Třetí termodynamický zákon: Porovnání verzí

m
-prázdná odřádkování
m (Bot: Odstranění 36 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q29166))
m (-prázdná odřádkování)
'''Třetí termodynamický zákon''' (též '''třetí hlavní věta termodynamická''' nebo '''třetí termodynamický princip''') popisuje chování [[látka|látek]] v blízkosti [[absolutní nula|absolutní nulové teploty]]. Tato věta umožňuje určit absolutní hodnotu [[entropie]], což má význam při určování hodnot [[volná energie|volné energie]], která má vliv na průběh [[chemická reakce|chemických reakcí]].
 
 
Tento zákon nijak nevyplývá z předchozích [[termodynamický zákon|termodynamických zákonů]], lze jej však odvodit ze [[statistická fyzika|statistické fyziky]] a [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]].
 
 
Třetí termodynamický zákon je znám také jako '''Nernstův teorém'''.
Při zkoumání chování látek v blízkosti absolutní teplotní nuly se zjistilo, že se některé vlastnosti v blízkosti této [[teplota|teploty]] nemění při změně teploty, a že určité [[fyzikální veličina|veličiny]] jsou při velmi nízkých teplotách prakticky [[nula|nulové]]. Na základě chování [[stavová funkce|stavových funkcí]] při nízkých teplotách a vzájemných souvislostí je možné odvodit třetí hlavní větu termodynamiky v matematické formulaci
:<math>\lim_{T\to 0}S=0</math>
 
 
Tento závěr se také vyjadřuje v tzv. ''[[Max Planck|Planckově]] formulaci''.
 
Ačkoli je tato věta formulována pro čistou pevnou či kapalnou látku, lze očekávat, že žádná látka se v blízkosti absolutní nulové teploty nenachází v [[plyn|plynném skupenství]].
 
 
Při teplotě absolutní nuly klesá k [[nula|nule]] i [[tepelná kapacita]] látek, přičemž závislost tepelné kapacity na [[teplota|teplotě]] není [[lineární funkce|lineární]].