Železniční trať Čelákovice–Neratovice: Porovnání verzí

m
úprava infoboxu dle https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Bot/%C5%BD%C3%A1dosti_o_proveden%C3%AD_pr%C3%A1ce&diff=10385732&oldid=10377565, odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42)
(→‎Zajímavosti v okolí: vlečka = bývalé nákladiště Popovice nad Labem (dle historického sešitového jízdního řádu))
m (úprava infoboxu dle https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Bot/%C5%BD%C3%A1dosti_o_proveden%C3%AD_pr%C3%A1ce&diff=10385732&oldid=10377565, odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42))
| osmrelace = 48626
| stanice =
{{BS-začátek}}
{{BS3||BHF|| 0|[[Čelákovice]]|||}}
{{BS3||ABZlf||||[[Trať 231|trať do Prahy]]|}}
{{BS3||BHF||15|[[Neratovice]]|||}}
}}
|}
'''Železniční trať Čelákovice - Neratovice''' (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''074'''). Trať vede z [[Čelákovice|Čelákovic]] do [[Neratovice|Neratovic]] přes [[Brandýs nad Labem]]. Jednokolejná [[lokálka|regionální trať]] vybudovaná v souvislosti s přijetím nového zákona o lokálních drahách, který zjednodušil a zvýhodnil jejich budování. Úsek z Čelákovic do Brandýsa nad Labem byl zprovozněn v roce [[1883]], do Neratovic v roce [[1899]].<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; internetová databáze; Sekera, P.]</ref>
 
Brzy po zahájení provozu na místní dráze se začalo uvažovat o spojení mezi Brandýsem a vlečkou kosteleckého cukrovaru, jelikož tyto dvě tratě byly od sebe vzdáleny pouze 8 km. V roce [[1899]] tedy byla zahájena doprava mezi Brandýsem a Neratovicemi. Dráhou byla odkoupena část vlečky kosteleckého cukrovaru, jenž si ponechal pouze 2 km dlouhý úsek, který odbočuje v bývalé stanici [[Jiřice (Kostelec nad Labem)|Jiřice]]. Nádraží v Brandýse však dále zůstávala nespojená, kvůli náročnějším terénním podmínkám mezi nimi. Až v roce [[1925]] došlo ke stavbě propojení [[Železniční zářez|zářezem]] mezi starým a novým brandýským nádražím.
 
Zajímavostí je projekt pocházející již z doby [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], který počítal s propojením stávajících tratí Neratovice – Brandýs, Brandýs – Čelákovice a Čelákovice – [[Mochov]], doplněné novou spojkou Mochov – [[Český Brod]]. Projekt byl však živý ještě za [[1. republika|1. republiky]]. Motivací bylo odlehčit pražskému železničnímu uzlu od tranzitních nákladních vlaků, jak dokládá návrh Dr. Rambouska přednesený v [[Národní shromáždění Československé|Národním shromáždění]] v roce [[1919]].<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0315_00.htm Návrh člena Národního shromáždění Dra Rambouska a soudr. na nouzovou stavbu místní dráhy Český Brod - Mochov]</ref> V této době totiž ještě neexistovala současná spojka přes stanici [[Praha-Holešovice]]. Se stavbou se však nikdy nezačalo.
 
<div style="clear: both;" /></div>
Před první světovou válkou byl na trase mezi Vídní a Brandýsem k vidění vlak se salonními vozy, jelikož pozdější císař [[Karel I.]] byl příslušný k vojenské posádce ve Staré Boleslavi. Trať též využívali hosté lázní v [[Lázně Toušeň|Toušeni]] , v [[Zápy|Ostrově]] a v [[Houšťka|Houšťce]] a příslušníci výše zmíněné vojenské posádky. Řada těchto hostů ale spíš vystupovala ve stanici [[Mstětice (Zeleneč)|Mstětice]], která tehdy nesla název Mstětice-Lázně Ostrov, na hlavní trati z [[Praha|Prahy]] do [[Nymburk]]a, a z ní dále pokračovali povozy, protože zde zastavovalo více vlaků.
 
