Wikipedie

Tuchsové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
1. pokus o počeštění
2. pokus o počeštění - ok
Řádek 1:
{{pravopis}}
[[Soubor: Kushanmap.jpg|thumb|260px|Mapa s názornou ukázkou dosahu Kušánské dominance v Tarimské pánve (města Turpan a Kuča) podle záznamu ''Rabatak'' (vyznačená slabozeleně).<ref> ''"The Rabatak inscription"''</ref>]]
'''Tuchsové''' nebo '''Tuhsové''', ({{Vjazyce|tr}} ''Toxsı'', {{Vjazyce|az}} ''Tuchsı'', {{Vjazyce|zh}} 突世 [[Pchin-jin|pchin-jinem]] ''tuši'', obvyklou fonetikou: ''Tuhši'') byl středověký název jednoho z deseti popředníchpředních [[Turkické národy|turkických kmenů]]. Původ Tuchsů se vysvětluje tím, že byly Turpanskou větví [[Tocharové|Tocharů]]. VymřeléTocharové žili v oblasti [[tocharskéTarimská jazykypánev|Tarimské pánve]] patříuž doasi skupinyod indoevropskýchroku jazyků[[1800 apř. mluvilin. nímil.]] Tocharovéaž vdo druhé[[2. poloviněstoletí prvního tisíciletípř. n. l..]], Jazykovědcikdy je diferencovaliodtud naz dvěvelké varianty:části na východotocharštinu, kterou mluvilivyhnali [[TurfanSiungnuové|TurpanštíAsijští Tocharové]] '''A'''Hunové (město TurfanSiung-nuové), a západotocharštinu, kterou mluvili [[Kuča|Kučanští Tocharové]].<ref (takéname="Watson, Kušánští)Burton '''B'''1993. (městop. Kuča).234"/> Turpanští Tocharové vznikli z potomků [[Orchonští Turci|Orchonských Turků]] a [[Jüe-č’]]ů. Chránění pouští [[Taklamakan]] před stepními kočovníky, základy Tocharské kultury přežili až do příchodu [[Orchonští Ujgurové|Wej-chejštích (Orchon Uj-gur)]] přistěhovalců, kteří sem migrovali po kolapsu svého království (683) u řeky [[Orchon]].<ref> "The mystery of China's celtic mummies" . The Independent August 28, 2006 . Retrieved 2008-06-28</ref> Nejpravděpodobnějším osudem Tocharů bylo, že byly asimilováni Ujgury, a mísily se do té doby, dokud většina současných [[Ujgurové|Ujgurů]] v ''Tocharské zemi'' nedosáhlo kavkazských rysů a také vzhledu.
 
== Tuchsové v záznamech ==
Etnicita [[Túrán]]ie se skládala ze symbiotického spojení populace baktrijských a indických osadníků s turkičtími kočovníky, později v ''„[[Avesta|Avestě]]“'' nazývaných „Sairima“, „Saint“ a „Tachi“. [[Tachaeové]], známí jako (Tachae, Tocharové, Tuchsové) jsou uváděný v ''„[[Dějiny (Hérodotos)|Dějinách]]“'' od [[Hérodotos]]e ([[484 př. n. l.]]–[[425 př. n. l.]]) v, 5. až 7. století před jejich objevením se v Avestě.<ref> Azgar MukhamadievTuranian WritingArticle “Turanian Writing”, in the book “Problems Of Linguoethnohistory Of The Tatar People” (Kazan, 1995. pp. 36-83)</ref>▼
 
== Záznamy o Tuchsech ==
Zdroj ''„[[Mahábhárata]]“'', uvádí Tochary (Tušar, Tuchar nebo Tochar) jako kmen Mlekča (Mleccha).<ref name="Bolling">Ed Bolling a Negelein, 41.3.3.</ref> ''„[[Védy|Atharvavéda]]-[[Parišišta]]“'' spojuje Tochary se [[Sakové|Šaky (Skýti)]], [[Indo-řecké království|Indo-Řeky (Jon, Javan)]], a [[Baktrie|Baktrijcy (Bahlik)]].<ref name="Bolling"></ref><ref>Michael Witzel, AV-Par, 57.2.5, CF persica -9, 1980, s. 106.</ref><ref> Brahmánda Purana 27.46-48.</ref>
 
