Jodopsin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 11 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q420433) |
předělání odkazu |
||
Řádek 2:
'''Jodopsiny''' (též '''fotopsiny''') jsou [[oko|oční]] [[pigment]]y vyskytující se v [[čípek (oko)|čípcích]], tedy buňkách zajišťujících [[barevné vidění]].<ref>{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press|isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}}</ref> Jsou velmi podobné [[rodopsin]]u v [[tyčinka (oko)|tyčinkách]]; mají podobnou stavbu, založenou na bílkovinné složce ([[opsin]]) a na nebílkovinné části ([[retinal|11-cis-retinal]]). Liší se od něj pouze bílkovinnou složkou.<ref name="guyton">{{Citace monografie |příjmení = Guyton |jméno = Arthur C| příjmení2 = Hall| jméno2 = John E |titul = Textbook of Medical Physiology| vydání = 11| vydavatel = Elsevier| rok = 2006 |edice = 11 | isbn = 978-0-7216-0240-0}}</ref> Funkčně se jedná o [[receptor spřažený s G proteinem|receptory spřažené s G proteinem]].
Živočichové s barevným viděním jsou vybaveni hned několika typy jodopsinů. Většina [[savci|savců]] má dva druhy jodopsinů; jeden na krátkovlnnější, druhý pro dlouhovlnnější [[světlo|viditelné světlo]]. Člověk má tři druhy jodopsinů, jeden má maximum v [[modrá|modré]] oblasti (419 nm), druhý v [[zelená|zelené]] oblasti spektra (531 nm) a třetí v [[červená|červené]] (559 nm). Třetí pigment vznikl v evoluční větvi primátů směřující k člověku před cca 40 miliony lety.<ref name=neurology>{{citace monografie| titul = Elements of Molecular Neurobiology| jméno = C. U. M. |příjmení= Smith| rok= 2002 | vydavatel=John Wiley & Sons | isbn = 0-470-84353-5| vydání=3| místo = Chichester}}</ref> Každý čípek má jeden z těchto jodopsinů; vnímání odlišných barev různými individuálními čípky je základem vzniku barevného obrazu.<ref name="guyton" />
== Reference ==
| |||