V roce [[1931]] se objevuje první motorový vůz [[Motorový vůz M 210.0|M 210.0]], který tu je pak od roku [[1932]] v pravidelném provozu. Později je v Brandýse deponován i vůz [[Motorový vůz M 130.2|M 130.2]]. V Brandýse dále slouží parní lokomotivy řad [[lokomotiva 400.1|400.1]], [[lokomotiva 354.0|354.0]], [[lokomotiva 314.2|314.2]] a [[lokomotiva 434.1|434.1]]. Na osobních vlacích se vystřídaly motorové vozy [[Motorový vůz 820|M 240.0]], letmo je turnosován stroj [[Motorový vůz M 131.1|M 131.1]], od roku 1976 jsou starší vozy nahrazovány tehdy novými [[motorový vůz M 152.0|M 152.0]], tyto stroje od roku [[1994]] již pod novým označením [[motorový vůz 810|810]], zcela převzaly provoz. Po úpravě pro [[samoobslužný systém odbavení cestujících]], a tedy přečíslování na řadu [[motorový vůz 809|809]], zde slouží dodnes.
 
V jízdním řádu z roku [[1918]] nalezneme 2 páry vlaků jezdící v trase Čelákovice – Brandýs, a dva páry v úseku Brandýs (město) – Neratovice, jízdní doba v prvním úseku je 27 minut. V roce [[1944]] již jezdí 10 párů vlaku z Čelákovic do Brandýsa, z toho 2 s omezením. Na Brandýském starém nádraží staví jen jeden z nich, a to jen ve dny školního vyučování. V roce [[1988]] mezi Čelákovicemi a Brandýsem 13 párů vlaků a ve druhém úseku 9. K výrazné redukci osobní dopravy došlo v rámci změny v průběhu platnosti jízdního řádu 1996/1997. V této době se vážně uvažovalo o [[privatizace|privatizaci]] nebo zastavení provozu na řadě regionálních tratí, včetně této. Později však byl počet spojů v souvislosti se zaváděním systému [[Pražská integrovaná doprava|pražské integrované dopravy]] opět navýšen, později dokonce zavedena současná doprava v hodinovém taktu.
 
Z motorových lokomotiv se na této trati poprvé objevily prototypy [[Lokomotiva T 324.0|T 324.0]], poté sem na konci 60. let byly dodány přímo z výroby stroje dnešní řady [[lokomotiva 710|710]], které později musely být odtud stáhnuty po větším počtu [[vykolejení]], jelikož pro tyto třínápravové lokomotivy zde nebyl vyhovující stav kolejí. V 70. letech je nahradily lokomotivy řady [[lokomotiva 726|726]]. V 80. letech je nahradily lokomotivy řady [[lokomotiva 720|720]] a [[lokomotiva 721|721]], které zde sloužily do poloviny 90. let. Po nich následovaly [[lokomotiva 730|730]] a [[lokomotiva 731|731]]. Po roce [[2000]] se sem dostaly dnes téměř všudypřítomné lokomotivy řady [[lokomotiva 742|742]]. Všechny tyto stroje byly nasazovány na [[staniční záloha|staniční zálohy]] v Brandýse a v Čelákovicích. Tyto zálohy dnes už nejsou obsazovány. Jako první byla již v 90. letech zrušena ta Brandýská. Na [[manipulační vlak|manipulačních vlacích]], které jezdily přímo z [[Neratovice|Neratovic]] do [[Čelákovice|Čelákovic]] jezdily lokomotivy [[lokomotiva 751|751]], jež jezdily i na speciálních vlacích v době řepných kampaní.
 
Nákladní doprava byla velmi čilá. Obsluhováno bylo několik vleček, kromě zmíněného [[cukrovar|cukrovaru]] v [[Kostelec nad Labem|Kostelci]], který měl vlastní motorové lokomotivy, tu byla i vlečka [[BSS|Brandýských strojíren a sléváren]], také s vlastní lokomotivou, pak vlečka skladového areálu v [[Polerady (okres Praha-východ)|Poleradech]], vlečka podniku [[Továrny obráběcích strojů|TOS]] s vlastní lokomotivou řady [[lokomotiva 701|701]], vlečka cukrovaru a [[Prefa|Prefy]] v [[Lázně Toušeň|Toušeni]]. Existovalo též nákladiště zemědělských produktů mezi Brandýsem a Polerady. Značné množství vozů bylo vykládáno a nakládáno přímo ve stanicích Kostelec nad Labem a Brandýs nad Labem.
=== Brandýs nad Labem zastávka ===
[[Soubor:Brandys nad labem zastavka.JPG|thumb|left|Brandýs nad Labem zastávka]]
Otevřena 1. prosince 1933.
 
<div style="clear: both;" /></div>
138 738

editací