Svářková ocel: Porovnání verzí

Přidáno 201 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
m (Bot: Odstranění 20 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q860451))
'''Svářková ocel''' se vyráběla zkujňováním [[surové železo|surového železa]] v [[pudlovna|plamenné pudlovací peci]]. Surové železo a [[šrot]] se při míchání (pudlování) a za přístupu vzduchu zpracovával v těstovitou hmotu při 1300&nbsp;°C (tj. nebyla dosažena teplota tavení<ref name="dejfiltech"/>),<ref name="Lapcik"/> ze které se následně [[buchar]]em vykovaly tyče a zároveň se tak odstraňovala struska. Tyče se následně rozválcovaly na tlusté plechy, které se ve svazích na válcích kovářsky nebo tavením [[svařování|svařovaly]]. Pak se z nich vyválcovala [[tvarová ocel]] (profily). Postup byl vynalezen angličanem [[Henry Cort|Henrim Cortem]] v letech 1783–1784.<ref name="dejfiltech"/><ref name="Faltus-35"/><ref name="AngliaCampus "/>
 
Velký obsah zaválcované [[struska|strusky]] způsoboval vrstevnatost materiálu. Pro malý obsah uhlíku dosahuje ocel [[mez pevnosti|meze pevnosti]] v tahu 330 až 400&nbsp;MPa, [[tažnost]] se pohybuje od 12 do 25 %. Vlastnosti oceli jsou značně rozdílné ve směru válcování (vyšší) a kolmo ke směru válcování. Svářková ocel se používala v českých zemích do konce [[19. století]].<ref name="Faltus-35"/> Ze svářkové oceli je vyroben např. [[Menai Suspension Bridge|řetězový most Menai]] v roce 1826, [[Britannia Bridge|most Britannia]] v roce 1850, a další. V Čechách byl touto metodou výroby zkonstruován např. původní Železniční most v Praze pod Vyšehradem (1871), nahrazený teprve v letech 1900-1901 novým, vyrobeným již z plávkové oceli.<ref name="wald"/>
 
== Odkazy ==
Neregistrovaný uživatel