Prvosenka jarní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 2 odkazů
Vyprázdnění stránky
Řádek 1:
{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Prvosenka jarní
| obrázek = Primula veris 0x.JPG
| popis obrázku = Prvosenka jarní (''Primula veris'')
| šířka obrázku = 250px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta '')
| třída = [[Vyšší dvouděložné|vyšší dvouděložné rostliny]] (''Rosopsida'')
| řád = [[vřesovcotvaré]] (''Ericales'')
| čeleď = [[prvosenkovité]] (''Primulaceae'')
| rod = [[prvosenka]] (''Primula'')
| binomické jméno = Primula veris
| druh popsal = [[Carl Linné|Linnaeus]], [[1753]]
| druhotné dělení = Poddruhy
| podřazené taxony =
* [[Primula veris subsp. canescens|''Primula veris ''subsp.'' canescens'']]
* [[Primula veris subsp. columnae|''Primula veris ''subsp.'' columnae'']]
* [[Primula veris subsp. macrocalyx|''Primula veris ''subsp.'' macrocalyx'']]
* [[Primula veris subsp. veris|''Primula veris ''subsp.'' veris'']]
}}
'''Prvosenka jarní''' (''Primula veris'', lidově též petrklíč, bukvice bílá, bylina sv. Petra atd<ref name="sobotka"/>) je drobnější [[trvalka|vytrvalá]] [[bylina]] z&nbsp;čeledi [[prvosenkovité]] (''Primulaceae''). Rostlina dosahuje i s květem výšky 20–25&nbsp;cm. Z&nbsp;podzemního [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé [[list]]y uspořádané v&nbsp;[[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají na jednostranném [[okolík]]u. Může se rozmnožovat [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]] rozdělením oddenku, ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]], tvorbou [[semeno|semen]]. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]]. Prvosenka jarní se může dožít více než padesáti<ref name="journal" /> let.
 
Vyskytuje se zvláště v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]], především v&nbsp;teplejších polohách [[nížina|nížin]] a [[Pahorkatina|pahorkatin]], zejména ve světlých [[listnatý les|listnatých lesích]], [[háj]]ích, prosluněných [[stráň|stráních]] a v&nbsp;[[Křovina|křovinách]], většinou na [[vápenec|vápencových]] podkladech. Dokáže však přežít i chladné podnebí, například v&nbsp;severním [[Skotsko|Skotsku]].<ref group="L">Preston, Pearman & Dines (2002) ''New Atlas of the British Flora''. Oxford University Press. </ref> Český [[Červený seznam]] ji zařazuje do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hroneš
| jméno = Michal
| titul = Primula veris
| url = http://www.naturabohemica.cz/primula-veris/
| datum přístupu = 20.12.2009
| vydavatel = Natura Bohemica
| jazyk = cz
}}</ref> Pokles populace prvosenky jarní byl způsoben nárůstem zemědělské výroby, [[holoseč]]nou těžbou a výsadbou kultur jehličnanů, používáním [[herbicid]]ů, [[hnojení]]m (hlavně [[dusík]]atými hnojivy), [[Eutrofizace|eutrofizací]] stálých luk a [[orba|orbou]] travních porostů.
 
Prvosenka jarní se tradičně používá v pro přípravu čajů, nálevů nebo v lidovém léčitelství. Látky v&nbsp;ní obsažené ([[glykosidy]] a [[saponin]]y) působí jako [[expektorans]] při [[nemoc|onemocnění]] [[horní cesty dýchací|horních]] a [[dolní cesty dýchací|dolních cest dýchacích]]. Co se týče škůdců prvosenky, [[list]]y a [[květ]]y prvosenky jarní jsou často poškozovány [[měkkýši]] a mnoha druhy [[hmyz]]u. Při přílišné [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]] a hustém [[Porost|zápoji]] prvosenku jarní napadají [[plíseň|plísně]] a [[Mykóza|houbové choroby]].
 
== Popis ==
[[Soubor:Illustration Primula veris0 clean.jpg|thumb|Barevná ilustrace anatomie prvosenky jarní (''P.&nbsp;veris'')]]
Prvosenka jarní dosahuje velikosti 20&nbsp;cm (někdy až 25&nbsp;cm). Z&nbsp;uzlovitého 1–5&nbsp;cm dlouhého [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé 5–15&nbsp;cm dlouhé [[list]]y uspořádané v&nbsp;[[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají uskupeny do jednostranného [[okolík]]u. Prvosenka jarní je [[Entomogamie|hmyzosnubná]]. Někdy se rozmnožuje [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]], ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|generativně]], semenem. [[Plod]]em je [[Tobolka (plod)|tobolka]] se [[semeno|semeny]]. V&nbsp;zimě prvosenka jarní prochází stádiem [[dormance]], kdy listy usychají. Semena musí být chladem narušena ([[Stratifikace (botanika)|stratifikována]]), jinak by nedošlo ke [[klíčení]]. Proto většina semen klíčí až na jaře, v&nbsp;dubnu až květnu. Délka života je závislá na podmínkách prostředí, ve kterém prvosenka žije, ale je schopna se průměrně dožít více než padesáti let. Jako všichni zástupci sekce ''Primula'' je prvosenka jarní [[Ploidie|diploidní]] (2n) s&nbsp;počtem [[Karyotyp|somatických chromozómů]] 22.<ref name="journal" />
 
Prvosenka jarní ztrácí přes zimu staré listy. Nové listy vyrůstají na konci zimy (únor až březen). Zvětšují se ve [[růst|vegetačním období]] a dosáhnou vrcholné velikosti v&nbsp;létě. Ve zvláště suchých a horkých podmínkách stárne značné množství listů již na konci vegetačního období (srpen až říjen), ale zbytek listů zůstává, dokud se nevyvinou nové listy na konci zimy.<ref name="journal"/>
 
Základy květů se většinou objeví na podzim předchozího roku, ale květní pupeny na stopkách se stanou viditelné až na konci března a začátku dubna. Prvosenka jarní kvete ze začátku dubna do poloviny května. Kvetení vrcholí na konci dubna. Počet kvetoucích rostlin v&nbsp;[[populace|populaci]] se může silně lišit během let a podle místa. Semena zrají 8–10 týdnů po oplodnění a semena jsou roznášena do okolí od poloviny července do září.<ref name="journal"/>
 
=== Vegetativní orgány ===
 
[[Vegetativní orgány|Vegetativními orgány]] prvosenky jarní jsou oddenek pokrytý [[kořenové vlášení|kořenovým vlášením]] a listy, které z něj v klimaticky příznivé době vyrůstají v podobě listové růžice.
 
Oddenky jsou nepravidelně pokroucené, dlouhé 1–5&nbsp; cm, široké 2–5&nbsp;mm, sivě hnědé. Kořeny jsou maximálně 1&nbsp;mm tlusté a několik centimetrů dlouhé, světle žluté až běložluté. Na povrchu oddenků se nachází obnovovací [[pupen]]y, které jsou schovány těsně pod povrchem [[půda (pedologie)|půdy]]. Kořenový krček je v&nbsp;podzemní části pokryt více či méně masitými [[Šupina (botanika)|šupinami]], což jsou pozůstatky uschlých listů. Mikroskopicky na příčném řezu oddenku je vidět pod charakteristickým [[endodermis|endodermem]] v&nbsp;kruzích uspořádané [[cévní svazek|cévní svazky]]. Kořeny obsahují zrna [[škrob]]u, jejichž velikost kolísá okolo 4–10&nbsp;μm.<ref name="farma" group="L"/> Na&nbsp;kořenech prvosenky jarní byla nalezena [[arbuskulární mykorhiza]].<ref name="journal" />
[[Soubor:Primula-elatior(Blaetter).jpg|thumb|left|Detail listu]]
Listy jsou tvořeny křídlatým [[řapík]]em rozšiřujícím se v [[listová pochva|pochvu]] a vejčitou podvinutou [[čepel listová|čepelí]] s [[trichom|chloupky]]. Listy jsou měkké, svraskalé 5–15 cm dlouhé (i&nbsp;s&nbsp;řapíky) a 2–6 cm široké v&nbsp;době [[květ|kvetení]], nejširší bývají v&nbsp;době [[plod|plození]]. Listy jsou uspořádané v&nbsp;přízemní růžici. Čepel je vejčitá až vejčitě podlouhlá, k&nbsp;bázi pozvolna nebo náhle zúžená (zřídka slabě srdčitá), nepravidelně zoubkovaná, až téměř celokrajná. Čepel je na vrchní straně pýřitá až olysalá s&nbsp; výraznou vystouplou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Řapík je kratší než čepel, je křídlatý. Na konci se řapík rozšiřuje v&nbsp;pochvu.<ref name="journal" /><ref name="květena" group="L">{{Citace sborníku
| příjmení = Kovanda
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora =
| titul = Primula L.
| příjmení sestavitele = Hejný
| jméno sestavitele = Slavomil
| příjmení sestavitele2 = Slavík
| jméno sestavitele2 = Bohumil
| sborník = Květena České republiky, vol. 3.
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1992
| strany = 246-251
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Generativní orgány ===
[[Soubor:Primula-veris-blomst.JPG|thumb|Detail květu]]
[[Generativní orgány|Generativními orgány]] jsou u prvosenky květy, které vyrůstají na dlouhých [[stvol]]ech obnovovacích pupenů oddenků a následně plody v podobě tobolek se semeny. Prvosenka jarní kvete v&nbsp;dubnu až květnu.<ref name="journal" />
 
Jemně žláznatý a pýřitý stvol je 4–25 cm dlouhý, chlupatý.<ref name="naturfoto"/> V [[květenství]], kterým je jednostranný převislý okolík, se nachází 1 až 30 květů nebo květních pupenů. Počet květů během kvetení je flexibilní, počet plodů se už nemění.
 
