Hodiny: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 9 lety
m
(Verze 10223158 uživatele Terks yvodohcaz (diskuse) zrušena vandalismus)
m (→‎Oscilátor: wikifik.)
=== Oscilátor ===
Vlastním jádrem hodin je oscilátor, tj. soustava setrvačných hmot a direkční síly s vlastní frekvencí kmitů. Na jeho [[isochronie|isochronii]] závisí přesnost chodu hodin.
Nejstarším oscilátorem mechanických hodin je tzv. '''[[lihýř]]''', rameno s dvěma závažími, které se otáčí kolem svislé osy. Hřídel lihýře je zavěšen na provazu nebo řemenu, jehož zkrucováním vzniká direkční síla. Posunem závažíček po rameni lze měnit vlastní frekvenci lihýře. Lihýř je fyzikálně velmi neurčitý, jeho frekvence závisí na stavu závěsu a podobně. Chyba chodu i variace lihýřových hodin byla v řádu minut za den, nicméně se udržel jako oscilátor nepřenosných hodin až do 17. století, u přenosných hodin a hodinek ještě o století déle.
 
Téměř ideální mechanický oscilátor je '''[[kyvadlo]]''', jehož direktivní silou je dokonale stálá zemská [[gravitace]]. Kyvadlo jako prostředek měření času navrhl poprvé [[Galileo Galilei]], konstrukce se někdy připisuje už jeho synovi, první kyvadlové hodiny postavil a roku [[1655]] podrobně popsal holandský fyzik [[Christiaan Huygens]]. Matematické kyvadlo má přesnou vlastní frekvenci kyvů, která ovšem mírně závisí na rozkyvu (amplitudě) kyvadla. Proto se u přesnějších hodin (včetně tzv. [[pendlovky|pendlovek]]) volí velmi malá amplituda v rozmezí do několika stupňů, což ovšem zvyšuje nároky na přesnost výroby kroku. Se změnami teploty se mění i délka kyvadla, přesné kyvadlové hodiny proto mívaly i teplotní kompenzaci.