Přímá demokracie: Porovnání verzí

Přidáno 2 852 bajtů ,  před 8 lety
(nyní zdařený (?:-) pokus o:-) úpravy, rozšíření, respektující původní verzi jak je možné
m (→‎Polopřímá demokracie: +související článek k vývoji)
((nyní zdařený (?:-) pokus o:-) úpravy, rozšíření, respektující původní verzi jak je možné)
'''Přímá demokracie''' jeoznačuje [[demokracie|demokratickádemokratickou]] [[seznam forem vlády|formaformu vlády]], ve které seje vůle [[lid]]u přímo přenášípřenášena do procesu politického rozhodování. V původnímpojetí některých autorů významutento termín popisoval státní zřízení [[Polis|antické polis]] jako byly například [[starověké Athény]]. V tomto původním pojetí jde o protipól [[Zastupitelská demokracie|zastupitelské demokracie]]. Moderní význam termínu zahrnuje celý soubor doplňků zastupitelské demokracie, kterými je volič vtažen do procesu politického spolurozhodování.<ref name=florekova>Floreková, Alžběta. Přímá demokracie jako prostředek odstranění demokratického deficitu EU – koncept Heidrun Abromeit. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Dostupné z [http://is.muni.cz/th/143743/fss_b_a2/Demokraticky_deficit_EU_Florekova.pdf Přímá demokracie jako prostředek].</ref>
 
Moderní význam termínu zahrnuje celý soubor tzv. „doplňků“ zastupitelské demokracie, kterými je volič vtažen do procesu politického spolurozhodování.<ref name=florekova>Floreková, Alžběta. Přímá demokracie jako prostředek odstranění demokratického deficitu EU – koncept Heidrun Abromeit. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Dostupné z [http://is.muni.cz/th/143743/fss_b_a2/Demokraticky_deficit_EU_Florekova.pdf Přímá demokracie jako prostředek].</ref>
 
== Charakteristika ==
PřímáV demokraciepojetí veněkterých svémautorů původním(teoretiků) významupřímá demokracie popisovalapopisuje zřízení, ve kterém politickýby lid(pouze) „politický lid“ skrze lidové hlasování (výlučně) rozhodoval o politickém obsahu. Toto zřízení jeby, podle nich, bylo realizovatelné pouze ve státě s maximálně desítkami tisíc obyvatel[citace?!?], jelikož by se na vládě podílípodílel každý občan přímo a spolurozhodujespolurozhodoval by v každém hlasování.<ref>pozn.: Vjak moderníale zastupitelské liberálnív demokraciepraxi jsou častočiní začleňovány prvky přímé demokracieŠvýcaři, jakozcela referendum,běžně přímáa volbabez atd., jde však pouze o doplňky zastupitelské demokracie, které se snaží o vyšší [[Participace|participaci]] občanů.problémů</ref name=florekova />
 
PřímáJiní, v ČR např. Alžběta Floreková, uvádějí, že v moderní zastupitelské liberální demokracii jsou často začleňovány prvky přímé demokracie, jako referendum, přímá volba atd., jde však pouze o doplňky zastupitelské demokracie, které se snaží o vyšší [[Participace|participaci]] občanů.<ref name=florekova /> Podle Florekové přímá demokracie z pravidla tři efekty, a to za prvé začlenění témat, které vycházejí z požadavků lidu, do politické diskuse, za druhé mohou lidové iniciativy zrychlovat politický rozhodovací proces a za třetí funguje jako efektivní vyjádření nespokojenosti se současným politickým stavem.<ref name=florekova />
 
== Principy přímé demokracie ==
=== Principy athénské přímé demokracie ===
Počátek přímé demokracie je datovánmožné datovat do 6. století př. n. l., kdy [[Archón|archont]] [[Solón]] zavedl reformy vedoucí k demokratizaci systému. Politické pravomoci byly postupně rozděleny mezi Radu pěti set, Lidový sněm a Porotní soudy. Vrchol athénské demokracie nastal za vlády [[Periklés|Perikla]] v 5. století př. n. l. Athénská přímá demokracie byla vysoce exkluzivní. Na věcech veřejných se podíleli jen svobodní občané mužského pohlaví a určitého věku. Ze čtvrt milionu obyvatel Athén se na politickém rozhodování podílela sotva čtvrtina. Systém athénské přímé demokracie si vynucoval několik podmínek: za prvé existenci otroků, kteří zajišťovali volný čas občanům, kteří ho věnovali věcem veřejným, za druhé odlišné chápání [[Svoboda|svobody]], jíž chápali jako svobodu kolektivní, narozdíl od současného chápání individuální svobody a za třetí vysokou vzdělanost občanů v oboru správy věcí veřejných, [[Rétorika|rétoriky]] apod. Lidový sněm byl vrcholem procesu tvorby politiky, účastnili se ho všichni svobodní občané a drželi určitou míru zákonodárné, výkonné i soudní moci. Rada pěti set fungovala jako procedurální a přípravný výbor sněmu. K ochraně demokracie sloužil tzv. [[ostrakismus]], ve kterém občané rozhodovali, zda nějaký [[demagog]] neohrožuje demokracii. Ostatní soudní záležitosti spravovali Porotní soudy, jež tvořili svobodní občané vybráni losem.<ref name=hlousek>Hloušek, V.; Kopeček, L. ''Demokracie''. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 379 s.</ref>
 
