|
[[Soubor:Jean Piaget.jpg|thumb|Jean Piaget]]
'''Jean Piaget''' [{{IPA|ʒɑ̃ pjaˈʒɛ}} - ''žán pjaže''] ([[9. srpen|9. srpna]], [[1896]] – [[16. září]], [[1980]]) byl [[Švýcarsko|švýcarský]] filozof, [[přírodní vědy|přírodní vědec]] a [[vývojová psychologie|vývojový psycholog]], dobřekterý známýse proproslavil svéstudiem studiumdětského dětímyšlení a pro svou [[teorie kognitivního vývoje|teoriiteorií kognitivního vývoje]] či genetické [[epistemologie]]. JakByl [[Sto nejvlivnějších psychologů 20. století|druhým nejcitovanějším psychologem 20. století]].<ref>http://wsjx.mnu.cn/learning/web_course/gp06/chapter_cWFqug/local_files/30652.pdf</ref> Významně se přičinil o reformy školního vzdělávání a jak říká [[Ernst von Glasersfeld]], Jean Piaget jebyl také "velkým průkopníkem [[kostruktivismuskonstruktivismus|konstruktivistické]] teorie znalostí"<ref>(in ''An Exposition of Constructivism: Why Some Like it Radical'', 1990)</ref>. Byl [[Sto nejvlivnějších psychologů 20. století|2. nejcitovanějším psychologem 20. století]].<ref>http://wsjx.mnu.cn/learning/web_course/gp06/chapter_cWFqug/local_files/30652.pdf</ref>
== Životopis ==
Piaget se narodil v [[Neuchâtel]]u ve francouzskojazyčné části Švýcarska. Jeho otec, Arthur Piaget, byl profesorem [[středověká literatura|středověké literatury]] na [[Neuchâtelská universita|Neuchâtelské universitě]]. Piaget byl nadprůměrným dítětem se zájmem vo [[biologie|biologii]] a příroděpřírodu, obzvláště ho zaujali [[měkkýš]]i, a dokonce ještě před ukončením střední školy publikoval několik prací. Svou dlouhou kariéru vědeckého výzkumu začal vlastně již v jedenácti letech publikací krátké práce o albínském [[vrabec|vrabci]]. V průběhu svého života napsal Piaget více než šedesát knih a několik set článků.
Piaget obdržel [[Doktor filozofie|Ph.D]] v přírodních vědách na Neuchâtelské universitě, chvíli také studoval na [[Universita v Zurichu|Universitě v Zurichu]]. Během této doby publikoval dvě [[Filosofie|filozofické]] práce, které zobrazují směr jeho soudobého myšlení, které však později zavrhl jako práci adolescenta. Jeho zájem v [[psychoanalýza|psychoanalýze]], právě se rozvíjejícím psychologickém přístupu, také spadá do tohoto období. ▼
▲Piaget obdržel [[Doktor filozofie|Ph.D]]Doktorát v přírodníchzoologii vědáchobdržel na Neuchâtelské universitě, chvíli také studoval na [[Universita v Zurichu|Universitě v Zurichu]] (1918-1919) a v Paříži (1919-1921) studoval dětskou psychologii a pedagogiku. Během této doby publikoval dvě [[Filosofie|filozofické]] práce, které zobrazují směr jeho soudobéhotehdejšího myšlení, které však později zavrhl jako práci adolescentanezralé. Jeho zájem vo [[psychoanalýza| psychoanalýzepsychoanalýzu]] jako psychologický přístup, právěkterý se rozvíjejícímprávě tehdy psychologickémbouřlivě přístupurozvíjel, také spadá do tohoto období.
Poté se přestěhoval ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] do Grange-aux-Belles, [[Francie]], kde učil na chlapecké škole vedené [[Alfréd Binet|Alfrédem Binetem]], tvůrcem tzv. binetova [[IQ test|testu inteligence]]. Při známkování několika takových inteligenčních testů si povšiml, že malé děti opakovaně chybovaly v určitých otázkách. Piageta tolik nezajímal samotný fakt, že děti chybovaly, ale že malé děti stále činily stejný typ chyb, který starší děti a dospělí nedělali. Toto ho vedlo k vyslovení teorie, že dětské myšlení nebo kognitivní procesy jsou podstatně rozdílné od těch dospělých. Nakonec zveřejnil souhrnnou teorii prohlašující, že jednotlivci procházejí několika stupni kvalitativně odlišných stadií kognitivního vývoje. V roce [[1921]], se Piaget vrátil do [[Švýcarsko|Švýcarska]] jako ředitel [[Rousseau Institut|Rousseauova institutu]] v [[Ženeva|Ženevě]]. ▼
▲PotéRoku 1919 se přestěhoval ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] do Grange-aux-Belles, [[ FranciePaříž]] e, kde učil na chlapecké škole Grange-aux-Belles vedené [[ AlfrédAlfred Binet| AlfrédemAlfredem Binetem]], tvůrcem tzv. binetovaBinetova [[IQ test|testu inteligence]]. Při známkování několika takových inteligenčních testů si povšimlvšiml, že malé děti opakovaně chybovaly v určitých otázkách. Piageta tolik nezajímal samotný fakt, že děti chybovaly, ale že malé děti stále činilydělaly stejný typdruh chyb, který starší děti a dospělí nedělali. Toto ho vedlo k vyslovení teoriemyšlence, že dětskév myšlenípoznávání nebočili kognitivní procesykognitivních jsouprocesech se dětí podstatně rozdílnéliší od těch dospělých. Nakonec zveřejnil souhrnnou teorii prohlašujícío tom, žejak jednotlivci procházejí několika stupni kvalitativně odlišnýchodlišnými stadiístupni kognitivního vývoje. V roce [[1921]], se Piaget vrátil do [[Švýcarsko|Švýcarska]] jako ředitel [[Rousseau Institut|Rousseauova institutu]] v [[Ženeva|Ženevě]].