[[Gnaeus Pompeius Trogus]] ([[1. století př. n. l.]]) ve svém ''„Prologu“'' v ''„[[Filipské dějiny|Historiae Philippicae]]“'' poznamenává, že [[Azové (starověk)|Azové]] jsou vládcové Tocharů, i když tento text je někdy překládán jako "Asijští králové Tocharů".<ref> Note - name of author and article needed here - Indian Historical Quarterly , 1963, p. 227 (V.30-31 1954 - 1955).</ref> Jejich jméno Tochar pochází pravděpodobně z turkického „Tauar“, jež nese význam „Horal“. „Tau“ - „hora“ a „ar“ - „muž“, „lid“, „kmen“ doslovně znamená „Tauar“ - „Horal“,„Horský „lid“, „kmen“)lid“. ▼
▲Etnicita [[Túrán]]ie se skládala ze symbiotického spojení populace baktrijských a indických osadníků s turkičtími kočovníky, později v ''„[[Avesta|Avestě]]“'' nazývaných „Sairima“, „Saint“ a „Tachi“. [[Tachaeové]], známí jako (Tachae, Tocharové, Tuchsové) jsou uváděný v ''„[[Dějiny (Hérodotos)|Dějinách]]“'' od [[Hérodotos]]e ([[484 př. n. l.]]–[[425 př. n. l.]]) v 5 až 7. století před jejich objevením se v Avestě.<ref> Azgar MukhamadievTuranian WritingArticle “Turanian Writing”, in the book “Problems Of Linguoethnohistory Of The Tatar People” (Kazan, 1995. pp. 36-83)</ref>
 
Tocharové se v [[Alani|Alanské]] konfederaci stali známými ze [[Strabon|Strabonovho]] (Στράβων; 64/[[63. př. n. l.]] - [[24. n.l.]]) díla ''„Geografika“'' (dokončil ji v roce [[23. n.l.]]), jako dynastický rod Azů a spolu s kmeny [[Subaři|Subarů]], [[Suaři|Suvaro]]-[[Protobulhaři|bulgarskoubulharskou]] [[konfederace|konfederací]] a [[Seveři|Severů]] dobyly [[Baktrie|Baktrii]].<ref> Levina L.M., Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE // Moscow, 1996, ISBN 5-02-017901-9</ref><br />▼
▲[[Gnaeus Pompeius Trogus]] (1. století př.n.l.) ve svém ''„Prologu“'' v ''„[[Filipské dějiny|Historiae Philippicae]]“'' poznamenává, že [[Azové]] jsou vládcové Tocharů, i když tento text je někdy překládán jako "Asijští králové Tocharů".<ref> Note - name of author and article needed here - Indian Historical Quarterly , 1963, p. 227 (V.30-31 1954 - 1955).</ref> Jejich jméno Tochar pochází pravděpodobně z turkického „Tauar“, jež nese význam „Horal“. „Tau“ - „hora“ a „ar“ - „muž“ doslovně znamená „Tauar“ - „Horal“, „lid“, „kmen“).
▲Tocharové se v [[Alani|Alanské]] konfederaci stali známými ze [[Strabon|Strabonovho]] (Στράβων; 64/63. př.n.l. - 24. n.l.) díla ''„Geografika“'' (dokončil ji v roce 23. n.l.), jako dynastický rod Azů a spolu s kmeny [[Subaři|Subarů]], [[Suaři|Suvaro]]-[[Protobulhaři|bulgarskou]] [[konfederace|konfederací]] a [[Seveři|Severů]] dobyly [[Baktrie|Baktrii]].<ref> Levina L.M., Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE // Moscow, 1996, ISBN 5-02-017901-9</ref><br />
 
