Kostel svatého Jakuba Staršího (Kutná Hora): Porovnání verzí

Chrám je koncipován jako halové trojlodí s křížovou [[žebrová klenba|žebrovou klenbou]]. To znamená, že všechny jeho lodě jsou stejně vysoké – zde 19 m. Na východě je protáhlý [[presbytář]] zakončený polygonálním závěrem. Zvláštností je, že poslední mezera mezi pilíři v západní části lodi je přibližně poloviční oproti vzdálenostem ostatním pilířů v kostele. [[Gotika|Gotický]] chrám nedisponuje rozvinutým opěrným systémem jako třeba [[chrám sv. Barbory]], ale prostorově úspornějšími opěrnými pilíři. Ty se zde navíc objevují ve dvou velikostech: starší typ je vyšší a mladší nižší. Kostel navíc stojí jen kousek od svahu na jižní straně.

Boční lodě jsou zakončeny na výdodnívýchodní a západní straně [[kaple|kaplemi]]: v severní lodi to je Mincířská kaple na východě a Šenkýřská kaple na západě pod severní věží. Nad Mincířskou kaplí byla později ([[1490]]) dostavěna tzv. Charvátovská kruchta zakrývající [[utrakvismus|utrakvistické]] fresky. Ty byly k vidění pouze při rekonstrukci v roce [[1946]]. V jižní lodi se nachází černá kaple Bolestné Matky Boží pod jižní věží a Kunrádovská kaple na východní straně. Ta byla pojmenovaná podle významného donátora [[Kunrát Ruthard|Kunráta Rutharda]] nad kaplí byla na konci [[15. století]] postavena tzv. literátská kruchta nesoucí [[baroko|barokní]] [[varhany]]. Každá z bočních lodí má i [[oltář]] veprostřed: [[sv. Ludmila|sv. Ludmily]] v severní lodi a [[sv. Václav|sv. Václava]] v jižní; díky této kompozici se může stavba částečně blížit centrále.

Většina interiérového vybavení je [[baroko|barokní]]. Gotické lavice v [[presbytář|presbytáři]] zhotovil řezbář [[Jiří z Elkuše]] v roce [[1484]], restaurovány byly v [[19. století]]. [[cín|Cínová]] [[křtitelnice]] pochází od kovolitce [[Ondřej Ptáček|Ondřeje Ptáčka]]. Dvě [[baroko|barokní]] [[zpovědnice]] byly získány pro [[kostel]] v roce [[1802]] ze zrušeného [[sedlecký klášter|sedleckého kláštera]]. Během let zde byly několikrát zakoupeny [[varhany]], poprvé v roce [[1488]]; v současné době jsou v kostele varhany dvoje - na hlavním kůru a na tzv. literátské [[kruchta|kruchtě]]. Na přerušených [[přípora|příporách]] [[pilíř|pilíříchpilířů]] hlavní lodi jsou umístěny sochy českých patronů: [[sv. Václav|sv. Václava]], [[sv. Ludmila|Ludmily]], [[sv. Jakub|Jakuba]], [[Vojtěch|Vojtěcha]], [[svatý Zikmund|Zikmunda]] a [[sv. Barbora|Barbory]].

: Dnešní [[oltář]] pochází z vrcholného baroka z let [[1677]]–[[1678|78]] a jeho autorem je [[Jakub Riedl]]. Do oltáře byl později vsazen oltářní obraz [[František Xaver Palko|F. X. Palka]] a nad oltářem je oválný obraz [[Nejsvětější Trojice|Sv. Trojice]] od [[Petr Brandl|Petra Brandla]]. Sochy [[apoštol|apoštolů]] po stranách zhotovil pražský [[sochař]] [[David Schultner]] mezi lety [[1679]]–[[1680]]. Z kraje [[19. století]] byl [[oltář]] mramorován a pozlacen.

=====: '''Výzdoba ====='''

:* obraz ''Poslední večeře Páně '' (1515) od Hanuše Elfedara

:* reliéf ''Kristus a bratři Zebedeovi'' (1678) od K. Eichlera, dříve umístěný na hlavním oltáři

:* oltář ''Stětí Sv. Jakuba'' (1763) od [[František Xaver Palko|F. X. Palka]]

:* obraz ''Sv. Trojice'' (1734) od [[Petr Brandl|Petra Brandla]]<ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Kutná Hora.info | url = http://www.kh.cz/?l=&typzob=2&z=206 | datum přístupu = 2013-5-20 }}</ref>