=== Principy moderní přímé demokracie ===
V moderních státních zřízeních jde pouze o doplnění„doplnění zastupitelské demokracie o prvky přímé demokraciedemokracie“.<ref name=hlousek />
 
Typologie (některých) nástrojů moderní přímé demokracie (dle [[Helge Batt]]):<ref>pozn.: dělení „pozitivní“, „negativní“ není neutrální označení, proto není (běžně) používáno</ref>
* Pozitivní nástroje:<ref name=florekova />
# [[Občanský podnět]] - nezávazné vyjádření veřejného mínění o navrhovaných zákonech.<ref name=archa>pozn.: zastaralá forma a/nebo zastaralé tematické zúžení, používané v ještě nevyvinutých demokraciích</ref> (viz též [[petice]])
# [[Referendum]] - návrh zákona je předložen k posouzení občanů.
## [[Fakultativní referendum]] (nepovinné, konzultativní): v tomto případě přichází návrh na referendum buď z Parlamentu,<ref name=archa /> nebo je-li referendum iniciováno voliči a (splňuje-li počet jejich hlasů příslušné kvorum pro vypsání tohoto druhu referenda);
## [[Mandatorní referendum]] (povinné, obligatorní): pro případy předepsané zákonem nebo Ústavou (zpravidla pro změny ústavy<ref name=archa />);
# [[Lidová iniciativa]] - umožňuje lidu navrhnout zákon, pokud získají dostatečný počet podpisů občanů a/nebo<ref name=archa /> podporu Parlamentu. Dalšími podobnými iniciativami můžou být tzv. pokyny voličů (jako [[petice]] a [[deputace]]) či všelidová diskuse (nezávazně<ref name=archa /> používána v [[Lidová demokracie|lidových demokraciích]]).
# [[Plebiscit]] - forma lidového zákonodárství, iniciována a vyhlášena Parlamentem či Vládou<ref name=archa /> [[ad hoc]].
 
* Negativní nástroje:<ref name=hlousek />
# Lidové veto (ratifikační referendum) - umožňuje lidu vyjádřit se pro potvrzení přijetí či zamítnutí zákona. Dle působnosti se dělí na lokální a celostátní.
# Odvolatelnost poslanců ([[imperativní mandát]]) - nepatří do základních rysů přímé demokracie a v praxi<ref>pozn.: některých ještě nevyvinutých demokracích</ref> vedl k deformaci systému a závislosti poslanců. V současnosti se téměř nepoužívá.
 
Tento, poněkud/příliš zúžený pohled ale opomíjí další podstatné prvky, zejména procesy, které jsou pro vyspělou, moderní demokracii nezbytné.<ref name=dch>viz např. pracovní přehled některých dalších podstatných prvky a zejména procesů na: [http://spojeni.org/d-ch-cs/ spojeni.org/d-ch-cs]</ref>
 
== Elektronická přímá demokracie ==
Elektronická (přímá) demokracie je jednoupovažována za jednu z forem (přímé) demokracie, která pro sběr hlasů využívávyužívající telekomunikační techniku. Související pojmy jsou [[open source governance]] a [[collaborative governance. Na internetu vzniká spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy v komunitě metagovernment, které slouží pro sdílení standardů a jiných informací o projektech.<ref>[http://www.metagovernment.org/wiki/Cz/Hlavn%C3%AD_str%C3%A1nka metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky] – stránky [http://metagovernment].org/wiki/ metagovernment.org/wiki] (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)</ref>
 
