Kalifornská zlatá horečka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněno vše kromě prvních dvou řádků. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/California_Gold_Rusha
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
{{Citace elektronické monografie | titul = The Gold Rush of California: A Bibliography of Periodical Articles | vydavatel = California State University, Stanislaus| datum vydání = 2002| url = http://library.csustan.edu/bsantos/goldrush/GoldTOC.htm | datum přístupu = 2008-01-23}}</ref> Zpráva o objevu se brzy rozšířila, výsledkem bylo 300&nbsp;000 mužů, žen a dětí, kteří přišli do Kalifornie ze zbytku Spojených států a zahraničí.<ref>[http://www.learncalifornia.org/doc.asp?id=118 California Gold Rush, 1848-1864]</ref>
 
První, ke kterým se zpráva o Zlaté Horečce dostala, byli obyvatelé Oregonu, Havajských ostrovů a Latinské Ameriky. Tito lidé se také jako první začali hrnout do Kalifornie, a to koncem roku 1848. Z 300 tisíc jedinců, kteří do Kalifornie doputovali, dorazila přibližně polovina mořskou plavbou. Zbytek přišel z východu USA Kalifornskou stezkou a stezkou vedoucí podél řeky Gily. Lidé hledající zlato, nejčastěji nazývaní "forty-niners" ("devětačtyřicátníci", podle roku 1849, kdy se odehrála hlavní vlna zlaté horečky), se na svých cestách často potýkali s nedostatkem jídla a jiného majetku. Zatímco většina nově příchozích byla Amerického původu, horečka do Kalifornie přitáhla desetitisíce lidí z Latinské Ameriky, Evropy, Austrálie či Číny.
 
Zpočátku bylo zlata tolik, že se hrudky daly sbírat přímo ze země. Později se zlato začalo získávat i z řek a potoků, pomocí jednoduchých technik, jako např. rýžování. Časem se vyvinuly další, sofistikovanější a technicky náročnější metody. Postupně se tak techniky stávaly dražšími a proto se zvýšil počet velkých firem v poměru k individuálním zlatokopům. Postupně se vytěžilo zlato v hodnotě desítek miliard dnešních dolarů, z čehož pochopitelně měli někteří lidé veliké zisky. Velká část zlatokopů se však musela vrátit domu bez jakýchkoli výrazných výdělků.