[[Listen]]y jsou čárkovitě kopinaté, bleděžluté, při bázi jsou bez hrbolku, obvykle jsou 3–6 mm dlouhé. [[Stopka|Stopky]] květní jsou 4–18 mm dlouhé. Květ má pět [[Tyčinka (botanika)|tyčinek]] stejně dlouhých jako [[Kalich (botanika)|kalich]], často se ale objevuje tzv. [[různočnělečnost]] − ''heterostylie'', kdy je délka [[Tyčinka (botanika)|nitek]] výrazně zredukovaná. [[Prašník]]y jsou asi 2 mm dlouhé. [[Pestík]] má svrchní kulovitý [[semeník]] a rovnou [[čnělka|čnělku]] s&nbsp;paličkovitou [[blizna|bliznou]]. Na rozdíl od [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]] květy charakteristicky voní. Kalich je zvonkovitý, nálevkovitý, široce trubkovitý nebo baňkovitý, hranatý, od [[Koruna (botanika)|ko­runní trubky]] odstávající.<ref name="naturfoto">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bílek
| jméno = Ivan
| titul = Prvosenka jarní – Petrklíč (Primula veris)
| url = http://www.naturfoto.cz/prvosenka-jarni-%E2%80%93-petrklic-fotografie-7979.html
| datum vydání =13.04.2008
| datum přístupu = 17.2.2010
| vydavatel = Naturfoto.cz
| jazyk =cz
}}</ref> Je dlouhý 12–25 mm má bleděžlutou nebo bledězelenou barvu.<ref name="botany"/> Je vroubkovaný a chlupatý, nejvíce podél úžlabí vroubků. Cípy květů jsou trojúhelníkovité, špiča­té, dosahující 1/5 až 1/3 délky kalicha. Délka korunní trub­ky je větší nebo menší než délka kalicha. Lem miskovitého tvaru, je 5–6 mm široký, sytě žlutý. Cípy lemu jsou obsrdčité, při bázi mají oranžovou skvrnu.<ref name="květena" group="L"/><ref name="journal" /><br /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hroneš
| jméno = Michal
| titul =Natura Bohemica » Primula veris – prvosenka jarní
| url = http://www.naturabohemica.cz/primula-veris/
| datum vydání =
| datum přístupu = 17.2.2010
| vydavatel = Naturabohemica.cz
| jazyk =cz
}}</ref> Prvosenka jarní je [[obligátní|obligátně]] cizosprašná, opylení zcela závisí na hmyzích opylovačích ([[entomogamie]]), jako jsou různí [[čmelák|čmeláci]] (rod ''[[Bombus]]'') a jiní [[blanokřídlí]], ale i [[motýli]] ([[žluťásek]] rodu ''Gonepteryx'' či např. [[kukléřka|kukléřky]] rodu ''Cucullia'').<ref name=journal />
 
U&nbsp;přirozených variant prvosenky jarní kolísá poměr opylených květů, ze kterých se úspěšně vyvinuly plody okolo 61 %. Plodem je tobolka se semeny. Tobolka je vejcovitá, 6–10 mm dlouhá, kratší než vytrvalý kalich, jímž je zakryta. Počet plodů na rostlině kolísá kolem devatenácti (někdy jich ale může být až 108). Vejčitá, krychlovitá nebo téměř kulatá semena jsou tma­vohnědá, nelepkavá, jemně bradavčitá nebo uzlovitá. Semena, dosahují délky 1–2 mm, jsou bez [[Masíčko|masíčka]].<ref name="květena" group="L"/><ref name="atlas" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Hron
| jméno = František
| příjmení2 = Zajbrlík
| jméno2 = Otakar
| rok = 1990
| titul = Rostliny strání, skal, křovin a lesů
| vydavatel = SPN
| vydání = 2.
| id = 8004243568
}}</ref> Průměrné množství semen v&nbsp;plodech je 30 (někdy jich však může být až 61). Počet semen v&nbsp;plodech a poměr hmoty semen je negativně souvztažný. Díky tomu, že váží pouze 0,69–1,24&nbsp;mg, se mohou rozptýlit do okolí mechanismem [[Semena#.C5.A0.C3.AD.C5.99en.C3.AD semen|kadidelnice]].<ref group="pozn.">Mechanismus kadidelnice znamená, že semena jsou uložena na dně poháru, který je seshora otevřený a semena jsou za větrného počasí, větrem vyvívána a rozptylována po okolí. To zabezpečuje, že se semena rozptýlí do větší vzdálenosti.</ref><ref name="journal"/>
[[Soubor:Primula flowerdiagram.png|thumb|Květní diagram]]
 
Ačkoli semena prvosenky jarní mohou v&nbsp;přirozených podmínkách klíčit brzy potom, co byla vyseta, většina semen přezimuje a naklíčí na jaře (od konce dubna do poloviny května). Většina semen získaných z&nbsp;místních rostlin, při výzkumu v&nbsp;[[Polsko|Polsku]], se zdála být životaschopná, jelikož měla průměrnou klíčivost 88 %, rychlost [[Klíčení semene|klíčení]] semen byla ale překvapivě různorodá. Nízká klíčivost je obvyklá kvůli období klidu<ref group="pozn.">Obdobím klidu, [[dormance]], se rostlina vyhýbá nepříznivým podmínkám pro klíčení a růst. Zpravidla chladným měsícům během zimy nebo období sucha v létě.</ref> a čerstvá semena prvosenky jsou [[Dormance|spící]] v&nbsp;době výsevu ([[přeléhavé semeno|přeléhavá]]) a potřebují [[Stratifikace (botanika)|stratifikaci]] chladem k&nbsp;tomu, aby bylo aktivováno klíčení. Protože semena obsahují vodorozpustné obaly, období klidu u&nbsp;semen prvosenky jarní není omezeno při zrání v&nbsp;suchu.<ref group="pozn.">V&nbsp;suchém prostředí se prodlužuje životnost semen a naopak [[Stratifikace (botanika)|stratifikací]] ve vlhkém písku se životnost [[semeno|semen]] zkracuje</ref> K&nbsp;tomu, aby bylo stimulováno klíčení, semena vyžadují světlo a preferují malý rozsah teplot (optimum 16,1&nbsp;°C). Semena prvosenky jarní vystavená dostatečně dlouho vlhkosti a teplotě 16,1&nbsp;°C tedy pravděpodobně začnou klíčit. Ale semena prvosenky jarní vystavená vyšším teplotám a přechovávaná v&nbsp;suchých podmínkách pravděpodobně znovu vstoupí do období klidu.
Velká část semen prvosenky jarní se s&nbsp;ohledem na podmínky klíčení může hromadit v&nbsp;půdě. To potvrzují nálezy velkého množství životaschopných semen prvosenky jarní v&nbsp;zásobě semen v&nbsp;půdě. Semena po 16 měsíců uložená v&nbsp;zemi zůstala životaschopná a podržela si 85 % klíčivost. Ošetření semen prvosenky [[giberelin]]y významně zvýší úspěšnost klíčení.<ref name="journal" />
 
== Taxonomie ==
Nejčastěji uváděná [[synonymum|synonyma]] k prvosence jarní (''Primula veris'' [[Carl Linné|L.]], <small>{{Zkratka botaniky|Sp. Pl.|Sp. Pl.}} 1: 142, 1753</small>)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =<small>Primulaceae</small> Primula veris L.
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702751-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bveris%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
| vydavatel = The International Plant Names Index
| jazyk = cz
}}</ref> jsou:
* ''Primula veris'' [[Johann Georg Christian Lehmann|Lehm.]] <small>{{Zkratka botaniky|Monogr. Primul.|Monogr. Primul.}} 27, 1817, [[Isonymum|isonym.]]</small>;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =<small>Primulaceae</small> Primula veris Lehm.
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702752-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bveris%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
| vydavatel = The International Plant Names Index
| jazyk = cz
}}</ref>
* ''Primula officinalis'' (L.) [[John Hill|Hill]] <small>{{Zkratka botaniky|Veg Syst.|Veg Syst.}} 8: 25, 1765</small>;<ref name="IPNI-P.officinalis">{{Citace elektronické monografie
| titul = <small>Primulaceae</small> Primula officinalis Hill
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702365-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bofficinalis%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
| vydavatel = The International Plant Names Index
| jazyk = cz
}}</ref>
* ''Primula odorata'' [[Jean Emmanuel Gilibert|Gilib.]] <small>{{Zkratka botaniky|Fl. Lit. Inch.|Fl. Lit. Inch.}} i. 32, 1782</small>;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = <small>Primulaceae</small> Primula odorata Gilib.
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=702361-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bodorata%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
| vydavatel = The International Plant Names Index
| jazyk = cz
}}</ref>
* ''Primula cordifolia'' [[Pál Kitaibel|Kit.]] <small>{{Zkratka botaniky|Linnaea|Linnaea}} 32: 451, 1864</small>;<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = <small>Primulaceae</small> Primula cordifolia Kit.
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=701754-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bcordifolia%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
| vydavatel = The International Plant Names Index
| jazyk = cz
}}</ref>
* ''Primula coronaria'' [[Richard Anthony Salisbury|Salisb.]] <small>{{Zkratka botaniky|Prodr. Stirp. Chap. Allerton|Prodr. Stirp. Chap. Allerton}} 117, 1796</small>.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = <small>Primulaceae</small> Primula coronaria Salisb.
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=701758-1&back_page=%2Fipni%2FeditSimplePlantNameSearch.do%3Ffind_wholeName%3DPrimula%2Bcoronaria%26output_format%3Dnormal
| datum přístupu = 20.02.2010
| vydavatel = The International Plant Names Index
| jazyk = cz
}}</ref>
 
