4. kniha Ezdrášova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m typobot: typografické korekce podle specifikace
Singularita (diskuse | příspěvky)
typos
Řádek 13:
==Obsah==
 
V prvních třech rozhovorech si Ezdráš stěžuje na utrpení židovského národa a ptá se, zda [[Babylon]] zhřešil opravdu méně než Izrael, když mu bylo dáno dobýt Jeruzalém a odvést Židy do zajetí. Problém je však univerzálnější a týká se zlé náklonnosti celého lidstalidstva, již od Adama. I když vždy byl někdy ušetřen, ani jeho záchrana nebyla definitvnídefinitivní a konečná. Celkový Ezdrášův pohled na lidské dějiny je velmi pesimistický. Anděl Ezdrášovi neodpovídá přímo, ale odvrací jeho pozornost k událostem na konci času, z nynější zlé situace na svět, který teprve má přijít. Ve třetím rozhovoru anděl zdůrazňuje, že spása nezávisí na příslušnosti ke konkrétnímu národu, ale na osobních zásluhách a spravedlnosti. Problém se tak přesouvá na obecně lidskou úrověňúroveň.
 
Právě v této části se objevuje významný text pojednávající o mesiášském království, dávaný do spojitosti se [[Zjevení Janovo|Zj]] 20 a s [[milenarismus|milenarismem]]. Ezdráš hovoří o příchodu mesiáše a o jeho říši na konci tohoto věku. Tato říše bude však časově omezená a po ní teprve bude následovat „druhý svět“, tj. konečná spása. Mesiášské království je jen jakýmsi časným předjímáním budoucího života a odměny.
Řádek 19:
Po rozhovorech následují vidění. Nejprve vidí Ezdráš plačící ženu (kap. 10) a snaží se ji utěšit. Poté je mu odhaleno, že podobně, jako on utěšuje ji, i Bůh se snažil skrze anděla utěšit jeho, ale on nepopřával sluchu. Teprve nyní, když se obrátily role, Ezdráš začíná chápat, což je zlomovým bodem v celé knize.
 
Následující dvě vidění (sny) odkazují na knihu Daniel (kap. 7) – Ezdráš vidí orla (kap. 11, symbol [[Řím]]a) a posléze [[syn člověka|syna člověka]] vystupujícího z moře (kap. 13). Tyto sny jsou interpretacemi posledních událostí, pomstněnípomstění svatých a jejich odměny.
 
[[Kategorie:Apokryfní spisy]]