Podle čínských zdrojů byly Tocharové často identifikováni jako potomci, nebo alespoň blízko pokrevní a úzce souvisící s [[Jüe-č’|Jüe-č’y]], a později, jako jejich předchůdci, pravděpodobně souvisely z [[Kušáni|Kušánskými]] národy.<ref>Mallory (2006), p. 35</ref><ref>"According to some, they were the Tocharians, "Tokharoi", of Classical Antiquity", Roux, p.90</ref><ref>''Through the Jade Gate to Rome: A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty, 1st to 2nd Centuries CE'', pp. 310–312. (2009). John E. Hill. BookSurge, Charleston, South Carolina. ISBN 978-1-4392-2134-1.</ref> Některé záznamy je opisují jako „lid s rudými vlasy a modrýma očima“.<ref>[http://euroheritage.net/tocharians.shtml "''The 3,800-year-old Europoid mummies of China, the bringers of Buddhism to Asia?''" by James Mayfield] (Chairman, European Heritage Library)</ref><ref group="video">[http://www.youtube.com/watch?v=rFvqzbsxYGw Tarim mummies: Uyghur folk song from Lopnur (Kroran)]</ref>
 
Na základě Turkického odkazu na Tochary v tvaru '''twqry''' - '''tukry''', byly tocharské jazyky spájené s vládnoucí třídou Kušánů. Ale přesný vztah mezi mluvčími těchto jazyků je nejistý a někteří lingvisté považují pojmenování ''„tocharské jazyky“'' za nesprávné. Prof. Aurel Stein tvrdí, že [[Tocharové]] (Tocharoi, Tokarai) byli větví [[Jüe-č’|Jüe-č’ů]].<ref> Kalhaṇa's Rājataraṅgiṇī: A Chronicle of the Kings of Kaśmīr.(1900). Translated and annotated by MA Stein . Reprint (1979): Motilal Banarsidass, Delhi. Vol. BK. I, 169-170, s. 30-31</ref> P.C. Bagchi si myslí, že [[Jüe-č’|Jüe-č’ové]], Tocharové a Tušarové byli identičtí.<ref>Bagchi, P. C. India and Central Asia, 1955, p. 24</ref>
 
V díle z [[11. století]], pod názvem ''„Divân-ı Lügati't-Türk“'' ({{Vjazyce|fa}} ديوان لغات الترك), [[Mahmúd Kašgarský]] (Mahmud al-Kāshgharī) zmiňuje kmeny žijící podél [[Ili|řeky Ili]], jako jsou [[Jagmaové|JagmaJagmur-kar (Jaowu-ke)]], ''Tuchsı'' a [[Čigilové|ČigilČugaj (Čjisy, Popou)]]:<br />
{{Citát|[[Jagmaové|JagmaJagmurkar]], ''Tuchsı'', [[Kypčaci|Kypčak]], [[Jabakuové|Jabaku]], [[Tataři|Tatar]], [[Kajıové|Kajı]], [[Čumulové|Čumul]] a [[Oguzové|Oguz]] v souladu jednoho s druhým, slovo „kaijn-agažy“ někteří řeknou „kadıng-agažy“, a jiný „kajıng-agažy“.<br />
... tato země (nahiyati-st bisyar-ni'mattar) je hezčí než li domovina Čigilů[[Čigilové|Čugajů]]. Jejich bohatstvím jsou ovce, kozy a z nich vyrobené kožešiny. Tuchsové žijí kočovným životem ve stanech, mají letní a zimní pastviny. Lazina ([[Azové|Az'ové]]?) a F.rachija ([[Tocharové|Tochar'ové]]?) jsou dvě plemena Tuchsů, které každé mají malé území se dvěma vesnicemi. [[Sujáb]] a Biglilig, jsou velké vesnice, [[Kagan|hakanové (králové)]] jméno je ''„Inal Beg-tegin“''. V [[Urkat]]u, v městě mezi dvěma vesnicemi Tuchsů žije jen velmi málo lidí, ale město je krásné a domácí jsou bohatí.|Mahmud al-Kāshgharī, ''„Divân-ı Lügati't-Türk“''|350}}
 
