Historiografie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Související články: přenos linků o dějinách dějepisu |
m fix link |
||
Řádek 85:
Goll také vychoval na oddělené české [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]] skupinu žáků, které se začalo říkat [[Gollova škola|„Gollova škola“]]. Nejednalo se o homogenní skupinu, společné jí však byla gollovská pozitivistická metoda. Mezi hlavní představitele patřil [[Josef Pekař|Pekař]], [[Josef Šusta|Šusta]], [[Václav Novotný|Novotný]], [[Kamil Krofta|Krofta]] a [[Zdeněk Nejedlý|Nejedlý]]. Kromě této skupiny působila ještě starší generace pracující tradičními metodami poplatnými nacionálním, politickým či náboženským požadavkům. Také se od historické vědy začaly oddělovat [[pomocné vědy historické]] ([[Josef Emler|Emler]], [[Gustav Friedrich|Friedrich]]) a [[archeologie]] ([[Josef Ladislav Píč|Píč]], [[Lubor Niederle|Niederle]]). A v neposlední řadě se vyvíjela také historiografie českých Němců, byť pod silným vlivem nacionalismu ([[Adolf Bachmann|Bachmann]], [[Bertold Bretholz|Bretholz]]).<ref>Kutnar – Marek (1997). S. 469–677.</ref>
V meziválečném období dále pokračovala činnost pozitivistické historiografie, avšak její zmechanizování a odosobnění vedlo ke skepsi, kritice pozitivistické metodologie ([[Jaroslav Werstadt|Werstadt]], [[Jan Slavík (historik)|Slavík]]). Určité východisko představovalo obohacení politických dějin o hospodářsko-sociální dějiny ([[Bedřich Mendl|Mendl]]), v čemž pokračovala také mladší generace ve 30. letech. Z řady historiků vybočoval [[Zdeněk Kalista|Kalista]], jenž představil svou vlastní koncepci historikovy práce, jež podle něj měla být tvůrčí činností.<ref>Kutnar – Marek (1997). S. 683–969.</ref>
Přeryv v české historiografii znamenala [[Protektorát Čechy a Morava|nacistická okupace]] a [[únor 1948|nastolení komunistického režimu]]. O dějinách se muselo oficiálně psát v souladu s [[marxismus|marxistickou ideologií]]. Politicky nevyhovující autoři museli svá díla vydávat pod jménem svého kolegy, který mohl publikovat, nebo jejich práce nevycházely vůbec. Svobodnou vědeckou činnost umožnila až [[sametová revoluce]] roku [[1989]].
| |||