Nekódující DNA: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.27b - Opraveno pomocí WP:WCW - Duplicitní kategorie - Opravy pravopisu a typografie
Faskal (diskuse | příspěvky)
něco o funkci
Řádek 1:
'''Nekódující DNA''' je [[DNA]], která není přepisována v [[protein]]y.<ref name = monitor>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Otčenášková | jméno = Martina | url = http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/01068921.mp3 | titul = Monitor | kapitola = Odpadní DNA souvisí s agresivní rakovinou | vydavatel = Český rozhlas Leonardo | datum vydání = 2010-01-07 | datum přístupu = 2010-01-07 | poznámka = Čas 4:10 od začátku stopáže}}</ref> Velmi často tvoří podstatný díl [[genom]]u eukaryot, např. u člověka až 97%,<ref name=campbell>{{citace monografie | jméno = N.A | příjmení = Campbell | jméno2 = J.B. | příjmení2 = Reece | rok = 2006 | vydavatel = Computer press | titul = Biologie}}</ref> naopak u [[bublinatka opomíjená|bublinatky opomíjené]] tvoří jen necelá tři procenta.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = John | jméno = Radek | titul = Masožravá bublinatka nevede zbytečnou DNA. Jak to? | datum_vydání = 2013-05-14 | datum_přístupu = 2013-05-18 | periodikum = tyden.cz | url = http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/masozrava-bublinatka-nevede-zbytecnou-dna-jak-to_270147.html}}</ref> I když nekódující DNA nekóduje proteiny, řadí se do ní i geny pro [[nekódující RNA]], které mají funkci v dekódování genetické informace a řadu regulačních funkcí. Některé úseky nekódující DNA se nepřekládají, ale mají regulační funkci<ref>{{Citace monografie| autor = Carroll, Sean B. et al.| měsíc = May | rok = 2008 | kapitola = Regulating Evolution | titul = Scientific American | strany = 60–67 | vydavatel = Scientific American Inc. | místo = New York }}</ref>, pro většinu oblastí nekódující DNA však funkce není známá, v takovém případě se často označuje jako '''junk DNA''', z angličtiny "odpadní DNA". Termín ''Junk DNA'' poprvé použil v roce 1972 [[Susumo Ohno]].<ref>
{{Citace monografie
| autor=S. Ohno
Řádek 11:
 
Speciálními případy jsou nekódující DNA přímo uvnitř genů nazývána [[intron]], bývalé geny, které však už jsou poškozené a nepřepisují se v RNA, které se označují jako [[pseudogen]]y, a [[repetitivní DNA]].
I když všechny organismy obsahují nekódující DNA, [[bakterie]] mají většinou kolem 2 % DNA nekódujícího geny, jejich DNA prakticky neobsahuje intergenovou nekódující DNA ([[intron]]y) a jednotlivé geny jsou často [[transkripce|přepisovány]] najednou ze shluku genů tzv. [[operon]]u.
 
== Typy nekódující DNA ==
Řádek 20 ⟶ 21:
* [[Repetitivní DNA]] (příkladem jsou [[mikrosatelit]]y tvořící [[centromera|centromery]]), [[transpozon]]y a virové elementy.
* [[telomera|Telomery]] chránící konce [[chromozom]]ů před degradací, protože [[DNA polymeráza]] replikující genom není schopna syntetizovat konce DNA a musí být vytvářeny jiným mechanismem.
 
==Známá funkce nekódující DNA==
* Ochrana genomu před [[mutace|mutacemi]], protože nekódující DNA snižuje dopad [[inserce|insercí]] a [[delece|delecí]], které patří k mutacím s největším dopadem na syntézu proteinů, protože mohou vyvolávat [[posun čtecí fáze]]. Vložení úseků nekódující DNA snižují oblast genu zasaženou tímto typem mutace.
* Fyzická ochrana genomu a role při [[buněčné dělení|buněčném dělení]]. Telomery na okrajích lineárních chromosomů vytváří ochranu před zkrácením kódující části chromozomu při replikaci DNA. Repetitivní sekvence v oblasti centromer zase slouží jako místo pro přichycení [[kinetochor]] oddělujících jednotlivé chromosomy při dělení buněk.
* Oblasti pro vazbu proteinů regulujících osudy DNA. Jak už bylo zmíněno, oblasti nekódující proteiny mohou být místa specifická pro vazbu proteinů, například [[transkripční faktor|transkripčních faktorů]], které regulují například [[transkripce|transkripci]] nebo [[replikace|replikaci]] DNA.
 
 
== Neznámá funkce nekódující DNA ==