zvýšení, pro účely přenosu, se velmi vysoké napětí (VVN) opět snižuje v rozvodnách a transformovnách na vysoké napětí (VN), to se pak dále snižuje v uličních elektrotransformátorech na nízké napětí (NN) s efektivní hodnotou mezifázového sdruženého napětí definovanou na přesně 400 V, resp. 0,4 kV, s mezními tolerancemi +5 %
Zápis na transformovně pak může být například:
Řádek 139 ⟶ 140:
==== Rozvody v domácnostech ====
V [[byt
==== Napájení drobné elektroniky ====
V převážné většině [[spotřební elektronika|spotřební elektroniky]] ([[počítač]], [[rozhlas|rádio]] apod.) se používá bezpečné [[malé napětí|malé]] (MN) [[stejnosměrné napětí]], které se typicky vytváří buď pomocí domácích transformátorků ([[adaptér]]ů) s [[usměrňovač]]i nebo pomocí [[Spínaný zdroj|spínaných zdrojů]]. Tyto spotřebiče tedy mohou být napájeny i z jiných zdrojů [[stejnosměrné napětí|stejnosměrného napětí]], jako jsou [[autobaterie|(auto)baterie]], [[
== Použití střídavého proudu ==
Řádek 158 ⟶ 159:
Další typy speciálního použití střídavého proudu lze najít v [[průmysl]]u: Kupř. v [[hutnictví]] se běžně používají [[oblouková pec|obloukové pece]] s běžnou frekvencí 50 Hz, které jsou jedny z největších spotřebičů zapojených do sítě vůbec.
Početně nejvýznamnější a nejsilnější skupinu [[
=== Palubní sítě ===
Střídavý proud je používán i v [[palubní síť|palubních sítích]] některých [[dopravní prostředky|dopravních prostředků]] ([[letadlo|letadla]], [[loď|lodě]]). V těchto případech je obvykle používáno [[střídavé napájení]] s vyšší frekvencí (typicky 400 Hz) pro snížení [[ztráty elektrické
== Označení střídavého proudu ==
Řádek 173 ⟶ 174:
* [[Stejnosměrný proud]]
* [[Elektřina]]
* [[Transformátor]]
* [[Alternátor]]
* [[Elektrárna]]
|