Na internetu je dostupná spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy např. v komunitě metagovernment, další z řady komunit, sloužících pro sdílení standardů a dalších informací o projektech.<ref>[http://www.metagovernment.org/wiki/Cz/Hlavn%C3%AD_str%C3%A1nka metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky] – stránky [http://metagovernment.org/wiki/ metagovernment.org/wiki] (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)</ref> Dále např. Piráti používají tzv. [[LiquidDemocracy]] a [[LiquidFeedback]].
Ideál elektronické demokracie (e-demokracie) vznikl při rozvoji [[internet]]u, který nabízí levnou a rychlou informovanost a participaci občanů a současně zprostředkovává komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí [[Populismus|populismu]] a manipulace. Přímá e-demokracie nabízí možnost navrácení athénské formy, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.<ref name=hlousek />
 
Ideál elektronické demokracie ([[e-demokracie]]) vznikl při rozvoji [[internet]]u, který nabízí levnou a rychlou informovanost a participacimožnost podpory participace občanů a současně zprostředkováváby měl zprostředkovávat komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí [[Populismus|populismu]] a manipulace. Přímá e-demokracie nabízí„nabízí možnost navrácení athénské formyformy“, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.<ref name=hlousek />
 
Nezbytné je spojení e-demokracie s demokratickou praxí, která je (pokud už je), zaručena politickými právy občanů<ref>viz např. český překlad politických práv ve Švýcarsku v archivu HzPD'01: [http://vjrott.com/hzpd/01/pore.htm vjrott.com/hzpd/01/pore.htm]</ref> – aby „forma neodvedla od podstaty věci“.<ref>jak pozorovatelé upozorňují pokaždé, když se objeví nové formy komunikace – např. [[Dieter Rucht]], v německé/m veřejné/m diskusi/diskursu.</ref>
 
== Přímá demokracie v praxi ==
V [[Evropa|Evropě]], vyjma Švýcarska, proběhlo v letech 1945 až 1995 tři sta celostátních referend. Častými jsou referenda v [[Itálie|Itálii]], [[Irsko|Irsku]] a samozřejmě především ve Švýcarsku.<ref name=hlousek /> Kde probíhají lidová hlasování pravidelně každý třetí měsíc, dnes převážně tzv. „korespondenčí formou“.<ref>čtyři, pět týdnů před hlasovacím termínem dostane každý hlasování oprávněný písemné podklady, které buď pošle poštou, nebo odevzdá osobně</ref><ref name=dch />
 
=== Polopřímá demokracie ===
{{viz též|Politický systém Švýcarska}}
V současnosti neexistuje žádný stát s, pohledu teorie ostře vykládanou, přímou demokracií,. vV praxi, teoreticky viděno, existuje jen kombinace přímé a zastupitelské demokracie s větší převahou přímých prvků v podobě tzv. „[[Polopřímá demokracie|polopřímé demokracie]], a to předevšímzejména ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], jež je ovšem specifickým výsledkem kontinuity staletého vývoje, a tím je někteří autoři považují za prakticky nepřenositelný.<ref name=hlousek />.
 
Moderní demokracie Švýcarska se vyvíjí od poloviny 19. století, kdy se – po poslední válce, občanské v roce 1947 – Švýcaři rozhodli, neúčastnit se jakýchkoliv válek, ani jiných násilných konfliktů. Praxe moderní švýcarské demokracie je nejen předmětem řady vědeckých rozborů a činnosti renomovaných institutů<ref>mj. např. C2D, ZDA, IEW Uni ZH, Uni SG</ref>, tak zejména i inspiruje řadů hnutí, která se zasazují o více demokracie, včetně demokracie přímé, na lokální a státní úrovní, ale i na úrovni tzv. transnacionální.<ref>např. Mehr Demokratie (viz Externí odkazy)</ref>
 
=== Požadavky ===
PodleNapř. podle názoru evropského hnutí Direct Democracy Euro-Vizion (DDEV) by polopřímá demokracie měla mít charakter následujících 8 podmínek:{{Fakt/dne|20100314221112}}
* Ústava musí být přijata výhradně referendem
* Zákonodárná a výkonná moc musí být důsledně oddělené a výkonná musí být podřízena zákonodárné
 
== Literatura ==
* Vít Hloušek, L. Kopeček: ''Demokracie - Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy'', MU Brno, 2003
* [[Karel Klíma]]: ''Teorie veřejné moci (vládnutí)''; ASPI, a.s., Praha 2006
* Miloš Krejčí: ''Deklarace nezávislosti a Ústava USA'', Otakar II / Praha 2000
;další
* [http://spravedlivi.cz/program/ spravedlivi.cz] – ''Hnutí za spravedlivou společnost (HZSS)'' <!-- ??? -->
* ...
 
== Reference, poznámky ==
<references />
 
9 767

editací