Hinduismus: Porovnání verzí

{{Indická filosofie}}

Název pochází z [[Perština|perského]] slovního kořene ''hindu'' (حندو), v [[Sanskrt|sanskrtu]] ''sindhu'' (सिन्धु), což je název řeky [[Indus]]. [[Islám|Muslimští]] [[Peršané]] slovem '''hindu''' označovali nemuslimské obyvatelstvo, žijící za řekou [[Indus]]. Je to v principu podobné označení, jako u křesťanů v Evropě bylo slovo [[Pohanství|pohan]] pro obyvatelstvo nekřesťanské. Hinduismus není možno považovat za [[náboženství]] v evropském smyslu (jako například judaismus, křesťanství, islám), nýbrž je to [[dharma]] (způsob bytí). Toto slovo překládal přední český indolog [[Vladimír Miltner]] do češtiny jako ''držmo'' a definuje jej jako ''to, čehož jest se držeti'' a vysvětluje jej jako ''všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti''.<ref>Miltner Vladimír, PhDr.,CSc.: Malá encyklopedie buddhismu, Praha 1997, ISBN 80-208-0394-7, str.77</ref> V tzv. „hinduismu“ můžeme rozlišit dva základní koncepty dharmy: [[vaidika dharma]] (वैदिक धर्म = védské držmo) a [[sanátana dharma]] (सनातन धर्म = věčné držmo). K různým druhům dharmy patří i neortodoxní směry, které nevycházejí z učení [[Védy|Véd]], jako například [[buddhismus]], [[džinismus]], [[sikhismus]], [[tantra]] a další. Původní, před-buddhistickou [[vaidika dharma|védskou dharmu]] reprezentuje dnes především společnost [[Árjasamádž]].<br />

V pravém slova smyslu se nedá mluvit o náboženství jako spíše o nábožensko-sociálním systému, který v sobě zahrnuje právní a společenské normy.<ref>B. Knotková-Čapková a kol., Základy asijských náboženství I, Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 111.</ref> K hinduismu se hlásí cca. 900 milionů osob<ref>http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism</ref> a je tím třetím největším společenstvím na světě. Indická ústava zahrnuje do hinduismu i [[buddhismus]], [[sikhismus]] a [[džinismus]].<br />