== Variabilita ==
[[Soubor:Primula veris subsp macrocalyx.jpg|thumb|Prvosenka jarní velkokališná (''Primula veris ''subsp.'' macrocalyx'') ]]
 
Prvosenka jarní vykazuje vysokou variabilitu ve tvaru a chlupatosti [[list]]ů i ve velikosti a tvaru [[Kalich (botanika)|kalichu]]. V&nbsp;[[Geografie Česka#Fytogeografické členění|termofytiku]] výrazně převládají prvosenky jarní s&nbsp;větší délkou kalichů (16–25&nbsp;mm). Mimo termofytikum přesahují i do teplejších poloh [[Geografie Česka#Fytogeografické členění|mezofytika]]. Listy jsou (zvláště v&nbsp;Panonském termofytiku) často hustěji chlupaté a někdy až plstnaté (var. ''hardeggensis'' <small>Beck</small>), tendence k&nbsp;olysávání je u&nbsp;této dlouhokališné variety po­měrně slabá. Ale i&nbsp;v&nbsp;nejteplejších územích (například na jižní [[Morava|Moravě]] či v [[České středohoří|Českém středohoří]]) se vyskytují prvosenky jarní skoro úplně lysé dohromady s&nbsp;plstnatými.<ref name="květena" group="L"/>
 
Prvosenky jarní s krátkými kalichy (12–17&nbsp;mm) s&nbsp;listy naspodu chlupatými až olysalými se častěji vyskytují v&nbsp;mezofytiku, kde někdy tvoří čisté [[populace]]. Dlouhokališný i krátkokališný typ je spojen plynulý­mi přechody. Díky silnému prolínání je u&nbsp;mnoha rostlin možné jen určení do druhu. Na několika lokalitách v&nbsp;[[Polabí]] jsou v&nbsp;populacích [[Prvosenka jarní#Poddruhy|prvosenky jarní šedavé]] poměrně hojně zastoupeny rostliny s&nbsp;baňkovitým, 16–19&nbsp;mm dlouhým kalichem a korunní trubkou nápadně vyniklou (var.&nbsp;''velenovskyi'' <small>Domin</small>), které se jinde vyskytují jen vzácně.<ref name="květena" group="L"/>
 
Vzhledem k&nbsp; široké [[ekologická amplituda|ekologické amplitudě]]<ref group="pozn.">Ekologická amplituda je rozsah [[tolerance]] organismu vůči stresovým faktorům prostředí.</ref> je pravděpodobné, že v&nbsp;rámci druhu dochází k&nbsp;[[ekotyp|ekotypickému]] rozrůzňování druhu, zatím však chybí experimentální důkaz.<ref name="květena" group="L"/>
 
Prvosenka jarní je druh variabilní, proto se rozděluje do více [[poddruh]]ů. Nominátní poddruh [[prvosenka jarní pravá]] (''Primula veris'' subsp. ''veris'') se vyskytuje ve většině areálu druhu, na jihu po [[Alpy]].<ref name="květena" group="L"/>, v ČR od nížin do podhůří. V teplejších oblastech střední Evropy i ČR je častější [[prvosenka jarní šedavá]] (''Primula veris'' subsp. ''canescens''), na západ se vyskytuje až po jih Francie a sever Španělska.<ref name="květena" group="L"/>. [[Prvosenka jarní libovonná]] (''Primula veris'' subsp.'' columnae'') roste hlavně v jižní Evropě<ref name="alpínky" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Pilát
| jméno = Albert
| odkaz na autora = Albert Pilát
| rok = 1973
| titul = Atlas alpínek
| vydavatel = Academia
| vydání = 1.
| id = 43392103373
}}</ref> [[Prvosenka jarní velkokališná]] (''Primula veris'' subsp. ''macrocalyx'') roste ve východní části areálu druhu, v [[Rusko|Rusku]], v [[Turecko|Turecku]] a v severním [[Írán]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris ssp. macrocalyx
| url = http://www.rareplants.de/shop/product.asp?P_ID=6356
| datum přístupu =22.12.2009
| vydavatel =Rareplants.de
| jazyk =en
}}</ref>
 
[[Soubor:Primula eliator Crescendo rouge dsc00934.jpg|thumb|left|Hybrid ''Crescendo rouge'']]
V přírodě jsou známy i kříženci prvosenky jarní s jinými druhy. Je to [[prvosenka prostřední]] (''Primula × media'', p. jarní × [[prvosenka vyšší|p. vyšší]]), ''[[Primula × polyantha]]'' (p. jarní × [[prvosenka bezlodyžná|p. bezlodyžná]]) a ''[[Primula × murbeckii]]'' (p. jarní × p. vyšší × p. bezlodyžná).<ref name="journal" />
 
Ušlechtilé [[kultivar]]y prvosenky jarní (''Primula veris'') jsou v&nbsp;oběhu pod jménem ''[[Primula anglica]]'', jsou to rostliny s&nbsp;květy většinou červe­ných barev a často smíšené s&nbsp;červenými hybridy [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]] (''Primula elatior''). Exem­pláře s&nbsp;obrovskými květy, které se i&nbsp;u&nbsp;nás někdy ve školkách pěstují, patří také do skupiny ''Primula anglica''. Snad se tu projevuje [[Křížení (biologie)|heterózn]]í efekt, protože velikost květů se nedá v&nbsp;dalších [[generace|generacích]] udržet.<ref name="naše" group="L">{{Citace monografie
| rok = 1964
| titul = Naše trvalky
| vydavatel = SZN
| vydání = 2.
| id = 07108640445
}}</ref>
 
Ve střední Evropě je asi nejpodobnějším druhem, se kterým se prvosenka jarní někdy zaměňuje, [[prvosenka vyšší]] (''Primula elatior''). Stejně jako pro prvosenku jarní se pro ní často užívá lidový název petrklíč.<ref name="Botany elatior">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = ladislav
| titul = Primula elatior (L.) Hill subsp. elatior
| url = http://botany.cz/cs/primula-elatior/
| datum vydání = 3.5.2009
| datum přístupu =20.12.2009
| vydavatel =
| jazyk =cz
}}</ref> Liší se hlavně bledě žlutými slabě vonnými květy a ke koruně přitisklými, nikoliv odstálými a nafouklými, kalichy.<ref name="Kubát" group="L">{{Citace sborníku
| příjmení = Kovanda
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora =
| titul = Primulaceae Vent.
| příjmení sestavitele = Kubát
| jméno sestavitele = Karel (ed.)
| sborník = Klíč ke květeně České republiky
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 2002
| strany = 280-284
| jazyk = česky
}}</ref> Jsou zde i&nbsp;ekologické odlišnosti, je výrazně vlhkomilnější a je typickým druhem i [[lužní les|luhů]], kde prvosenka jarní většinou chybí. Podobné květy má i [[prvosenka bezlodyžná]] (''Primula vulgaris''), jinak se však pozná snadno, protože nemá lodyhu a květy vyrůstají na tenkých stopkách přímo ze středu růžice listů.<ref name="Kubát" group="L"/>
 
== Ekologie a výskyt ==
[[Soubor:Occurrence of Primula veris.jpg|thumb|300px|Mapa areálu původního výskytu prvosenky jarní (žlutozeleně − ''Primula veris ''subsp.'' veris'' a jiné poddruhy, žlutě − ''Primula veris'' subsp.'' macrocalyx''). Obrázek je pouze náčrt − přesnější originál najdete [http://linnaeus.nrm.se/flora/di/primula/primu/primverv.jpg zde]]]
[[Soubor:Primula veris - mapka rozšíření.jpg|thumb|300px|Fyzická mapa výskytu prvosenky jarní v&nbsp;České republice]]
 
