Menachem Begin: Porovnání verzí

Spojené státy se pokusily dát stagnujícím rozhovorům nový impuls a koncem srpna pozvaly obě strany na schůzku v&nbsp;[[Prezident Spojených států amerických|americkém prezidentském]] sídle [[Camp David]] v&nbsp;[[Maryland]]u.<ref name="gilbert478-481"/> Ta začala 4.&nbsp;září 1978 a kromě Begina, Sadata a jejich týmů se jí jako prostředníci účastnili prezident Carter a jeho poradce [[Zbigniew Brzezinski]].<ref name="brož340-342"/> Usilovná jednání trvala třináct dnů, během nichž téměř ztroskotala, neboť Begin trval na tom, aby si Izrael ponechal své osady a letiště na Sinaji, což bylo pro Egypt nepřijatelné.<ref name="sachar640-642"/> Nakonec ale izraelský premiér ustoupil po Carterově příslibu vybudování dvou nových leteckých základen v&nbsp;[[Negevská poušť|Negevské poušti]] na náklady USA.<ref name="sachar640-642"/> Egypt a Izrael tak dosáhly shody nad rámcovými dohodami, které vešly ve známost jako [[dohody z Camp Davidu]].<ref name="gilbert478-481"/> Ty měly dvě části. První vyzývala k&nbsp;palestinské autonomii na Západním břehu Jordánu a v&nbsp;Pásmu Gazy a požadovala uznání legitimního práva palestinského národa.<ref name="gilbert478-481"/> Zároveň volala po normalizaci vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. Izrael tak vůbec poprvé připustil národní aspirace palestinských Arabů.<ref name="gilbert478-481"/> O&nbsp;šestnáct let později se všechny základní principy a komponenty této první dohody staly základem [[Mírová dohoda z Osla|mírových dohod z&nbsp;Osla]].<ref>''Válečné šrámy, mírové rány: izraelsko-arabská tragédie''. s. 167.</ref> Druhá část tvořila rámec pro uzavření [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem]], a počítala se stažením izraelských vojsk ze Sinajského poloostrova v&nbsp;horizontu tří let, navázáním [[diplomatický vztah|diplomatických vztahů]] mezi oběma zeměmi či právem průjezdu izraelských lodí [[Suezský průplav|Suezským průplavem]].<ref name="sachar643-645">SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael''. s. 643–645.</ref>

 

Dohody byly Beginem, Sadatem a Carterem podepsány 17.&nbsp;září 1978.<ref name="gilbert478-481"/> Poslanci Knesetu je [[ratifikace|ratifikovali]] o&nbsp;deset dní později 84&nbsp;hlasy ze 120, čehož však Begin dosáhl jen díky hlasům opozice.<ref name="gilbert482-484">''Izrael: Dějiny''. s. 482–484.</ref> Jejich schválení vedlo k&nbsp;rozkolu v&nbsp;Beginově straně Likud.<ref name="gilbert482-484"/> Hlavním důvodem bylo plánované vyklízení [[Izraelské osady na Sinajském poloostrově|izraelských osad na Sinaji]], kde žilo přes sedm tisíc Izraelců,<ref name="JVL-Bard">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Bard