Arabský geograf [[Al-Marvazí]] v 12. století pozoruje v sestavě Karluků „devět kmenů“. Součástí karlucké konfederace byly kočovné a polokočovné kmeny Žety-su a jižního Kazachstánu: tři skupiny [[Čigilové|Čugajů]]: Čigilové, [[Barschanové]] a [[Chaladžové]], tři skupiny [[Bölükové|Bulaků (Üč-Karlukové)]]: Bulakové → ([[Kara-evliové|Karabölükové]], [[Alka-evliové|Alkabölükové]]), [[Kök-erkinové]] a [[Čaruklugové|Čarukové]] {{#tag:ref|Čaruklugové byli podle [[Mahmúd Kašgarský|Mahmúda Kašgarského]] do roku 1055 součástí historicky primárních 24 turkomanských kmenů [[Oghuzové|Oguzštích Turků]]|group=pozn.}} a ještě [[Azové|Az-kiši]] a Tuchsové a zbytky Türgešů.<ref>Sinor, Vgl. ''„The Cambridge History of Early Inner Asia“''-''„Cambridge dějiny Rané Vnitřní Asie“'', s. 354-7. (anglicky)</ref> Dále uvádí, že jednou se spojily s Oguzy, kteří žili na jejich západních hranicích.
{{upravit část}}
 
== Historický vývoj ==
[[Soubor:River-ili-3.jpg|260300 px|left|thumb|Region dolního toku [[Ili]], jako dávná sídliště Tuchsů, Jagmaů a Čigilů]]
Proces turkické asimilace, byl paralelní s početními jinými civilizacemi, včetně [[Médie|Médského]], [[Parthové|Parthského]], [[Tocharové|Tocharského]], [[Kušáni|Kušánského]], [[Protobulhaři|Bulharského]], [[Tabgačové|Tabgačského]] a také [[Kypčaci|Kipčackého]] etnosu.
=== Proces asimilace Tocharů ===
Tocharové žili v oblasti [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]] už asi od roku 1800 př. n. l. až do 2. století př. n. l., kdy je odtud z velké části vyhnali [[Siungnuové|Asijští Hunové (Siung-nuové)]].<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234"/> Zatímco Tocharští mluvčí '''B''' byli více izolovaný od vnějších jazykových vlivů, začátkem 2. století př. n. l., Tocharští mluvčí '''A''' pravděpodobně přenesly svůj původní [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]] do [[prototurkičtina|prototurkických]] jazyků ([[Bolgarské jazyky|Ogurský → Lir nebo R]] a Oghuzský → Šahz nebo Turkic-i Kadim) přistěhovaleckým Turkickým národům.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.'' Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of [[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>Winter, Werner. Roku 1998. "Tocharian." V Ramat, Anna Giacalone a Paolo Ramat (eds). Indo-evropské jazyky , 154-168. London: Routledge.</ref> ▼
 
Vymřelé [[tocharské jazyky]] patří do skupiny indoevropských jazyků a mluvili ními Tocharové v druhé polovině prvního tisíciletí. Jazykovědci je diferencovali na dvě varianty: na východotocharštinu, kterou mluvili Turpanští Tocharové s označením '''A''' ([[Turfan|město Turfan]]), a západotocharštinu, kterou mluvili Kušánští Tocharové s označením '''B''' ([[Kuča|město Kuča]]).
Později se skupina Tocharů stala Kušány a možná i íránskými kmeny [[Bílý Hunové|Heftalitů]], zatímco kočovní Turkické kmeny byli poražené [[Sasánovci|Sasánovcy]] a [[První Turkutská říše|Turkuty]], kteří je tlačili přes [[Hindukúš]] a hory [[Pákistán]]u do severozápadní [[Indie]].
 