V&nbsp;[[česko|ČR]] se vyskytuje roztroušeně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 800&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), celkově roste v&nbsp;téměř celé [[Evropa|Evropě]] vyjma [[Středomoří|Středozemí]] a nejsevernějších oblastí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris - prvosenka jarní (petrklíč)
| url = http://botanika.wendys.cz/kytky/K521.php
| datum přístupu = 31.12.2009
| vydavatel = Botany.cz
| jazyk = cz
}}</ref> Areál výskytu zasahuje ale i&nbsp;do [[Švédsko|Švédska]] částečně i&nbsp;[[Norsko|Norska]], do [[Anglie]], [[Irsko|Irska]], severního [[Španělsko|Španělska]] a části [[Itálie]]. Lze ji najít i&nbsp;na Balkánském poloostrově. Na východě areál rozšíření prvosenky jarní zasahuje hluboko do [[Rusko|Ruska]], pokračuje přes [[Turecko]] po severní [[Írán]]. Druhotně se rozšířila i&nbsp;v&nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]], hlavně na severovýchodě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Primverv.jpg
| url = http://linnaeus.nrm.se/flora/di/primula/primu/primverv.jpg
| datum přístupu = 23.01.2010
| vydavatel = linnaeus.nrm.se
| jazyk = en
}}</ref>
 
Prvosenka jarní ve střední Evropě nejčastěji roste v&nbsp;některých typech [[dubohabřina|dubohabřin]] a [[teplomilná doubrava|teplomilných doubrav]] a na jejich okrajích. Zřídka roste i&nbsp;v&nbsp;[[květnatá bučina|květnatých bučinách]], [[vápnomilná bučina|vápnomilných bučinách]] a v&nbsp;některých typech [[suťový les|suťových lesů]].<ref name="květena" group="L"/> <br />
Nalézt prvosenku jarní je možné i&nbsp;v&nbsp;[[Xerofyty|semixerotermních]] travinobylinných společenstvech (sušší druhově bohaté [[louka|louky]] a [[pastvina|pastviny]]). Na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] někdy roste i&nbsp;na stabilizovaných (nepřesýpavých) [[písečná duna|dunách]].<ref name="journal">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brys1
| jméno = Rein
| příjmení2 = Jacquemyn
| jméno2 = Hans
| titul = Biological Flora of the British Isles: Primula veris L.
| url = http://bio.kuleuven.be/pleco/Publications/PDF/Jacquemyn/Brys&Jacquemyn_JEcol_2009.pdf
| datum přístupu =21.1.2010
| vydavatel = Journal of Ecology
| jazyk =en
}}</ref><ref name="ingentaconnect">{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula vulgaris × elatior × veris = P. × murbeckii
| url = http://herbariaunited.org/taxon/2353/
| datum přístupu = 6.2.2010
| vydavatel = Herbariaunited.org
| jazyk = en
}}</ref> Prvosenka jarní se většinou vyhýbá luhům, proto v&nbsp;oblastech s&nbsp;převažujícími lužními lesy je vzácná. Příkladem je oblast dolního toku [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Dyje]], kde někdy roste na suchých [[hlína|hlínou]] pokrytých [[písek (materiál)|písčitých]] vyvýšeninách (tzv. hrúdech).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Antonín
| jméno = Vladimír
| příjmení2 = Danihelka
| jmén2 = Jiří
| příjmení3 = Grulich
| jméno3 = Vít
| příjmení4 = Šumberová
| jméno4 = Kateřina
| titul = Floodplain at the confluence of the Morava and Dyje Rivers
| url = http://www.sci.muni.cz/botany/botguide/confluen.htm
| datum přístupu =21.1.2010
| vydavatel =sci.muni.cz
| jazyk =en
}}</ref> <br />
 
=== Fytocenologie ===
Prvosenka jarní často roste v&nbsp;tzv. panonských dubohabřinách [[asociace (fytocenologie)|asociace]] ''Primulo veris-Carpinetum'', což jsou teplomilnější typy dubohabřin, které v&nbsp;ČR najdeme na jižní Moravě.<ref name="katalog"/> Ale může růst i&nbsp;v&nbsp;teplomilnějších typech hercynských dubohabřin, někdy označovaných jako subasociace ''Melampyro nemorosi-Carpinetum primuletosum veris'', které jsou časté i&nbsp;v&nbsp; teplejších částech Čech a analogicky ji najdeme i&nbsp;v&nbsp;teplomilnějších variantách karpatských dubohabřin as. ''Carici pilosae-Carpinetum''.<ref name="Moravec" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Moravec
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Přehled vegetace České republiky, vol.2: Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Prvosenka jarní se běžně vyskytuje i&nbsp;v&nbsp;bazifilních teplomilných doubravách. Jsou to lesy s&nbsp;dominací [[Dub pýřitý|dubu šipáku]] a [[dub zimní|dubu zimního]] rostoucí hlavně na bazických substrátech teplých oblastí (nejvíce [[vápenec]] a [[čedič]]). V&nbsp;Čechách to je asociace ''Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis'', na Moravě ''Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis'', o&nbsp;něco mezofilnější typy řazené do as. ''Euphorbio-Quercetum'' (syn.:&nbsp;''Corno-Quercetum'') najdeme v&nbsp;obou územích.<ref name="Roleček">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Roleček
| jméno = Jan
| titul = Vegetace Subkontinentálních doubrav ve střední a východní Evropě
| url = http://is.muni.cz/th/42706/prif_d/Subkontinentalni_doubravy_Rolecek_2007.pdf
| datum vydání = 2007
| datum přístupu =09.02.2010
| vydavatel = Masarykova univerzita
| jazyk =cz
}}</ref> Může růst i&nbsp;v&nbsp;jiných typech teplomilných doubrav, například tzv.&nbsp;mochnových doubravách as. ''Melico pictae-Quercetum roboris'' (syn. ''Potentillo albae-Quercetum'').<ref name="Roleček"/>
 
Prvosenka jarní je typická i&nbsp;pro suťové lesy subasociace ''Aceri-Carpinetum aconitetosum vulpariae'', které se vyskytují převážně na karbonátových horni­nách (vápenec, [[mramor]] aj.), v&nbsp;ČR hlavně v [[Moravský kras|Moravském]] a [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českém krasu]].<ref name="Moravec" group="L"/> Roste také v&nbsp;borech svazu ''Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris''. Jsou to lesostepní bory (někdy i&nbsp;s&nbsp;příměsí dubu nebo břízy) rostoucí na opukách a vápenitých pískovcích, v&nbsp; ČR hlavně v&nbsp;okolí tzv.&nbsp;bílých strání ve středních až severních Čechách.<ref name="katalog">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chytrý
| jméno = Milan
| příjmení2 = Kučera
| jméno2 = Tomáš
| příjmení3 = Kočí
| jméno3 = Martin
| titul = Katalog biotopů České republiky
| url = http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/Katalog.pdf
| datum přístupu =6.2.2010
| vydavatel =sci.muni.cz
| jazyk =cz
}}</ref>
 
Prvosenka jarní je častá i v některých typech suchých trávníků. Jsou to například tzv.&nbsp;pěchavové trávníky sv. ''Diantho lumnitzeri-Seslerion'', což jsou zapojené trávníky s dominancí [[pěchava vápnomilná|pěchavy vápnomilné]] (''Sesleria caerulea'') v skalnatých oblastech pahorkatin (hlavně na vápencích), po obvodě vyšších hor (např. Alpy, Karpaty).<ref name="Vegetace ČR">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chytrý
| jméno = Milan (ed.)
| titul = Vegetace České republiky, vol. 1. Travinná a keříčková vegetace
| url = http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/vegetace-cr/Vegetace-CR-1.pdf
| datum přístupu =6.2.2010
| vydavatel =
| jazyk =cz
}}</ref> Běžná je také v tzv. širokolistých suchých trávnících sv. ''Bromion erecti''. Jsou to louky, kde se jako dominanta často uplatňuje [[sveřep vzpřímený]] (''Bromus erectus'') nebo [[válečka prapořitá]] (''Brachypodium pinnatum''). V asociaci ''Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae'' ze sv. ''Bromion erecti'' je vedena dokonce jako diagnostický druh.<ref name="Vegetace ČR"/> Tento typ suchých luk se v ČR vyskytuje v [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]]. Může se růst i v dalších typech trávníků, jako jsou sušší varianty mezofilních luk sv. ''Arrhenatherion elatioris'', pastvin sv. ''Cynosurion cristati'' nebo lesních lemů sv. ''Trifolion medii''.
 
