Verze z 1. 5. 2013, 17:54 editovat Wirtus (diskuse \| příspěvky) 637 editací +commons ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 5. 2013, 20:17 editovat zrušit editaci Wirtus (diskuse \| příspěvky) 637 editací přepracováno, doplněno, upraveno+kat. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox Politik \| čestný_titul = [[Doktor = práv\|JUDr.]] \| jméno= Richard Bienert \| obrázek=Richard Bienert.jpg Řádek 19: \| nástupce2 = nikdo (funkce zanikla) \| datum_narození = {{Datum narození\|1881\|9\|5}} \| místo_narození = [[~~Praha~~Smíchov]]<br />{{Vlajka a název\|Rakousko-Uhersko}} \|datum_úmrtí = {{Datum úmrtí a věk\|1949\|2\|3\|1881\|19\|5}} \|místo_úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název\|Československo}} \| strana = [[Národní souručenství]] \| manžel/ka = \| děti = Richard Bienert ml., dcera \| alma_mater = \| podpis = }} {{Různé významy\|druhý=rakousko-uherském státním úředníkovi a předsedovi vlády Předlitavska\|stránka=Richard von Bienerth-Schmerling}} [[Soubor:Richard Bienert-grave.JPG\|thumb\|right\|255px\|Hrob Richarda Bienerta na Olšanských hřbitovech v Praze]]▼ ~~'''Richard Bienert''' ([[5. září]] [[1881]], [[Praha]] – [[3. únor]]a [[1949]], tamtéž) byl československý [[politik]].~~ '''Richard Bienert''' ([[5. září]] [[1881]] [[Smíchov]] – [[3. únor]]a [[1949]] [[Praha]]) byl [[Rakousko-Uhersko\|rakousko-uherský]], [[Československo\|československý]] a [[Česko\|český]] státní úředník a [[politik]]. Za [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]] předseda vlády a ministr vnitra Richard Bienert pracoval jako policejní úředník, po roce [[1918]] pak jako policejní prezident hlavního města. V roce [[1925]] se stal viceprezidentem [[Zemská správa politická\|Zemské správy politické]] v [[Čechy\|Čechách]] a od roku [[1939]] byl českým [[zemský prezident\|zemským prezidentem]]. Od roku [[1942]] byl [[ministr vnitra\|ministrem vnitra]], od 19. ledna do 5. května 1945 pak [[předseda vlády\|předsedou vlády]]. == Biografie == Pocházel z rodiny pražského magistrátního úředníka. Po studiu gymnázia, vystudoval i práva na pražské univerzitě. Od roku [[1906]] působil jako policejní úředník u c.k. policie v Praze. Za [[První světová válka\|1. světové války]] jako zasvěcený státní úředník (mj. ve zpravodajském oddělení policie) vzdor rizikům úzce spolupracoval s [[První československý odboj\|domácím odbojem]], tzv. [[Maffie\|Maffií]]. A právě to ho vyneslo za [[První republika\|republiky]] do nejvyšších policejních pater.<ref name="Szabo">{{Citace monografie \| příjmení = Szabo \| jméno = Miloš \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.\| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2011 \| počet stran = 245 \| isbn = 978-80-7277-487-6 \| strany = 122}}</ref> ▲[[Soubor:Richard Bienert-grave.JPG\|thumb\|~~right~~left\|~~255px~~200px\|Hrob Richarda Bienerta na Olšanských hřbitovech v Praze]] Krátce po vyhlášení republiky, byl dne [[30. říjen\|30. října]] [[1918]] jmenován pražským policejním ředitelem, [[20. květen\|20. května]] [[1920]] pak policejním prezidentem hlavního města.<ref name="vlada">http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/rejstrik-predsedu-vlad/richard-bienert-440/</ref> Provedl reorganizaci pražského policejního sboru v nových státoprávních a politických poměrech. V roce [[1925]] se stal viceprezidentem [[Zemská správa politická\|Zemské správy politické]] v [[Čechy\|Čechách]] a od roku [[1939]] byl českým [[zemský prezident\|zemským prezidentem]]. Za jeho působení se zvýšila prestiž policie, zároveň byl znám sociálním cítěním i charismatem.<ref name="Szabo"/> Po příchodu nacistů jej [[Gestapo]] již roku 1939 zatklo. Z Gestapa byl propuštěn až na zákrok státního prezidenta [[Emil Hácha\|Háchy]] a slib [[loajalita\|loajality]], který dodržel. Takže ve funkci policejního zemského prezidenta mohl zůstat a vydržel v ní až do roku [[1942]]. Po zatčení premiéra [[Alois Eliáš\|Eliáše]], aby neuvolnil klíčový post ministra vnitra aktivním kolaborantům, rozhodl se tento rezort převzít.<ref name="Szabo"/> Dne [[19. leden\|19. ledna]] [[1942]] tak byl jmenován v [[Vláda Jaroslava Krejčího\|Krejčího vládě]] [[ministr vnitra\|ministrem vnitra]]. Nakonec se [[19. leden\|19. ledna]] [[1945]] stal krátce do [[5. květen\|5. května]] [[1945]] i [[předseda vlády\|předsedou vlády]]. Zároveň s funkcí protektorátního premiéra vykonával stále i funkci ministra vnitra. Dne [[5. květen\|5. května]] [[1945]] hodlal pronést v pražském [[rozhlas\|rozhlase]] prohlášení o zániku Protektorátu, ale to už nestihl, protože byl zatčen [[Revoluční gardy\|revolučními gardami]]<ref name="Szabo"/> a následně [[31. červenec\|31. července]] [[1946]]<ref name="vlada"/> mu Národní soud pro polehčující okolnosti (intervence ve prospěch zatčených) vyměřil 3 roky vězení za [[kolaborace\|kolaboraci]] s nacisty. V květnu [[1947]] byl těžce nemocen podmínečně propuštěn a dožil v ústraní bez jakékoliv státní penze, podporován pouze svým synem a dcerou.<ref name="Szabo"/> Jeho stejnojmenný syn se oženil s Evou Peroutkovou, dcerou spisovatele a publicisty [[Ferdinand Peroutka\|Ferdinanda Peroutka]].<ref name="Szabo"/> ~~Po [[druhá světová válka\|válce]], už v květnu 1945 byl zatčen za [[kolaborace\|kolaboraci]] s nacisty a odsouzen v červenci 1945 k třem letům vězení.<ref name="Bartoš">{{Citace monografie~~ ~~\| příjmení = Bartoš~~ ~~\| příjmení2 = Kovářová~~ ~~\| příjmení3 = Trapl~~ ~~\| jméno = Josef~~ ~~\| jméno2 = Stanislava~~ ~~\| jméno3 = Miloš~~ ~~\| titul = Osobnosti českých dějin~~ ~~\| vydavatel = ALDA~~ ~~\| místo = Olomouc~~ ~~\| rok = 1995~~ ~~\| kapitola = Bienert Richard~~ ~~\| strany = 21-22~~ ~~\| isbn = 80-85600-39-0~~ ~~}}</ref>.~~ ~~V roce 1947 byl propuštěn, o dva roky později ve věku 67 let zemřel.~~ == Odkazy == {{Commonscat}} Řádek 85 ⟶ 77: [[Kategorie:Narození 1881]] [[Kategorie:Úmrtí 1949]] [[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Českoslovenští ministři vnitra]]

Richard Bienert: Porovnání verzí