V roce [[1923]] se oženil se svou studentkou, Valentine Châtenay; společně měli tři děti, které Piaget studoval již od narození. V roce [[1929]], Jean Piaget přijal místo ředitele v [[International Bureau of Education]] a zůstal v čele této mezinárodní organizace až do roku [[1968]]. Každý rok navrhoval „ředitelovy proslovy“ pro radu IBE (IBE Council) a pro Mezinárodní konferenci pro veřejné vzdělávání (International Conference on Public Education), ve kterých výslovně vyjádřil svou představu vzdělávání. ▼
▲V roce [[1921]] se Piaget vrátil do [[Švýcarsko|Švýcarska]] jako ředitel [[Institut Rousseau|Rousseauova institutu]] v [[Ženeva|Ženevě]], který před ním vedl Édouard Claparède. V roce [[1923]] se oženil se svou studentkou, Valentine Châtenay; společně měli tři děti, kteréu nichž Piaget studoval již od narození studoval, jak si osvojují jazyk. V roce [[1929]] , Jean Piaget přijal místo ředitele v [[International Bureau of Education]] (IBE) a zůstal v čele této mezinárodní organizace až do roku [[1968 ]], kdy se stala ústavem [[UNESCO]]. Každý rok navrhovalpřednášel „ředitelovyředitelské proslovy“přednášky pro radu IBE (IBE Council) a pro Mezinárodní konferenci pro veřejné vzdělávání (International Conference on Public Education), ve kterýchv výslovněnichž vyjádřilvyjadřoval svou představu vzdělávání.
== Stádia kognitivního vývoje == ▼{{Viz též|Teorie kognitivního vývoje}}
▲== Stádia kognitivního vývoje ==
Piaget byl v letech [[1929]]-[[1975]] profesorem [[psychologie]] na [[Universita v Ženevě|Universitě v Ženevě]] a je stále nejvícezejména známý protím, jak reorganizaciuspořádal teorieteorii kognitivního vývoje do jednotlivých stádií, čímž navázal na dřívější práci [[James Mark Baldwin|Jamese Marka Boldwina]]: čtyři etapy vývoje zhruba odpovídají (1) narození-2 roky, (2) 2-7 let, (3) 7-12 let, a (4) 12 a více. Každá etapa je charakterizovaná všeobecnými kognitivními strukturami (schématem), které ovlivňují veškeré myšlení dítěte ([[strukturalismus|strukturalistické]] pojetí ovlivněné filozofem [[Immanuel Kant|Immanuelem Kantem]]). Každé stádium představuje dětské porozumění světa během daného období a každé, kromě toho posledního, je nepřesným zobrazením reality. Vývoj z jednoho stádia do dalšího je tedy způsoben nahromaděním chyb v dětském chápání okolního prostředí; toto hromadění nakonec způsobí tak veliký nesoulad (disequilibrum), že musí dojít ke komplexnímu přeorganizování myšlenkových struktur.
Čtyři Piagetovy vývojové etapy jsou:
# ''[[Stadium formálních operací]]'': 12 let a více (dokáže logicky myslet o abstraktních pojmech).
Tato chronologická období jsou pouze přibližná a ve světle faktu, žeprotože studie prokázaly velké rozdíly mezi jednotlivými dětmi, nemohou být chápány jako ostře stanovené normy. Dále se tato stádia objevují v různých letech podle toho, jaká oblast znalostí je posuzována. Stáří stanovené pro jednotlivá stádia tedy pouze odráží, kdy jsou jednotlivá stádia obvykle dominantní, ačkoliv jedna a tatáž osoba může vykazovat příklady dvou, tří nebo dokonce i všech čtyř stádií myšlení ve stejnou dobu, přičemž záleží na oblasti znalostí a experimentu, kterému je jedinec podroben.
I přesto základní pravidlo tvrdí, že cov sekaždé jedné oblasti znalostí týče,se stádia se objevují ve stejném chronologickém pořadí.
Názor na neměnnost pořadí stádií vychází z toho, že znalosti nejsou jednoduše získány z okolního prostředí, ale jsou postupně vystavěny zevnitř. Tento názor byl velice vlivný v [[pedagogika|pedagogice]], a je většinou nazýván konstruktivismus (viz též "[[Konstruktivismus (teorie učení]]"). Jakmile je poznání vnitřně vystavěno, je testováno na prostředí stejným způsobem, jakým vědec zkoumá platnost své teorie. Stejně jako vědec, jednotlivý žák může vyřadit, upravit nebo přestavět poznání podle jeho užitečnosti ve skutečném světě. Velká část této výstavby (a později přestavby) je vykonávána podvědomě.
Vidíme tedy, že PiagetovyPiagetova stádia vlastně zobrazují čtyři typy myšlenkových struktur. Chronologické pořadí je nevyhnutelné, protože každá fáze je potřebná k vystavění další úrovně, která je jednodušší, všeobecnější a účinnější. Je to to samé, jako říci, že nejdřívePodobně musíme kovnejdřív upravit navyrobit součástky, abychom mohli postavit stroje, a poté koordinovat stroje, abychom mohli postavit továrnu.
== Piagetova představa o dětské mysli ==
== Vývojové procesy ==
Piaget nepřineslnepodal žádnýstručný přesný (neboa jasný) popis vývojovýchvývojového procesůprocesu jako takovýchcelku. ŠiroceZhruba řečeno se sestávalyprobíhá zv cyklu:
* Dítě provádí operaci, která má vliv na předměty nebo je uspořádává. Dítě je schopné posoudit vlastnosti akce a jejích výsledků.
| 