▲Tocharové žili v oblasti [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]] už asi od roku 1800 př. n. l. až do 2. století př. n. l., kdy je odtud z velké části vyhnali [[Siungnuové|Asijští Hunové (Siung-nuové)]].<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234"/> Zatímco Tocharští mluvčí '''B''' byli více izolovaný od vnějších jazykových vlivů, začátkem [[2. století př. n. l.]], Tocharští mluvčí '''A''' pravděpodobně přenesly svůj původní [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]] do [[prototurkičtina|prototurkických]] jazyků ([[Bolgarské jazyky|Ogurský → Lir nebo R]] a Oghuzský → Šahz nebo Turkic-i Kadim) přistěhovaleckým Turkickým národům.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.'' Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of [[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>Winter, Werner. Roku 1998. "Tocharian." V Ramat, Anna Giacalone a Paolo Ramat (eds). Indo-evropské jazyky , 154-168. London: Routledge.</ref> Později se Tocharští mluvčí skupiny '''B''' stali Kušány a možná také íránskými kmeny [[Bílý Hunové|Heftalitů]] ([[420]] - [[552]]), zatímco kočovní Turkické kmeny byly poraženy [[Sásánovci|Sásánovcy]] a [[První Turkutská říše|Turkuty]], kteří je tlačili přes [[Hindúkuš]] a hory [[Pákistán]]u do severozápadní [[Indie]].
=== Turkuti ===
Proces turkické asimilace, byl paralelní s početními jinými civilizacemi, včetně [[Médie|Médského]], [[Parthové|Parthského]], [[Tocharové|Tocharského]], [[Kušáni|Kušánského]], [[Protobulhaři|Bulharského]], [[Tabgačové|Tabgačského]] a také [[Kypčaci|Kipčackého]] etnosu. Chránění pouští [[Taklamakan]] před stepními kočovníky, základy Tocharské kultury přežili až do příchodu [[Orchonští Ujgurové|Wej-chejštích (Orchon Uj-gur)]] přistěhovalců, kteří sem migrovali po kolapsu svého království (683) u řeky [[Orchon]].<ref> "The mystery of China's celtic mummies" . The Independent August 28, 2006 . Retrieved 2008-06-28</ref> Kolem roku 800 se všichni Tocharští mluvčí, kteří zde zůstali, přizpůsobili [[Ujgurové|Ujgurským kmenům]], a indoevropský jazyk Tocharů se stal nahrazený turkickým jazykem.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.''Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of[[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/nova/chinamum/taklamakan.html|title=The Takla Makan Mummies|publisher=PBS|date=|accessdate=17 January 2008}}</ref> Nejpravděpodobnějším osudem Tocharů bylo, že byly asimilováni Ujgury, a mísily se do té doby, dokud většina současných Ujgurů v ''Tocharské zemi'' nedosáhlo kavkazských rysů a také vzhledu.
 
I když [[Jagmaové|Jagmurkarové]] společně s [[Čigilové|Čugajy]] a [[Karlukové|Karluky]] byly začleněni do Turkuckých kaganátů ([[552]] - [[744]]), a byly nucení snášet jejich nadvládu, půl století po zániku [[Západoturkucký kaganát|Západoturkuckého kaganátu]] se '''Tocharové''' čili '''Tuchsové''' stali jedním z kmenů [[Türgešové|Türgešů]] ([[699]] - [[766]]) obývající [[Sedmiříčí|Jeti-su (Sedmiříčí)]]. Türgešové, poněkud zkreslený a možná trochu redukovaný tvar „Türk-kiši“, (t.j. [[Turkické národy|Turečtí-lidé]]) byli v čínských análech nazýváni, „Jüe-ži“ → Jüe-č’. Pozůstávali z několika menších a dvou větších kmenů jako: Tachsi (Tuchsové, Tocharové) a Asi ([[Azové]], Aziáni){{#tag:ref|[[Azové]] jsou pravděpodobně shodní s lidmi, zmíněnými v slavných “[[Orchonské nápisy|Orchonských runových záznamech]]“, z roku 730 jako <small>'''''“AZ“'''''</small>)|group=pozn.}}, a byli stejně neoddělitelní jako Tocharové a [[Azové (starověk)|Azové]] počas územního zisku [[Baktrie]] v roce [[150 př. n. l.]]<ref>[http://www.historum.com/asian-history/31064pan-turkism-utopia-9. html]</ref>
=== Karlukové ===
I když Čigilové a taky Jagmaové se v druhé polovině 8. století sloučili z [[Karlukové|Karluky]] a vytvořili Karlucké společenství, známe jako '''3-Oguzové''', a vláda v [[Jeti-su]] ([[čeština|česky]]: Sedmiříčí) přešla na toto společenství, byly začlenění do [[Turkucký Kaganát|Turkuckých Kaganátů]], a byly nucení snášet jejich nadvládu. Toto společenství zahrnovalo i několik jiných kmenů, mezi nimi i Tuchsy.<ref> [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]</ref> Později se '''Tocharové''' čili '''Tuchsové''' stali jedním z kmenů [[Turgeši|Turgešů]].
 
