Verze z 6. 5. 2013, 11:26 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 675 editací m napřímení 2 odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 6. 2013, 14:51 editovat zrušit editaci 194.228.32.166 (diskuse) →‎Historie Přejít na další porovnání →
Řádek 5: == Historie == Na [[Evropa\|evropském]] kontinentu bylo jako první vyrobené a použité lano v [[Německo\|německých]] stříbrných [[důl\|dolech]] v Clausthalu (pohoří [[Harz]]) (1834). První lana byla tvořena navzájem [[krut\|zkroucenými]] [[kování\|kovanými]] [[drát]]y, které tvořily pramen. Ze tří pramenů pak bylo stočeno lano. Technologie byla převzata z výroby [[konopí\|konopných]] lan. Lana se ~~stáčels~~stáčela [[ruční práce \| ručně]]. Tyto lana se také nazývals Albertovy (William Albert vrchní důlní rada, který použití lan prosadil). Jelikož dráty měly relativně velký průměr, tak i průřez lana byl velký a lano bylo málo ohebné, přesto však měla výhodu, že ve vlhkém důlním prostředí netlela, měla vyšší pevnost a oproti řetězům se nepřetrhla "bez varování" <ref> Sayenga Donald: Modern history of wire rope </ref>. Již v roce 1836 bylo ocelové lano v provozu na [[Slovensko\|Slovensku]], a to na šachtě Kristián v [[Banská Štiavnica\|Banské Štiavnici]]. V roce 1837 byla na šachtě [[Štiavnické Bane\|Piarg]] v Banské Štiavnici zřízena první [[továrna]] na výrobu ocelových lan na základě podnětu komorního [[hrabě]]te Schweitzer. Lana se nejprve vyráběla ručně a od roku 1840 byl v provozu stroj na výrobu pramenů, který si dal v témže roce patentovat vídeňský mechanik Wurm. Délka prvních lan byla jen několik desítek metrů. Vývoj techniky výroby ocelových lan pokračoval poměrně rychle a již v roce 1850 bylo pro potřeby železničního provozu vyrobené lano o délce 2 650 m. <ref> Boroška, Hulín, Lesňák: Ocelová lana </ref>.

Drátěné lano: Porovnání verzí