Mongolsko: Porovnání verzí

Odebráno 2 659 bajtů ,  před 6 lety
Hlavním městem je [[Ulánbátar]], jehož 1 221 000 obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například [[Erdenet]], [[Darchan]] a [[Čojbalsan (město)|Čojbalsan]]. Území Státu Mongolsko se rozkládá na části území tzv. [[Vnější Mongolsko|Vnějšího Mongolska]], zatímco tzv. [[Vnitřní Mongolsko]] je dnes jako autonomní oblast součástí [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]].
 
:DDD
== Poloha a přírodní podmínky ==
[[Soubor:Mapa Mongolska.PNG|náhled|vlevo|Orientační mapka Mongolska]]
[[Soubor:Mongolia Topography.png|left|thumb|Topografická mapa]]
Po vzniku [[Kazachstán]]u přestalo být Mongolsko největším vnitrozemským státem světa (zaujímá druhou pozici). Patří mezi státy nejvíce vzdálené od moře (700 km). V západovýchodním směru měří 2 392 km, od severu k jihu 1 259 km. Délka hranic činí 8 161 km, z toho 3 485 km připadá na hranici s Ruskem a 4 676 km představuje pomezí s [[Čínská lidová republika|Čínskou lidovou republikou]].
 
Velká část země má charakter [[náhorní plošina|náhorní plošiny]] s&nbsp;průměrnou nadmořskou výškou přesahující 1&nbsp;500&nbsp;m; pouze 19 % rozlohy země se nachází pod úrovní 1&nbsp;000&nbsp;m. Nejnižším bodem je hladina [[Jezero|jezera]] [[Choch núr]] (532&nbsp;m) v&nbsp;nejseverovýchodnějším cípu země. Zatímco jihovýchod a jih Mongolska je jen mírně zvlněný a zbrázděný stržemi, na severu a zejména na západě se zvedají vysoká pohoří [[Východní Sajan]], [[Changaj]] a [[Mongolský Altaj]] (s&nbsp;nejvyšší horou země [[Chüjtun]] vysokou 4&nbsp;374&nbsp;m), <!-- též pod názvem Najramdal; starší zdroje uvádějí o několik metrů méně, přikláním se k novějším číslům -->rozčleněná hlubokými údolími. Na jihu Mongolska pak daleko k&nbsp;východu vybíhá o něco nižší pásmo [[Gobijský Altaj|Gobijského Altaje]]. Celý jih a jihovýchod Mongolska zaujímá nejsušší a nejnehostinější část země - poušť [[Gobi]].
 
Mezi horami na západě se nachází celá řada velkých bezodtokých [[Jezero|jezer]]; tato oblast bývá proto nazývána ''Jezerní pánev''. Zde se prostírá největší mongolské jezero [[Uvs núr]] (3&nbsp;350&nbsp;km²), dále [[Char Us núr]], [[Chjargas núr]], [[Ačit núr]] aj. Další velké jezero, [[Chövsgöl núr]] (2&nbsp;620&nbsp;km²), leží na severu země. V&nbsp;kontrastu s&nbsp;jihem, postrádajícím stálé vodní toky, v&nbsp;severní části země existuje poměrně hustá říční síť. Největšími řekami jsou [[Orchon]] a [[Selenga]], které odvádějí vodu do [[Rusko|ruského]] jezera [[Bajkal]], patří tedy k&nbsp;[[úmoří]] [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Selenga je na dolejším toku při ruských hranicích dokonce využívána pro lodní dopravu. Východ země odvodňuje do čínského jezera [[Chu-lun]] a dále přes [[Amur]] do [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] řeka [[Cherlen]].
 
== Historie ==
Anonymní uživatel