Václav IV.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m revert vandala |
|||
Řádek 52:
Václav IV. [[1378]] - [[1419]] byl velkým milovníkem zvířat a nechal zřídit v nové královské zahradě (na místě dnešního [[obecní dům|obecního domu]]) rozsáhlý lvinec. Mimo lvů tam žily i další šelmy. Maso pro ně muselo být z příkazu krále přiváženo denně čerstvé a muselo být nejlepší kvality. V [[Královská obora|Královské oboře]] choval Václav IV. další zvířata, zejména [[jelen]]y, [[divoké prase|divoká prasata]] a [[zubr]]y.
Po smrti otce v roce [[1378]] byl Václav celkem aktivním panovníkem. Dvorských úřadů se ujali představitelé nižší šlechty, o které se Václav opíral, kteří ale postrádali evropský rozhled. Snad i díky nim začal král upřednostňovat lovy a pitky před povinnostmi a dostal se do sporu s vyšší šlechtou i arcibiskupem [[Jan z Jenštejna|Janem z Jenštejna]]. Střet vyvrcholil roku [[1393]] umučením [[Jan Nepomucký|Jana z Pomuku]], později svatořečeného [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]a Jenštejnovou rezignací.
V říši rostla nespokojenost s nečinností římského krále a Václav se postupně stahoval do klidnějších českých zemí. Roku [[1383]] byl pod tlakem francouzské diplomacie donucen upustit od římské korunovační jízdy. V roce [[1394]] se spojili představitelé vyšší šlechty s moravským markrabětem [[Jošt Moravský|Joštem]] (viz [[panská jednota]]) a přešli do přímého útoku: krále zajali, když mu předtím přednesli stížnosti na nepořádky ve správě země i říše, na opomíjené nároky panstva a libovůli králových oblíbenců. Král byl zajat v [[Králův Dvůr|Králově Dvoře]] u [[Beroun]]a a byl odvezen do Horních Rakous na starhemberský hrad [[Wildberg]], v průběhu cesty pobyl taky na rožmberských hradech [[Příběnice]], [[Český Krumlov (hrad a zámek)|Český Krumlov]] a [[Vítkův kámen]]. Václava vysvobodil až jeho bratr [[Jan Zhořelecký]]. Proti králi vznikla široká panská koalice, do jejíhož čela se postavil opět moravský markrabě. 19. března [[1396]] Václav přijal podmínky šlechty.
| |||