Kontrolní body buněčného cyklu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
upřesnění textu
Řádek 14:
== Kontrolní bod G<sub>1</sub> ==
 
První kontrolní bod se nachází na konci G<sub>1</sub> fáze, těsně před vstupem do [[S fáze]]; zde se děje klíčové rozhodnutí, zda se bude buňka dělit, dělení bude oddáleno, nebo buňka vstoupí do klidové fáze. Většina buněk v tomto stádiu zastavuje a přechází do klidové G<sub>0</sub> fáze. Jaterní buňky kupříkladu procházejí mitózou 1–2× ročně. Na kontrolním bodu G<sub>1</sub> se eukaryotické buňky typicky zastavují, je-li buněčné dělení znemožněno okolními podmínkami, nebo pokud má buňka na delší dobu vstoupit do G<sub>0</sub> fáze. V [[živočišná buňka|živočišných buňkách]] je tento kontrolní bod nazýván restrikčním bodem, v [[kvasinky|kvasinkách]] bodem startovním. Restrikční bod je řízen především činností CKI-p16 ([[CDK]] [[Inhibice|inhibitor]] p16). Tento protein inhibuje CDK4/6 a zajišťuje tak, že nemůže interagovat s [[cyklin D|cyklinem D<sub>1</sub>]] a umožnit tak pokračování buněčného cyklu. Je-li buňka [[růstový faktor|růstovými faktory]] nebo [[onkogen]]y stimulována ke zvýšení exprese cyklinu D, je tento kontrolní bod překonán, protože zvýšená koncentrace cyklinu umožňuje interagovatkompetovat s CDK4/6 kompeticíCKI-p16 o vazbu na CDK4/6. Jakmile vzniknou aktivní komplexy CDK4/6-cyklin D, fosforylují tumor-supresorový protein pRb (retinoblastom), který následně aktivuje dosud inhibovaný transkripční faktor [[E2F]]. E2F putuje do jádra a vazbou na příslušný promotor umožňuje expresi [[cyklin E|cyklinu E]], který následně s [[CDK2]], umožňuje přechod G<sub>1</sub>/S.
 
== Kontrolní bod G<sub>2</sub> ==