Česká kultura na přelomu 19. a 20. století: Porovnání verzí

Čeští spisovatelé dlouho nemohli přijít jak mají hlavně psát. Jestli se držet českých tradic nebo zabrousit do vzorů jiných národů. Spory vyvrcholili ve střetu přívrženců tzv. národní a kosmopolitní školy. První byli [[ruchovci]] a druzí [[lumírovci]]. Ruchovci byla skupina autorů nazvaná podle almanachu [[Ruch]] (1868). Vystoupili na počest položení základního kamene k budově [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Jejich představitelé byli Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská a Alois Jirásek. Témata děl byla národ, návrat do minulosti, hlavně v husitství hledali vzory pro svoji dobu. Lumírovci byla literární skupina nazvaná podle časopisu [[Lumír (časopis)|Lumír]]. Navazovali na takzvané [[Májovci|májovce]] (Neruda, Hájek, Arbes…) Představitelé byli Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer a tématem děl obecně lidské problémy.

 

Po lumírovcích a ruchovcích nastupují na scénu mladší autoři označovaní jako [[generace devadesátých let]]. K nim se řadili tito autoři-básníci: [[Josef Svatopluk Machar]], [[Otokar Březina]], [[Antonín Sova]], kritici: [[František Xaver Šalda]], [[F. V. Krejčí]]. Tito všichni jmenovaní podepsali [[Manifest České moderny]] z roku 1895. Vyjadřovali tím odpor k uměleckým a politickým nešvarům, k falši a neupřímnosti ke všem druhům utlačování. Jejich společná idea byla svoboda pro občana i umělce. Domnívali se že svoboda každého jednotlivce pomůže k zrození nové společnosti. Nespokojenost se současnou společností a představa lepší byla určující i pro další básníky na přelomu století [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]], [[Stanislav Kostka Neumann|Stanislava Kostku Neumana]] a [[František Gellner|Františka Gellnera]]. Kromě těchto spisovatelů zde našli v této době místo i následovníci Vrchlického nebo básníci z okruhu [[Moderní revue]].

 

Dokladem vzestupu kulturního i hospodářského na konci století je mecenášská činnost [[stavitel]]e a [[architekt]]a [[Josef Hlávka|Josefa Hlávky]]. Josef Hlávka se narodil [[15. únor]]a [[1831]] v [[Přeštice|Přešticích]] a zemřel [[11. březen|11. března]] [[1908]] v Praze. Byl významným [[mecenáš]]em věd, umění. Roku 1883 věnoval 25 000 zlatých [[česká vasoká škola technická|České vysoké škole technické]] v Praze na založení ''„Českého technického nadání Josefa a Marie Hlávkových“''. [[Nadace]] měla sloužit absolventům školy k hrazení [[stipendium|stipendií]] pro jednoleté zahraniční cesty. Roku 1902 svým peněžním darem umožnil výstavbu kolejí pro studenty (dnešní [[Hlávkova kolej]]). Bylo mu roku 1906 udělen čestný titul Dr. h. c.