=== Optimální podmínky ===
 
Prvosenka jarní je typický druh dobře [[světlo|prosvětlených]] míst, ale může také přežít pod částečným [[stín]]em i&nbsp;když vykazuje sníženou životaschopnost. Výsledky experimentálních měření produkce, nebo absorpce [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se měnily u&nbsp;prvosenky jarní, [[prvosenka bezlodyžná|prvosenky bezlodyžné]] a [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]] v&nbsp;průběhu postupně se zvyšujícího zastínění. Testy ukázaly, že prvosenka jarní byla nejméně, a prvosenka bezlodyžná nejvíce snášenlivá vůči zastínění.<ref name="journal"/>
 
[[Soubor:Primula veris kz1.jpg|thumb|left|Prvosenka jarní v&nbsp;[[listnatý les|listnatém lese]]]]
Prvosenka jarní většinou chybí na [[pastvina|pastvinách]] s&nbsp;vysokou hladinou [[podzemní voda|spodní vody]]. Testy ukázaly, že přírůstek sušiny u&nbsp; prvosenky jarní se významně snižuje při experimentálně zvýšené hladině spodní vody už po třech měsících růstu rostliny. [[Kořen]]y rostlin nejsou schopné pronikat do [[kyslík|anoxických]] vrstev. Kořeny prvosenky jarní v lokalitách se zvýšenou hladinou spodní vody jsou díky tomu kratší a prorůstají jen horními půdními vrstvami s&nbsp;dostatkem [[kyslík]]u, což je charakteristické pro druhy nesnášenlivé k&nbsp;dlouhodobému zamokření. <br />
Ve srovnání s&nbsp;prvosenkou vyšší a prvosenkou bezlodyžnou je prvosenka jarní většinou více tolerantní k&nbsp;suchu. Ačkoli O. Inghe a C. O. Tamm (1988) často pozorovali dočasné chřadnutí listů prvosenky jarní během suchého léta v&nbsp;jižním [[Švédsko|Švédsku]], nezjistili významný dopad na pravděpodobnost přežití takových jedinců. Při výjimečně suchých a horkých podmínkách během kvetení, dochází k&nbsp;významnému zmenšení množství a velikosti [[semeno|semen]].<ref name="journal"/>
 
Roste na kyprých [[Eutrofizace|eutrofních]] až [[mezotrofní]]ch, půdách s&nbsp;neutrální až mírně [[Kyselina|kyselou]] reakcí. Kyselé půdy nesnáší. Snese půdy s&nbsp;vyšším obsahem [[vápník]]u. Dokáže osídlit i&nbsp;půdy dosti těžké, ale optimum jejího rozšíření je na půdách relativně kyprých (proto hojně i&nbsp;na vrcholových sutích) a minerálně dosti bohatých. S&nbsp;oblibou se ve větším množství objevuje na mladých vyvřelinách ([[čedič]], [[andezit]] apod.) a na [[vápenec|vápenci]].<ref name="lesní" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Mráz
| jméno = Karel
| příjmení2 = Samek
| jméno2 = Věroslav
| rok = 1966
| titul = Lesní rostliny
| vydavatel = SZN
| vydání = 1.
| id = 07001660442
}}</ref>
Prvosenka jarní je druh charakteristický pro půdy chudé na [[živina|živiny]]. Uměle zvýšené hodnoty dusíku mají za následek klesání velikosti populace, což je hlavně výsledek sníženého počtu kvetoucích rostlin a tedy produkce semen. Dlouhodobé projekce také ukázaly, že porosty, které byly vystaveny nejvyšším hodnotám dusíku v&nbsp;půdě (9 g (N) m<sup>-2</sup> rok<sup>-1</sup>) zanikly během 30 let (běžný jednoletý populační pokles z&nbsp;18,2 % a 15,5 % a běžný čas zániku od 13,7 a 24,4 léta při kosení a pastvě), zatímco porosty bez přihnojování měly běžný přírůstek jedinců.<ref name="journal"/>
 
Pokud jsou podmínky pro růst příznivé, [[populace]] prvosenky jarní může mít velké a viditelné jedince s&nbsp;vysokou hustotou [[porost]]u. Ačkoli prvosenka jarní není nikdy dominantní rostlinou v&nbsp;porostu, dosahuje hustoty mezi 10 a 34 jedinci na m<sup>2</sup>, zatímco při výsevu mohou dosáhnout hustoty až do 100–200 jedinců na m<sup>2</sup>. Kvůli omezené možnosti rozptylování semen v&nbsp;závislosti na způsobu jejich šíření, se mladé rostliny většinou spíše vyskytují seskupené kolem dospělých rostlin. Příležitostně, mohou shluky prvosenek jarních vzniknout následkem [[vegetativní rozmnožování|vegetativního rozmnožování]], ačkoli je to málo časté. Prvosenka jarní tvoří často větší, pestře žlutě zbarvené porosty. Vyskytuje se většinou pospolitě, přirozené obnově dřevin však nezbraňuje.<ref name="journal"/>
 
=== Ohrožení ===
V&nbsp;České republice rostou pouze dva poddruhy prvosenky jarní, a to prvosenka jarní šedavá, která je podle [[Stupeň ohrožení|českého Červeného seznamu]] zařazena mezi ohrožené (''C3'', což odpovídá v&nbsp;mezinárodním [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu]] IUCN kategorii ''VU'')<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = Ladislav
| titul = Ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR
| url =http://botany.cz/cs/ohrozene-druhy-rostlin/
| datum vydání =29.11.2007
| datum přístupu =30.12.2009
| vydavatel = botany.cz
| jazyk = cz
}}</ref> a prvosenka jarní pravá, která je podle českého Červeného seznamu zařazena mezi vzácnější taxony vyžadující pozornost, ale méně ohrožené (''C4a'', což odpovídá v&nbsp; mezinárodním Červeném seznamu IUCN kategorii ''NT'').<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = Ladislav
| titul = Vzácnější taxony cévnatých rostlin ČR vyžadující další pozornost
| url = http://botany.cz/cs/vzacnejsi-druhy/
| datum vydání =29.11.2007
| datum přístupu =30.12.2009
| vydavatel = botany.cz
| jazyk = cz
}}</ref>
[[Soubor:Cowslips near Heyshott - geograph.org.uk - 33696.jpg|thumb|Porost prvosenek jarních na [[louka|louce]] u Heyshottu ([[Anglie]])]]
V&nbsp;mnoha oblastech původního výskytu v&nbsp;Evropě populace prvosenky jarní klesají hlavně následkem změněného využití půdy, pokračujícím zvýšením obsahu živin v&nbsp;půdě (hlavně [[dusík]]u) pronikajících z&nbsp;okolní [[krajina|krajiny]]. Například ve Velké Británii utrpěla populace prvosenky jarní dramatický pokles v&nbsp;letech 1930 a 1980.<ref name="preston" group="L">PRESTON, C. D. , PEARMAN, D. A. & DINES, T. D. ''The New Atlas of the British and Irish Flora'', (2002) Oxford University Press, Oxford. </ref> Pokles výskytu prvosenky jarní v&nbsp;Evropě byl způsoben zejména nárůstem [[zemědělství|zemědělské výroby]], používáním herbicidů, eutrofizací stálých [[Louka|luk]], a orbou travních porostů.<ref name="marbey" group="L">MARBEY, R. , ''Flora Britannica'', Sinclair-Stevenson, (1996), London. </ref>
 
Velmi důležitým důvodem úbytku prvosenek jarních je způsob [[Lesnictví|lesního hospodaření]]. Dubohabřiny jsou káceny, na jejich místě jsou vysazovány kultury jehličnanů. Tam, kde jsou dubohabřiny ponechány, jsou prosvětlovány probírkou, což přirozeně vede k&nbsp;posílení rozvoje [[keřové patro|keřového patra]] a díky tomu je [[bylinné patro]], kde prvosenka roste, zarostlé [[keř|křovinami]]. Vzhledem k&nbsp;tomu, že je prvosenka jarní světlomilná, tedy ubývá i&nbsp;v&nbsp;takto udržovaných přirozených [[biotop|stanovištích]] s&nbsp;vlivem člověka.<ref name="journal" />
 
Protože mnoho míst výskytu prvosenky jarní je omezené na malé lokality, rostliny jsou následkem toho vysoce citlivé na jevy, jako je příliv živin z&nbsp;okolí ať už vlivem zemědělského a lesnického hospodaření, nebo nakládání s&nbsp;[[odpad]]y. Relativně intenzivní pastevectví, vytváří prostor pro ujmutí [[Semenáč|semenáčků]] a růst rostlin. Pastva umožňuje efektivní produkci semen a optimální strategii udržení populace prvosenky jarní v&nbsp;dlouhodobém horizontu. Pro populace prvosenky jarní je důležité přiměřené hospodaření. Vhodné je kosení luk a pastva. Tyto zemědělské úpravy brání [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] do lesa a hustých křovin. Pastva vytváří také mozaikovitou krajinu s trávníky a řídkými křovinami. Při ponechání krajiny s trávníky a řídkými křovinami ladem dochází k zarůstání luk expanzívními druhy a postupné sukcesi ke stinnému lesu, což je pro prvosenku jarní nepříznivé prostředí.<ref name="journal" />
 
[[Soubor:Red_flowered_cowslip.JPG|thumb|left|červené zbarvená varieta prvosenky jarní]]
Počet prvosenek jarních a rozkvetlých květů se významně snížil po ustoupení od tradičního pastevectví a kosení luk a následkem technologií v&nbsp;lesnictví. Rostoucí stín také redukuje semenné zrání, mající za následek významně nižší semenné produkční dávky ve srovnání s&nbsp;necloněnými jedinci. Sukcese [[les]]a má za následek snížený přírůstek jedinců, hlavně kvůli sníženému [[Pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]] a stárnutí populace. Nicméně jedinci prvosenky jarní nalezení na okrajích lesa a v&nbsp;relativně prosvětlených lesích nebo v lesích s&nbsp;řídkými křovinami mohou kvést hojně a reprodukovat se úspěšně.<ref name="journal" />
 
V&nbsp;mnoha oblastech ve Velké Británii, byly vysévány prvosenky jarní u&nbsp;[[krajnice|krajnic]] cest. Semena prvosenky jarní jsou také přidávána do směsi osiv s&nbsp;divokými květinami. Díky tomu se velikost populace prvosenky jarní ve Velké Británii zvětšila.<ref name="preston" group="L"/> Populace prvosenek jarních se také vrátily do oblastí, kde ji pastva výrazně snižovala. Řada [[hřbitov]]ů ve Velké Británii, které jsou udržovány v&nbsp;[[přírodní zahrada|přírodním stylu]], vhodném pro přežití a rozvoj přirozených společenstev [[rostliny|rostlin]] a [[Živočichové|živočichů]], pomáhá přežít i&nbsp;této oblíbené jarní květině.<ref name="marbey" group="L"/>
 
== Choroby a škůdci ==
{{Podrobně|Choroby a škůdci prvosenky jarní}}
 
Na prvosence jarní se občas vyskytují různé choroby způsobené houbami či jim podobnými organizmy. Příkladem je [[plíseň šedá]] (''Botrytis cinerea''), způsobující botrytidu. Napadá různé části rostlin zejména při převlhčení a hustém zápoji.<ref name="primulky" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Hieke
| rok = 1970
| titul = Hrnkové Primulky
| vydavatel = Tisková, ediční a propagační služba, Praha
| vydání = 1.
| id = 5402700445
}}</ref> Skvrny na listech způsobují např. houby [[větevnatka|větevnatky]] ''[[Ramularia primulae]]'' a ''[[Ramularia interstitialis]]'', listy napadá i ''[[Cercosporella primulae]]''. Celou rostlinu napadá [[oomycety|oomyceta]] ''[[Peronospora oerteliana]]'', [[semeník]]y pak [[sněti|sněť]] ''[[Urocystis primulae]]''.<ref name="paraziti">{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris <small>L.</small> (Cowslip)
| url = http://www.bioimages.org.uk/html/t1115.htm
| datum aktualizace =9.7.2009
| datum přístupu =23.12.2009
| vydavatel = Bioimages
| jazyk = en
}}</ref><ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Ellis
| jméno = MB & JP
| rok = 1985
| titul = Microfungi on Land Plants: an Identification Handbook
| vydavatel = Croom Helm
}}</ref> Hnědnutí kořenů a následný úhyn rostlin způsobuje houba ''[[Thielavia vasicola]]''.<ref name="primulky" group="L"/> Řidčeji se na spodní straně čepelí objevují [[rzi]] ''[[Uromyces primulae]]'' a [[rez primulková]] (''Puccinia primulae'').<ref name="primulky" group="L"/>
 
Na provosence jarní parazitují i mnozí živočichové. V kořenech žijí [[háďátka]] (''[[Aphelenchus olesistus]]'' a rod ''[[Heterodora]]'').<ref name="kvet" group="L"/> Části prvosenky jarní jsou požírány či poškozovány více druhy [[hmyz]]u (popřípadě jejich larvami) a [[Měkkýši|měkkýšů]]. Semena např. konzumuje [[larva]] [[molovití|mola]] ''[[Amblyptilia punctidactyla]]''.<ref name="journal" /> Na prvosenkách žijí i [[třásněnka|třásněnky]] (Thysanoptera) a housenky některých [[Píďalkovití|píďalkovitých]]. [[Molice]] (Aleyrodidae) někdy sají na spodní straně listů, housenky [[můra osenní|můry osenní]] (''Agrotis segetum'') příležitostně požírají listy a později i kořínky.<ref name="kvet" group="L">
{{Citace monografie
| rok = 1957
| titul = Květinářství
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| vydání = 1.
}}</ref> Prvosenka jarní je živnou rostlinou housenek ohroženého [[motýl]]a [[pestrobarvec petrklíčový|pestrobarvce petrklíčového]] (''Hamearis lucina'').<ref name="botany">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = Ladislav
| titul = PRIMULA VERIS L. – prvosenka jarní / prvosienka jarná
| url = http://botany.cz/cs/primula-veris/
| datum vydání = 22.7.2007
| datum přístupu = 22.12.2009
| vydavatel =Botany.cz
| jazyk = cz
}}</ref>
 
Na prvosence jarní parazitují i mnohé [[mšice]], jednak kořenové jako ''[[Pemphigus auriculae]]'', ''[[Pemphigus psoudoauriculae]]'', tak i listové, které způsobují i sekundární nákazy [[Virus|virovými]] a bakteriálními [[nemoc|chorobami]].<ref name="primulky" group="L"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =Trojanová
| jméno = Monika
| titul = Vyhlaste mšicím válku, vypuďte je slunéčkem, chemií nebo tabákem
| url = http://hobby.idnes.cz/vyhlaste-msicim-valku-vypudte-je-sluneckem-chemii-nebo-tabakem-pv2-/hobby-zahrada.asp?c=A090602_150314_hobby-zahrada_mot
| datum vydání =13.6.2009
| datum přístupu =3.1.2010
| vydavatel = Hobby.cz
| jazyk =cz
}}
</ref> Na rubu listů saje [[pidikřísek skleníkový]] (''Erythroneura bellidiformis'' <small>Edw.</small>), [[larva|larvy]] much ''[[Chromatomyia primulae]]'' vyhlodávají v listech dlouhé tunely, kořínky požírají larvy [[lakonosec rýhovaný|lakonosce rýhovaného]] (''Otiorrhynchus sulcatus'' <small>Fabr.</small>).<ref name="primulky" group="L"/>
 
Zvláště u&nbsp;mladších [[semenáč]]ků a někdy i&nbsp;u&nbsp;starších rostlin prvosenky se objevuje [[chloróza]] (žloutenka čili blednička). Je to choroba způsobená fyziologickými problémy jako přelití, nedostatek [[Živina|živin]], obzvláště [[železo|železa]] (v&nbsp;rostlině přístupné formě) aj. V&nbsp;krajních případech jsou nejmladší listy na rostlině téměř bílé.<ref name="primulky" group="L"/>. Různé žloutnutí a špatný růst rostlin způsobuje i sucho, znečištěný vzduch aj.<ref name="primulky" group="L"/>
 
== Obsažené látky ==
[[Soubor:Primverin.jpg|thumb|Chemická struktura [[glykosid]]u [[primverin]]u]]
Léčivý efekt a další využití rostliny je podmíněno přítomností [[Sekundární metabolit|rostlinných metabolitů]], jejichž obsah v&nbsp;kořenech, listech či květu může být rozdílný. Zastoupení látek rovněž závisí na ročním období nebo varietě.
 
Mezi látky obsažené v&nbsp;kořenech patří [[saponin]]y, jichž je asi 5 až 10 % (některé zdroje uvádějí maximální hodnotu 14,9 %).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Analysis of phenolic glycosides and saponins in Primula elatior and Primula veris
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16297921
| datum vydání = 18.4.2006
| vydavatel = PubMed.gov
| jazyk = en
}}</ref> Udává se obsah až 29,5&nbsp;mg [[triterpen]]ických saponinů na gram sušiny (vysušené hmoty) kořene, hlavně [[kyselina primulová|kyselinu primulové]] A&nbsp;a B. Dále jsou v kořenech [[glykosidy]] ([[primverin]] a [[primulaverin]]), [[silice]] (0,25 %), [[Třísloviny|pyrokatechinové taniny]], [[škrob]], [[cukr]] a [[volemit]].<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/> Podle výsledků měření, provedených na 90 jedincích ze tří různých stanovišť, existuje mezi jedinci a stanovišti značná kolísavost účinku drogy, z&nbsp;čehož vyplývá požadavek biologické [[titrace]] terapeuticky používané drogy. Z&nbsp;variability účinku se usuzuje, že průměrná účinnost [[kořen]]ů u&nbsp;tohoto druhu je mezi 110 až 210 h.&nbsp;j. ([[hemolytická jednotka|hemolytickými jednotkami]]).<ref name="lečivé" group="L"/> Čerstvá kořenová droga je bez zápachu, místo silice obsahuje glykosidy primverin a primulaverin. Sušením a skladováním drogy se [[enzym]]em [[primverosidáza|primverosidázou]] glykosid primverin a primulaverin štěpí.<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/>
[[Soubor:Quercetin.svg|thumb|left|Chemická struktura flavonoidu [[quercetin]]u]]
Hemolytické zkoušky ukazují, že kořen prvosenky jarní obsahuje více saponinů než [[prvosenka vyšší]], přičemž samotné kořeny jsou na saponiny bohatší než oddenek. Podle Brody je prvosenka jarní (''Primula veris'') z&nbsp;farmaceutického hlediska cennější než prvosenka vyšší (''Primula elatior''). O&nbsp; tom, zda je cennější i&nbsp;terapeuticky, však mohou rozhodnout pouze srovnávací klinické zkoušky.<ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Broda
| jméno = B.
| rok = 1952
| titul = Primula veris <small>L.</small> and Primula elatior <small>(L.) Scherb.</small> as medicinal plants
}}</ref><ref name="lečivé" group="L">{{Citace monografie
| rok = 1956
| titul = Léčivé rostliny ve sběru a kultuře
| vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství
| vydání = 2.
}}</ref>
 
Mezi látky obsažené v květech patří rovněž saponiny (asi 2 %), dále malé množství silice (více méně stej­ného složení jako silice kořene), opět glykosidy primverin a primulaverin, [[flavonoidy]] a [[flavon]]y (3,4,5-[[trimethoxyflavon]], [[quercetin]] a jeho odvozeniny, [[kaempferol]], a [[3-limocitrin]] glykosid, [[rutin]]), [[Karoteny|karoten]], enzym [[primverosidáza|primverosidázu]] a [[vitamín C]].<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/> Saponiny jsou podle Koflera a Steidla přítomny jen v&nbsp;kalichu a květní stopce. Proto považují květní drogu bez kalichu (jen z&nbsp;květních korun) za terapeuticky bezcennou.<ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Kofler
| jméno = Ludwig
| příjmení2 = Steidl
| jméno2 = G.
| rok = 1932
| titul = Uber das Vorkommen und die Verteilung von Saponinen in pflanz-lichen Drogen
}}</ref>
 
Obsah saponinů v&nbsp;rostlině je značně variabilní. Kořeny vykazují během roku 2 maxima, a to první před květem nebo v&nbsp;době květu, druhé na podzim, resp. počátkem zimy. Listy nevykazují tak zjevnou zákonitost, ale kolísání probíhá více méně stejně jako u&nbsp;kořenů. Dafert a Mauber při výzkumu vlivu hnojení zjistili, že [[hnojivo|hnojení]] nijak zvlášť neovlivňuje obsah saponinů a ke stejným závě­rům došel Jaretzky a Seyffarth. Podobné kolísání vykazují i&nbsp;jiné obsahové látky, například rutin. Denním rytmem rostliny a vlivy na obsahové látky se zabýval Richter, který praví, že obecně se světelnou intenzitou [[hemolýza|hemolytický index]] stoupá.<ref name="lečivé" group="L"/>
 
== Využití a pěstování ==
[[Soubor:RHS Wisley trial fields 1240R.jpg|thumb|[[Okrasná rostlina|Květinová]] pole RHS Garden ve Wisley, kde jsou posuzovány [[rostliny]] pro [[Award of Garden Merit]]. Toto prestižní ocenění dostala prvosenka jarní od [[The Royal Horticultural Society]] (RHS).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Cowslip
| url = http://www.bbc.co.uk/gardening/plants/plant_finder/plant_pages/683.shtml
| datum přístupu = 21.12.2009
| vydavatel =bbc.co.uk/plant finder
| jazyk =en
}}</ref>]]
 
Ve [[středověk]]u se v&nbsp;[[Středověká zahrada|zahradách]] prvosenka jarní, nazývaná tehdy klíče Panny Marie,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Standing
| jméno = Giles
| titul = St Mary de Haura - Medieval Gardens:
| url = http://www.stmarydehaura.org.uk/gardens.html
| datum aktualizace =27. červenec 2009
| jazyk = en
}}</ref> pěstovala pro květy a listy, které byly pojídány v&nbsp;salátech. Z&nbsp;květů se vyrábělo prvosenkové [[víno]], [[medovina]] a [[ocet]]. Květy se jedly také samotné, pocukrované. Čaj z&nbsp;prvosenky jarní je mírné [[sedativum]] a byl využíván proti [[Bolest hlavy|bolestem hlavy]], [[Insomnie|nespavosti]] a [[sedativum|neurotickým problémům]]. Lidé věřili, že dokáže vyléčit [[Dětská obrna|obrnu]]. [[Výtažek]] z&nbsp;prvosenky jarní byl používán v&nbsp; kosmetických přípravcích, jako prostředek, který měl odstraňovat [[vrásky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harris
| jméno = Mark S.
| titul = Plants Grown in My Garden and Their Medieval Uses
| url = http://www.florilegium.org/files/PLANTS/A-Med-Garden-art.text
| datum přístupu = 31.12.2009
| jazyk = en
}}</ref>
 
Prvosenka má také symbolický význam. Je typická pro [[Velikonoce]]: motiv prvosenky zdobí mnoho předmětů spojených se svátky [[jaro|jara]], například velikonoční [[pohlednice]] a přání<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kocián
| jméno = Petr
| titul =prvosenka jarní
| url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=402
| datum přístupu =18.12.2009
| vydavatel = Květena ČR
| jazyk = cz
}}</ref> a vily se z ní také [[věnec|věnce]] a [[máje]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris
| url = http://www.absoluteastronomy.com/topics/Primula_veris
| datum přístupu =31.12.2009
| vydavatel = Absolute astronomy
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Respiratory Products: Sinucomp
| url = http://liveonearth.livejournal.com/658767.html
| datum přístupu =31.12.2009
| vydavatel = liveonearth.livejournal.com
| jazyk = en
}}</ref>
V&nbsp;[[květomluva|květomluvě]] může znamenat například ''„Kdo je pánem tvého srdce?“''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kvetomluva
| url = http://www.cz-milka.net/seance/kvetomluva/
| datum přístupu = 23.12.2009
| vydavatel =Seance
| jazyk =cz
}}</ref> nebo ''„chtěl bych vědět, jestli jsem jediný“''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Květomlva
| url = http://www.atlantis-to.org/text/prizpevky/kvet.htm
| datum přístupu =23.12.2009
| vydavatel =Atlantis
| jazyk =cz
}}</ref>
Prvosenka je podle [[severská mytologie|severské mytologie]] zasvěcena bohyni lásky [[Freya|Freye]] a může prý být použita, aby návštěvníka vedla k&nbsp;jejímu sálu, [[Sessrúmnir]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Sessrúmnir
| url = http://www.freebase.com/view/en/sessrumnir/-/base/folklore
| datum přístupu =31.12.2009
| vydavatel = FreeBase
| jazyk =cz
}}</ref> Je také symbolem čtyř hrabství v&nbsp;[[Anglie|Anglii]], a sice [[Essex]]u, [[Northamptonshire]], [[Surrey]] a [[Worcestershire]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The floral emblem of your county
| url = http://www.telegraph.co.uk/news/uknews/1461011/The-floral-emblem-of-your-county.html
| datum vydání =05.05.2004
| datum aktualizace =
| datum přístupu =27.02.2010
| vydavatel = Telegraph.co.uk
| jazyk = en
}}</ref>
Podle slovanských pověstí představuje prvosenka klíč, kterým svatý Petr otevírá jaro (petrklíč). Svatý Petr je nástupcem pohanského Peruna a klíč symbolem blesku. Podle slovanských i německých pověstí petrklíč otevírá cestu ke skrytým pokladům a zlatu.&nbsp;V Německu bylo děvče, které o Velikonocích nalezlo petrklíč, považováno za nevěstu (''heiratsschlüssel'').<ref name="sobotka">{{Citace monografie
| příjmení = Sobotka
| jméno = Primus
| titul = Rostlinstvo v národním podání slovanském
| vydavatel = Matice česká
| místo = Praha
| rok = 1879
| strany = 273-274
}}
</ref>
 
Do oficiálního [[lékařství]] uváděl prvosenky po [[První světová válka|první světové válce]] svými pracemi Wasicky<ref group="L" >Pharm. Post 53, 202, 1920; Heil– u. Gewurzpfl. 4, 49, 1921; Arch. d. Pharm. 262, 318, 1924) </ref> a Joachimowitz.<ref group="L" >Joachimowitz, Wien. klin. Wschr. 33, 606, 1920</ref><ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Joachimowitz
| rok = 1920
| titul = Die Radix primulae, ein neues Expektorans
}}</ref>
V lékařství se používá celý květ s&nbsp;kalichem nebo jen květní koruny (''Flos primulae'') a [[oddenek]] s&nbsp;[[kořen]]y (''Radix primulae''), zřídka se užívá i&nbsp;list (''Folium primulae''). [[Droga (léčivo)|Droga]] z&nbsp;prvosenky jarní nahrazovala americkou drogu ''Radix senegae'' rostliny [[vítod senega]] (''Polygala senega''), která je v&nbsp;účincích rovnocenná.<ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Příhoda
| jméno = Antonín
| rok = 1973
| titul = Léčivé rostliny
| vydavatel = nakladatelství SZN
| vydání = 1.
| id = 7033800438
}}</ref> Místo ''P. veris'' lze užít [[prvosenka vyšší|prvosenku vyšší]] (''Primula elatior'' <small>L., Hill</small>).<ref name="lečitelství" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Korbelář
| jméno = Endris
| rok = 1981
| titul = Naše rostliny v lékařství
| vydavatel = Avicenum
| vydání = 5.
| id = 735210831
}}</ref> Květ se sbírá v&nbsp;dubnu a květnu, kdežto odde­nek na jaře (duben) před začátkem vegetace nebo až na podzim, zejména v&nbsp;říjnu. Prvosenka je chráněná bylina, proto není sběr těchto léčivek ve volné přírodě povolen, je možný pouze z&nbsp;rostlin pěstovaných na zahrádkách.
Obě rostlinné části se suší ve stínu. [[Sušení]] musí probíhat velmi rychle. Umělá teplota při sušení nesmí pře­kročit 40&nbsp;°C. Musí se dbát na rychlé odvádění vlhkého vzduchu. Správně sušená květní droga má zachovánu barvu čerstvých květů. Poměr ztráty na váze při sušení květů je asi 7:1 (u&nbsp;čistých korun). Květní droga má slabě [[med]]ový pach a nasládlou chuť. Při nesprávném sušení mění droga barvu, zelená a hnědne, přičemž ztrácí na účinnosti.
Oddenek má anýzovou vůni a odporně škrablavou chuť. Před sušením je nutno oddenky důkladně proprat v&nbsp;tekoucí vodě a zbavit je nadzem­ních částí rostliny. Čerstvé kořeny jsou bez zápachu. Teprve při skladování nabývají [[Bedrník anýz|anýzové]] vůně.
Podle Endrise Korbeláře obsah [[saponin]]ů dosahuje v&nbsp;rostlině, respektive v&nbsp;kořenech, maxima dvakrát: jednou v&nbsp;době květu a podruhé na [[podzim]]. Při dlouhodobém skladování procento saponinů klesá.<ref name="lečitelství" group="L"/>
 
Části rostlin lze využít jako [[Expektorans|expektorancia]] (k&nbsp;přípravě prsních čajů i&nbsp;k&nbsp;průmyslové výrobě léčiv) a [[Léčiva ovlivňující kašel|sekretolytika]] v&nbsp;odvaru (10&nbsp;g květů nebo 1 polévková lžíce řezaných kořenů na 2 šálky vody, jednou denně) při onemocnění a zánětech [[horní cesty dýchací|horních cest dýchacích]], [[Emfyzém|rozedmě plicní]] a při akutní a chronické [[bronchitida|bronchitidě]]. Někdy je extrakt z&nbsp;prvosenky používán i&nbsp; jako [[Nesteroidní antiflogistikum|antirevmatikum]].<ref name="lečitelství" group="L"/> Drogy z&nbsp; prvosenky jsou používány také při bolestech kloubů a hlavy, k&nbsp;posílení srdeční činnosti a při onemocnění močového měchýře, močových kamenech.<ref name="farma" group="L">{{Citace monografie
| rok = 1989
| titul = Farmakognózia
| vydavatel = Osveta/Avicenum
| vydání = 1.
| id = 8021700831
}}</ref> Podle jiných zdrojů mohou působit extrakty z&nbsp;prvosenky také proti [[epilepsie|epilepsii]] a [[křeč|křečím]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Antimitotic and antibacterial effects of the Primula veris <small>L.</small> flower extracts
| url = http://www.unifi.it/caryologia/past_volumes/61_1/1477.pdf
| datum přístupu =22.12.2009
| vydavatel = Unifi.it
| jazyk = en
}}</ref><ref group="pozn.">Je vhodné zkonzultovat úžívání byliny s [[lékař]]em nebo [[lékárník]]em. Byliny by se neměly používat dlouhodobě. Při [[laik|laickém]] užívání není žádná záruka jejich účinnosti nebo bezpečnosti.</ref>
 
Drogu, přípravky z&nbsp;drog a izolované látky z&nbsp;prvosenky obsahují léčiva Solutan, Tussilen a Species pectorales Planta.
[[Doporučená denní dávka]] je asi 3 až 6&nbsp;g sušeného květu.<ref name="avi">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jahodář
| jméno = Luděk
| titul = Primula veris / prvosenka jarní
| url = http://www.avicenna.cz/item/primula-veris-prvosenka-jarni
| datum přístupu =31.12.2009
| vydavatel = Avicenna
| jazyk = cz
}}</ref> Droga může způsobit podráždění [[Trávicí soustava|zažívacího traktu]] a vyšší dávky mohou mít vliv na [[krevní tlak]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jahodář
| jméno = Luděk
| titul = Primula veris / prvosenka jarní
| url = http://www.avicenna.cz/item/primula-veris-prvosenka-jarni
| datum přístupu =20.12.2009
| vydavatel = Avicenna
| jazyk = cz
}}</ref> Ve vyšších koncentracích může rovněž způsobit dávení a [[průjem|průjmy]].<ref name="fire">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kováč
| jméno = Pavel
| titul = Prvosenka jarní
| url = http://firesnake.pise.cz/4018-prvosenka-jarni.html
| datum vydání = 19.12.2009
| vydavatel = Firesnake
| jazyk = cz
}}</ref> Prvosenka může způsobovat [[alergie|alergickou]] odezvu u&nbsp;zvlášť citlivých jedinců. Nedoporučuje se používat v&nbsp;[[těhotenství]] a době [[kojenec|kojení]].<ref name="avi"/> Prvosenka jarní by se neměla používat dlouhodobě.
 
[[Soubor:Primula veris 150306.jpg|thumb|Prvosenku lze pěstovat ve [[skleník]]u]]
Pro [[zahrada|zahrady]] nemá původní druh jako trvalka velký význam. Hodí se k&nbsp;chatám v&nbsp;přírodě, oblíbenější jsou barevné odrůdy, které většinou mají teplé [[med]]ové a červené odstíny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vymazalová
| jméno = Hana
| titul = Primula veris <small>L.</small>
| url = http://www.garten.cz/a/cz/411-primula-veris-l.-prvosenka-jarni-petrklic/
| datum vydání =27.04 2004
| datum přístupu = 23.12.2009
| vydavatel =Garden.cz
| jazyk = cz
}}
</ref> Hodí se ale&nbsp;k&nbsp;pěstování na [[hřbitov]]ech, v&nbsp;[[záhon]]ech ale i&nbsp;v&nbsp;nádobách. <br />
K&nbsp;pěstování se dobře hodí [[louka|louky]], protože se [[květ]]y sbírají ještě před [[Seno#P.C5.99.C3.ADprava sena|senosečí]]. Vyžaduje [[polostín|polostinné]] až stinné polohy. Semena se vysévají na podzim. Výhodnější než výsev přímo na pozemek je předpěstování rostlin v&nbsp;[[pařeniště|pařeništi]]. Při poruše klíčivosti se doporučuje máčet semena, ve vodě po 2−5 dnů. HTS je 1g ( 1&nbsp;g semen = 1000−1320 kusů). Vegetativně lze množit prvosenku jarní dělením [[oddenek|oddenků]].<ref name="lečivé" group="L"/>
 
Výsev je doporučován v&nbsp;dubnu až červnu ve skleníku při teplotě 18&nbsp;°C. Výsadba je nejvhodnější v&nbsp;srpnu až září. Rostliny mají být sázeny ve vzdálenosti 20 cm od sebe .<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prvosenka jarní
| url = http://www.semo.cz/homegardencz/index.php?s=kvetiny-trvalky&druhid=172
| datum přístupu = 26.12.2009
| vydavatel =Semo
| jazyk =cz
}}</ref>
 
Prvosenka jarní se tradičně používá v&nbsp;[[džem]]ech, [[čaj]]ových směsích, [[sirup]]ech, [[salát]]ech, [[víno|víně]] a v&nbsp;nálevech pro kyselé okurky. Někdy se používá i&nbsp;do jarních vlasových koupelí (viz&nbsp;[[b:Recepty z prvosenky jarní|zde]]). Oddenky prvosenky jarní se dříve využívaly pro [[kýchací prášek]]. Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a [[Rakousko|Rakousku]] se vývarem barvila také velikonoční vajíčka. Jako řezaná rostlina se prvosenka využívá pro [[aranžování]] <ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Hillier
| jméno = Malcom
| rok = 2000
| titul = Aranžování květin
| vydavatel = Slovart
| vydání = 1.
| id = 8072096028
}}</ref>
 
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commons = Primula veris
| species = Primula veris
| s = Ze říší přírody/Prvosenka jarní
| wikt = prvosenka jarní
| b = Recepty z Prvosenky jarní}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
<references group="L"/>
 
=== Externí odkazy ===
* {{Cs}} [http://botany.cz/cs/primula-veris/ botany. cz – obecné informace]
* {{Cs}} [http://botanika.wendys.cz/kytky/K521.php botanika. wendys. cz – obecné informace]
* {{Cs}} [http://www.naturfoto.cz/prvosenka-jarni-%E2%80%93-petrklic-fotografie-7979.html naturfoto. cz – obecné informace + kvalitní obrázky]
* {{Cs}} [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39275/ biolib. cz – poddruhy, synonyma + obrázky]
* {{Cs}} [http://www.avicenna.cz/item/primula-veris-prvosenka-jarni avicenna. cz – obecné informace]
* {{Cs}} [http://www.vitamina.cz/Prvosenka-%28petrklic%29-kvet-50g-LUCIVITA,2780.html vitamina. cz – možnost nákupu sušeného čaje]
* {{en}} [http://www.botanical.com/botanical/mgmh/c/cowsl112.html botanical. com – popis a použití v&nbsp; medicíně]
* {{en}} [http://www.bioimages.org.uk/html/t1115.htm bioimages. org. uk – mezidruhové vztahy s&nbsp; prvosenkou jarní]
* {{en}} [http://www.georgeglazer.com/prints/nathist/botanical/primulapair.html akvarelová malba kultivaru prvosenky jarní (1931) ]
* {{de}} [http://www.heilpflanzen-welt.de/buecher/_Madaus-Lehrbuch/22172224-c.htm heilpflanzen-welt. de – látky obsažené v&nbsp; prvosence jarní]
 
{{Dobrý článek}}
 
[[Kategorie:Prvosenkovité]]
[[Kategorie:Léčivé rostliny]]
[[Kategorie:Květiny]]
[[Kategorie:Okrasné rostliny]]
[[Kategorie:Zahradní rostliny]]
[[Kategorie:Rostliny se žlutými květy]]
[[Kategorie:Trvalky]]
[[Kategorie:Jedovaté rostliny]]
[[Kategorie:Ohrožené druhy]]
[[Kategorie:Ohrožené druhy ČR]]
[[Kategorie:Druhy vyžadující pozornost]]