Dělba moci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 2 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q79896) |
|||
Řádek 24:
Ideální oddělení mocí však není nikdy zcela úplné: v parlamentní formě vlády musí exekutiva získat důvěru parlamentu, takže existuje silné propojení mezi vládou a parlamentní většinou a proti tomuto „bloku“ je postavena jen parlamentní opozice. Tak je tomu především v evropských zemích, naproti tomu nejdůslednější oddělení státních mocí je zřejmě ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde exekutivu řídí přímo volený prezident, jehož vláda je na Kongresu méně závislá a soudci Nejvyššího soudu jsou jmenováni doživotně.
V České republice je systém oddělenosti státních mocí specifický v tom, že nejenže jsou odděleny moci zákonodárná, výkonná a soudní (čl. 2 odst. 1 [[Ústava České republiky|Ústavy]]), ale rozděleny jsou i „zevnitř“ ([[Poslanecká sněmovna]] – [[Senát]], [[prezident republiky]] – [[vláda]], [[Ústavní soud]] – obecné soudy). Tím je omezena možnost koncentrace a zneužití moci i jen v rámci jedné z nich. V poslední době navíc roste význam dalších „mocí“ ve státě, například správy měny, jež je svěřena centrální bance, a „moci“ veřejných médií, která by také neměla podléhat vládě, ale ani parlamentním stranám. I zákonné postavení České národní banky, České televize a rozhlasu je tedy součástí snah o dělbu moci. Významnou nezávislou složkou státní moci jsou i [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšší správní soud]] a [[Nejvyšší kontrolní úřad]].
== Další typy moci ==
| |||