V roce [[756]] se tyto tři kmeny sloučili a vytvořením [[Karlukové|Karluckého jabguluku]] ([[756]] - [[840]]) převzali vládu v [[Sedmiříčí|Jeti-su]] jež trvala až do roku [[940]]. Obyvatelstvo podmaněné Karluky nebylo etnicky jednotné, vedle íránojazyčných [[Sogdové|Sogdů]] zahrnovalo také obyvatele severoíránského původu, mezi nimi i imigranty se zemí Blízkého Východu, Mongolska a jiné. Toto společenství zahrnovalo i několik jiných, většinou polousedlých kmenů. Vedle kočovných tureckých kmenů žili v říši i Tuchsové.<ref> [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]</ref> U nich ale dochází k postupné turkizaci.{{#tag:ref|turkizace je sociologický proces kulturní změny ve kterém se něco ne-turkické stává Turkizováno. Je to specifická forma kulturní asimilace, která často zahrnuje jazykovou asimilaci|group=pozn.}} Kolem roku 800 se všichni Tocharští mluvčí, kteří zde zůstali, přizpůsobili [[Ujgurové|Ujgurským kmenům]], a indoevropský jazyk Tocharů se stal nahrazený turkickým jazykem.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.''Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of[[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/nova/chinamum/taklamakan.html|title=The Takla Makan Mummies|publisher=PBS|date=|accessdate=17 January 2008}}</ref>
=== Türgešové ===
[[Türgešové]], poněkud zkreslený a možná trochu redukovaný tvar “Türk-kiši“, (t.j. [[Turkické národy|Turečtí-lidé]]) byli v čínských análech nazýváni, "Jüe-ži" (také Jüe-či), pozestávali z 2 kmenů, Tahsi ([[Tocharové]], Tuchsové) a Asi ([[Azové]], Aziáni), a byli stejně neoddělitelní jako [[Tocharové]] a [[Azové]] po čas územního zisku [[Baktrie]] v roce 150 př. n.l.<ref>[http://www.historum.com/asian-history/31064pan-turkism-utopia-9. html]</ref> V [[Jeti-su]] zůstali jenom [[Turgeši]], rozdělení do dvou větví, na Tahsiany ([[Tocharové]]) a Aziany ([[Azové]], jsou pravděpodobně shodní s lidmi, zmíněnými v slavných “Orhunských runiformních záznamech“, z roku 730 jako <small>'''''“AZ“'''''</small>).
 
V současné době se L. Potapov se v Altaji v současné době setkal s lidmi jako Dieti-As, tak Terc-As, Bailaga a opět TahsiTachsi.▼
 
▲V současné době se L. Potapov v Altaji setkal s lidmi jako Dieti-As, tak Terc-As, Bailaga a opět Tahsi.
 
== Odkazy ==
== PoznámkyVideo ==
<references group="video"/>
 
== Poznámky ==
<references group="pozn."/>
 
== Reference ==
Řádek 52 ⟶ 50:
* [[Jüe-č’]]
* [[Ograkové]]
* [[Azové]]
* [[Azové (starověk)]]
* [[Tocharové]]
* [[Čaruklugové]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuchsové“