Alí: Porovnání verzí

'''Alí ibn Abí Tálib''' (?599, Mekka – 28. leden 661, Kúfa) čtvrtý volený [[chalífa]] v letech 656 – 661. Byl bratrancem a zároveň zetěm Mohammedovým[[Mohamed]]ovým, protože si vzal za manželku jeho dceru Fatimu. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení [[Umma|muslimské obce]] na [[sunnitský islám|sunnity]] a [[Ší'itský islám|šíity]].

Alí pocházel z rodu Hášimovců, jedné z větví kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]]. Jeho otcem byl [[Abí Tálib]], správce [[Kaaba|Kaaby]] v [[Mekka|Mecce]], matkou [[Fátima ibn Asad]]. Jeho rodiče měli dobré vztahy s Muhammadem a navzájem si pomáhali. Kolem roku 610, kdy měl Muhammad první zjevení, byl již Alí jeho blízkým společníkem. Stal se jedním z prvních stoupenců Islámu[[Islám]]u a pomáhal nepočetné skupině souvěrců v Mecce. Toto období se uzavřelo roku 622, kdy Muhammad prostřednictvím lsti Mekku opustil a přesunul se do Játhribu (dnešní [[Medina]]). <ref> F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.22.</ref> Hlavním účastníkem této lsti byl Alí, který zastoupil Muhammada v jeho ložnici, zatímco Prorok prchal z města. Za několik dní jej Alí následoval.

V Medině pak došlo k posílení rodinných svazků. Alí na základě jednoho z Muhammadových zjevení dostal za ženu jeho dceru Fatimu. Alí se pak v letech 625 – 632 podílel na rozšiřování Islámu v oblasti Jemenu[[Jemen]]u a vedl obranu muslimské obce proti útokům z Mekky. Účastnil se například [[bitva u Uhudu|bitvy u Uhudu]] roku 625, <ref> Tamtéž. s.25. </ref> [[bitva u Hunajnu|bitvy u Hunajnu]] roku 630, kde osobně bránil Proroka Muhammada.

Když roku 632 Prorok náhle zemřel nezanechal žádnou zmínku ohledně jeho nástupce. Z jeho dětí přežila jediná dcera [[Fatima]], jejímž manželem byl Alí – jeho nárok na vedení obce byl tedy opodstatněný a získal si řadu stoupenců. <ref> Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s. 110. </ref> Soudobé prameny však zmiňují, že Alí byl přímý a udatný, ale také nerozhodný, neobratný a váhavý, což mu neumožnilo využít situaci. <ref> F. Tauer, Svět. s.33. </ref> Chalífou byl zvolen [[Abú Bakr]], a poté [[Umar]]. Obě volby Alí uznal. Při volbě Uthmána[[Uthmán]]a chalífou roku 644 se nakonec musel podřídit rozhodnutí většiny tehdejších Prorokových blízkých, neboť se předpokládalo, že budou moci přes Uthmánovu slabost prosazovat své zájmy. <ref> Tamtéž. s.41. </ref> Situaci však okamžitě využili [[Umajjovci]] k upevnění vlastní moci.

Roku 656 byl ve svém domě zabit chalífa Uthmán. <ref> Tamtéž. s.43. </ref> Původní spiklenci pak využili své dočasné převahy a podařilo se jim prosadit jako čtvrtého chalífu Alího. Jeho volba však záhy narazila na odpor jednak v provinciích, kde byli již pevně usazeni Umajjovci, jednak v jeho vlastním rodě, kde se projevily špatné vztahy s Muhammadovou ženou [[Ajša|Ajšou]]. Opozice, která se rozhodla vystoupit proti Alího chalífátu měla společnou jedinou věc, a to vyhledání a potrestání Uthmánových vrahů. Tuto zásadní věc se Alímu nepodařilo splnit a tak ho čekal dlouhý boj.

Ve vlastním rodě musel Alí čelit třem lidem – Talhovi, az–Zuubajrovi a Prorokově manželce Ajše. Po Uthmánově vraždě se všichni tři nacházeli v Mecce, kde požívali práva azylu. Ještě v průběhu roku 656 se však na velbloudech přesunuli do jižní Mezopotámie, kde se jim podařilo ovládnout [[Basra|Basru]]. <ref> Tamtéž. s.45. </ref> Alí musel kvůli rozjitřeným poměrům opustit [[Hidžáz]], následoval je a podařilo se mu uchytit ve stejné oblasti v [[Kúfa|Kúfě]].

V zimě roku 656 pak přitáhl před Basru a snažil se s odpůrci vyjednávat. Jednaní však dopadla neúspěšně a došlo k bitvě, která je známá jako „Velbloudí bitva“. <ref> R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s.247n. </ref> Tradiční název má souvislost s Ajšou, která po smrti Talhy a az–Zubajra velela vojsku z hřbetu svého velblouda. Poté, co byla Ajša zajata, se stal Alí vítězem, přičemž ovládl celý [[Irák]]. Ajšu pak propustil na svobodu a zajistil jí bezpečný doprovod do Mediny. <ref name="tauer45"> F. Tauer, Svět. s.45. </ref> Toto vítězství mu zároveň zajistilo podporu řady odpadlých provincií. <ref> Š. F. Haeri, Základy. s.115. </ref> Jediným protivníkem, který stále bojoval byl [[Mu'ávija I.|Mu´ávija]] z rodu Umajjovců, místodržící [[Sýrie]].

[[Mu'ávija I.|Mu'ávija]], nejvýznamnější člen rodu Umajjovců, byl [[Guvernér|místodržící]]m v [[Sýrie|Sýrii]] téměř dvacet let. Za tuto dobu zde měl vybudovanou silnou pozici. Roku [[656]] se prohlásil mstitelem a rozhodl se s Alím bojovat.

Z nerozhodné bitvy pak vzešlo diplomatické jednání, které měli vést zástupci obou zúčastněných stran. Toto jednání mělo přinést smír. Za Mu´áviju jednal [[Amr ibn al-Ás]], za Alího se zúčastnil [[Abú Músa al–Ašarí]]. Amr ibn al-Ás byl lepším vyjednavačem a podařilo se mu prosadit rozhodnutí, že se uskuteční nová volba [[chalífa|chalífy]], které se nebude účastnit ani Alí ani Mu´ávija. <ref name="Tauer"> F. Tauer, Svět. s.46. </ref>