Rudolf Luskač: Porovnání verzí

Narodil se v Rájci v domě č. 183 jako syn Rudolfa Luskače, úředníka v lihovaře v sousedním Jestřebí, a Marie roz. Rakovčíkové. V rodišti vychodil obecnou školu a r. 1909 se s rodiči a bratrem Walterem (*6. 6. 1901-1974) přestěhoval do [[Praha|Prahy]], kde navštěvoval gymnázium, následovalo studium lesnické akademie v [[Zákupy|Zákupech]]. Po studiích začínal jako praktikant ve Vyhlídce u [[Klenčí pod Čerchovem]], načež r. 1921 odešel do Německa, od r. 1927 působil jako lesní inženýr v [[Sovětský svaz|SSSR]], především v [[Petrohrad|Leningrad]]u, zabýval se mj. novými technologiemi a mechanizací lesní těžby i práce se dřevem. V souvislosti se svou profesí procestoval střední [[Asie|Asii]], [[dálný východ]], černomořskou oblast, [[Kavkaz]], [[Turkmenistán]], [[Kazachstán]], [[Ukrajina|Ukrajinu]] nebo např. sibiřskou [[tajga|tajgu]] a [[Karelie|Karélii]], kde všude čerpal náměty pro svá literární díla. Po okupaci ČSR r. 1939 byl na něj vydán zatykač, což mu znemožnilo návrat do vlasti, během války tedy setrval v SSSR, kde vstoupil do I. československého armádního sboru pod velením gen. [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] (1895-1979), s nímž se r. 1945 vrátil do Československa jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstával ve svazku s armádou. V souvislosti s politickými procesy 50. let byl devět měsíců vězněn, poté, co se obvinění ukázala jako falešná, byl propuštěn a plně rehabilitován. Posléze se vrátil ke svému oboru - působil na ministerstvu lesů a nakonec jako tlumočník při [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], kde využíval bravurní znalost ruštiny a němčiny. V 60. letech se stáhl do ústraní svého bytu na Malé Straně a věnoval se literární činnosti, několikrát navštívil i rodiště.