Verze z 27. 5. 2013, 00:42 editovat Adamcova383865 (diskuse \| příspěvky) 6 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 5. 2013, 09:48 editovat zrušit editaci Davcza (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 65 843 editací .fix linx, odstr nesouvisející balast, kat, reflist, zdroje Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Hřbitovní kvítí''' je [[básnická sbírka]] [[Jan Neruda\|Jana Nerudy]] vydaná poprvé v prosinci [[1857]]<ref name="Neruda1">{{Citace monografie '''[[Jan Neruda]]''' patří nepochybně mezi největší osobnosti 2. poloviny 19. století, a to nejen na poli literárním, ale také divadelním, kde působil jako kritik. Za to se mu dostalo také velkého znání, nicméně v literární oblasti je přece jen známější a výraznější. Byl mnohostranným spisovatelem, věnoval se novinařině, kde platil za naprostého profesionála a jeho jméno je spojováno se vznikem fejetonu u nás. Práce v novinách ovlivnila také jeho další tvorbu, a to především prozaickou - [[Arabesky, Povídky Malostranské]]. \| titul = Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918 \| vydavatel = Svoboda \| místo = Praha \| rok = 1982 \| isbn = \| strany = 132-133 \| jazyk = česky }}</ref>, podle jiného zdroje roku [[1858]].<ref>{{Citace monografie \| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech \| vydavatel = Svoboda \| místo = Praha \| rok = 1987 \| isbn = 80-7239-178-X \| strany = 300 \| jazyk = česky }}</ref> == Popis sbírky a její přijetí == ~~Se svými šesti básnickými sbírkami položil základ českému novodobému básnictví.~~ ~~Jeho první básnická sbírka - '''Hřbitovní kvítí''' byla vydána poprvé v roce 1857.~~ Jak již ~~samotný~~ název napovídá, nejedná se o sbírku příliš optimistickou. Sám Neruda byl totiž v té době spíše skepticky naladěný a hořkost a ironie mu nebyly ~~vůbec~~ cizí. Důvodem k takové náladě byla především situace ve společnosti, tedy ~~nástup~~[[Neoabsolutismus\|vláda Alexandra Bacha]], na kterou Neruda reagoval, a která na něj velmi silně dopadala. Proto také v této básnické sbírce najdeme mnohem více pesimistických a zachmuřených momentů, než těch hezkých. Celá kniha se nese na vlně skepse, ~~pesimistu~~pesimismu, beznaděje, zmaru, a osamění. Najdeme zde také kritiku společnosti, morálky, velké zklamání z lidí a celkově z tehdejšího života. Básník zde upírá svůj pohled na městskou ulici, pohřební průvod, který jí prochází, pražský hřbitov, který ~~a´t~~ať na první pohled hraje barvami, ve ~~skutečně~~skutečnosti je pouze šedivý. Básník nahlíží na hřbitov a ptá se například, proč se na něm tráva zelená, kde se tam vzalo kvítí. Nemyslí si, že by tam květiny někdo zasadil, vidí v tom symbol lásky mrtvých lidí, kteří tam odpočívají. Neruda si skutečně v tomto díle sáhl na dno pesimistické nálady a dokonale ji tam vybarvil. Ačkoliv se jedná o pocity velmi věrné a symbolizující tu danou dobu, tato básnická sbírka nebyla přijata tehdejší kritikou vůbec dobře, což není nic překvapujícího. Takové básně se tehdejší situaci na poli společenském a politickém nehodili. Neruda byl považován za rouhavce, nevděčníka, provokatéra. Až od sedmdesátých let se teprve této sbírce dostalo uznání, když si ji jako svůj program vzali mladí nastupující básníci - [[Jakub Arbes]], [[Jaroslav Vrchlický]], [[Anton Stašek]] a další.▼ ▲~~Neruda si skutečně v tomto díle sáhl na dno pesimistické nálady a dokonale ji tam vybarvil. Ačkoliv se jedná o pocity velmi věrné a symbolizující tu danou dobu, tato básnická~~Básnická sbírka nebyla přijata tehdejší kritikou ~~vůbec~~ dobře~~, což není nic překvapujícího~~. ~~Takové~~V ~~básně~~konzervativních sevlasteneckých ~~tehdejší~~kruzích ~~situaci~~nebyla najeho ~~poli~~estetika ~~společenském~~pochopena.<ref ~~a politickém nehodili.~~name="Neruda1"/> Neruda byl považován za rouhavce, nevděčníka, a provokatéra. Až od sedmdesátých let se teprve této sbírce dostalo uznání, když si ji jako svůj program vzali mladí nastupující básníci - [[Jakub Arbes]], [[Jaroslav Vrchlický]], [[~~Anton~~Antal Stašek]] a další. Ukázky z básní:▼ Nerudův vstup do českého veřejného života byl součástí širšího trendu nástupu nové generace literátů. V průběhu roku 1858 vydal svou prvotinu i básník [[Vítězslav Hálek]]. Neruda i Hálek (a další) pak téhož roku přispěli i do [[Máj (almanach)\|almanachu Máj]], který ovlivnil českou literaturu následujících dekád.<ref name="Neruda1"/> ▲== Ukázky z básní: == <poem> ''Neplač, neplač, brachu, nenaříkej,'' ''že je záhad v světě znavení,'' ''jenom pít a jíst se pilně zvykej,'' ''v hrobě času dost pak k strávení.'' </poem> <poem> ''Ticho - jako ráno v dálném poli,'' ''kdesi jenom o kov hruda zvoní, -'' ''aj to stařec, - opřen o lopatu'' ''k zemi shrblá záda pracně kloní.'' ''"Nevíš, kde zde přítel leží?" - "Čím byl?"'' ''"Čím měl býti, blázne, - člověkem!"'' ''"A jak umřel?" - "Puklo mu jen srdce,'' ''že mu oplatila lásku nevděkem!"'' ''"A kdy skonal?" - "Není dávno tomu!"'' ''"Kde by asi ležel, nevím víc;'' ''neboť věřte, kterým srdce puklo,'' ''že jich leží tuto na tisíc."'' </poem> == Reference == <references /> == Literatura == * LEHÁR, Jan. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 1078 s. ISBN 80-7106-308-8. ▼ * HAMAN, Aleš. Trvání v proměně. Vyd. 1. Praha : Arsci, 2007. 370 s. ISBN 978-80-86078-71-7.▼ * ČERVENKA, Miroslav. Slovník básnických knih : díla české poezie od obrození do roku 1945. Praha: Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-202-0217-.▼ == Související články == * [[Povídky malostranské]] [[Kategorie:Básnická díla české literatury]] ~~Zdroje:~~ [[Kategorie:Knihy roku 1857]] ▲LEHÁR, Jan. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 1078 s. ISBN 80-7106-308-8. [[Kategorie:Knihy roku 1858]] ▲HAMAN, Aleš. Trvání v proměně. Vyd. 1. Praha : Arsci, 2007. 370 s. ISBN 978-80-86078-71-7. [[Kategorie:Díla Jana Nerudy]] ▲ČERVENKA, Miroslav. Slovník básnických knih : díla české poezie od obrození do roku 1945. Praha: Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-202-0217-.

Hřbitovní kvítí: Porovnání verzí