Elam: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 8 lety
 
== Mladší historie ==
Tzv. Staroelamské období (cca 2550–[[1520 př. n. l.|1520 př. n. l.]]). První psané poznatky o Elamu se datují přibližně ke konci 27. a první polovině 26. stol. př. n.l., kdy vládne Avanská dynastie (podle sídelního města Awan). Okolo roku 2300 byl Elam pokořen [[Akkadská říše|Akkadskou říší]]. Akkaďané se zem pokoušeli spravovat několik let, ale nedokázali ji udržet. Nový akkadský vládce Rimuš však zemi znova obsadil a úplně zpustošil. Přesto se mu nepodařilo si Elam podrobit. Stejně tak ale museli bránit akkadští (i nejstarší sumerští) vládci a králové před elamskými kmeny zemědělské oblasti [[Mezopotámie]]. Ve svých záznamech píší o vpádech Elamitů, ne vždy však úspěšných; tak vládce [[Lagaš]]e „Eannatum (tento Ennatum na chvíli sjednotil celý [[Sumer]] ([[Kramer]])) rozdrtil Elamu hlavu. Elam byl zahnán do své země.“ Akkadský král Maništusu dobyl Anšan a uvalil na něj daně. Jak bylo napsáno výše, akkadským se nepodařilo Elam nikdy úplně ovládnout a nakonec Maništusův synovec, vládce [[Narám-Sín]], uzavřel s Elamem písemnou smlouvu, ve které je Elam povinen přizpůsobovat svou vnější politiku s AkkadsouAkkadskou říší, ale zachová si svou vnitřní nezávislost (toto je první známá mezinárodní smlouva ve světové historii; je napsaná elamsky, ale akkadským klínovým písmem, jež v této době počíná nahrazovat původní elamské obrázkové, (protoelamské) písmo). Za Šulgiho (2093–[[2046 př. n. l.|2046 př. n. l.]]), krále III. Dynastie [[Ur (město)|Uru]], si Sumerové podmanili některé elamské oblasti, které pak spravovali zvláštní sumerští úředníci. Pád třetí urské dynastie za vlády Ibbi-Sina, kdy Elamové spolu s [[Amorejci]] vystupňovali nápor na Sumer a následně dobyli Ur a poplenili další sumerská města, přispěl i k osvobození Elamu a k obnovení nezávislosti elamského království. Elamští králové začali opět vpadat do mezopotamského údolí a dokonce se pevně uchytili v jeho jižní části, [[Larsa|Larse]]. Též babylonský král Chammurapi ([[Chamurappi]]) (1792–[[1750 př. n. l.|1750 př. n. l.]]) musel s Elamity velmi úporně bojovat a teprve až pod svou nadvládou sjednotil značnou část Mezopotámie, vypudil Elamity ze Sumeru (Avdiev), porazil současného krále Šimut-wartaše a jako guvernéra zde dosadil Siwe-palar-chuppaka (1768–[[1745 př. n. l.|1745 př. n. l.]]). Po Chamurapiho smrti nebyli jeho následníci schopni rozsáhlou říši udržet a Elam znova nabral na síle. O několik desetiletí později vládce Kutir-Nachchunte I., který využil poměrů v Mezopotámii a mezi lety 1730–1720 několikrát vpadnul na její území, kde dobyl na třicet měst. Po jeho smrti se Elam za vlády Kuk-našura (1650–[[1635 př. n. l.|1635 př. n. l.]]) stává opět vasalským státem Babylonie. To ale netrvá dlouho, za vlády krále Pala-iššana (1570–[[1545 př. n. l.|1545 př. n. l.]]), se Elam od nadvlády Babylonu osvobodil, načež v roce [[1520 př. n. l.|1520 př. n. l.]] do země vtrhli [[Kassité]], kteří ji dobyli a nastává dvě stě let trvající „kassitské temno.“
 
== Středověk Elamu ==
Neregistrovaný uživatel