Abraham Lincoln: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
→‎Vývoj po kapitulaci: pravopisné chyby
Řádek 102:
 
== Vývoj po kapitulaci ==
Příčina války - problém otroctví - byl vyhranou občanskou válkou vyřešen. V projevu po bitvě u [[Antietam]]u [[22. říjen|22. října]] [[1862]] prohlásil, že od [[1. leden|1. ledna]] [[1863]] je třeba na všech územích obsazených vojsky Unie nahlížet na [[Otrokářství|otroky]] jako na svobodné lidi. Dokument alevšak nemalou mírou přispěl i ke konečnému vítězství Unie ve válce. Na jeho základě se totiž [[Černoch|černoši]] mohli hlásit do služby v ozbrojených silách, čímž výraznou mírou ovlivnili složení unionistické armády. Dohromady jich v ní sloužilo téměř 200 000, což bylo asi 10 % všech vojáků.
 
Tomuto ''Preliminary Proclamation'' (předběžnému vyhlášení) předcházel složitý proces sebeuvědomování. On sám hlavní cíl války viděl v zachování Unie. K definitivnímu osvobození otroků a jeho konečnému zrušení došlo až s 13. dodatkem k Ústavě, jehož přijetí se již nedožil. Jeho Emancipační prohlášení z [[22. září]] [[1862]] se projevilo i v zahraničněpolitické pozici Unie. [[Francie]], [[Španělsko]] a [[Spojené království|Velká Británie]] sympatizující s Jihem se teď nemohly otevřeně postavit za Konfederaci, protože veřejná podpora otroctví byla politicky neúnosná. Unie tak zažehnala nebezpečí zásahu těchto mocností, především Británie, ve prospěch Konfederace. Roku [[1863]] se zúčastnil otevření národního hřbitova u [[Gettysburg]]u, na místě, kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev občanské války. Při této příležitosti přednesl řeč, v níž kromě jiného pravil: „Věřím, že tito mrtví nezemřeli nadarmo.“ Zmiňovaný 13. ústavní dodatek, kterým bylo otroctví definitivně zrušeno, schválily tři čtvrtiny státních zastupitelstev, jak je tomu podle ústavy potřeba. [[18. prosinec|18. prosince]] [[1865]] se stal součástí ústavy. Tehdy už otroctví přetrvávalo jen ve dvou pohraničních státech [[Kentucky]] a [[Delaware]]. Netrvalo dlouho, než bylo zrušeno i tam.