Paul Celan: Porovnání verzí

Celan se na narodil roku 1920 v Černovicích na Bukovině v Rumunsku židovským rodičům, původním jménem Paul Antschel. V roce 1939 složil maturitu a začal studovat medicínu v [[Tours]] ve Francii. Roku 1939 se Celan zapsal v Černovicích ke studiu romanistiky. O rok později připadly Černovice nejdříve Sovětskému svazu, než byly obsazeny roku 1941 německými a rumunskými vojenskými jednotkami. Následuje deportace Celanových rodičů. Celan je přiřazen do pracovního tábora v Rumunsku. Roku 1944 se Celan vrátil do Černovic, které jsou znovu pod Sovětským svazem a vrací se na podzim ke studiu. Od roku 1945 pracuje jako překladatel a lektor v nakladatelství v [[Bukurešť|Bukurešti]]. První zveřejněné básně pocházejí z této doby. Na konci roku 1947 odchází Celan do [[Vídeň|Vídně]], kde se seznámil se studentkou [[Ingeborg Bachmann]]ovou (s níž posléze prožil milostný a literární vztah) a půl roku poté do [[Paříž|Paříže]]. Začíná studovat germanistiku a jazykovědu, ve stejném roce vychází jeho první sbírka básní. Pravděpodobně 20. dubna 1970 je nalezen mrtev v [[Seina|Seině]].

Celanova počáteční tvorba je ovlivněna symbolismem a romantickými vlivy sahajícími od [[Friedrich Hölderlin|Hölderlina]], přes [[Georg Büchner|Büchnera]] až po [[Georg Trakl|Trakl]]a, [[Stefan George|George]]ho a [[Rainer Maria Rilke|Rilke]]ho. Stejně silně se v Celanově díle ale ozývá i vliv současné politické básně a konkrétní poezie. Básnická reflexe není u Celana namířena na volnou estetiku, nýbrž reflexi historie, především epochy německého nacionálního socializmu a holokaustu. Díky tematickému zpracování genocidy židů platí Celan za jednoho z nejvýznamnějších představitelů literatury [[holokaust]]u. Ve své tvorbě se musel vypořádat se zdrcujícím výrokem německého filozofa [[Theodor W. Adorno|Theodora W. Adorna]] „po Osvětimi už nelze psát básně“. Tento výrok vyvrátil především temnými tóny stesku a důtklivostí žaloby, později rozšiřuje svou výtku na současné neměnící se poměry a bezvýchodnost až po kritiku civilizace.