Madhjamaka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6:
=== Nágárdžuna ===
[[Nágárdžuna]] je považován za zakladatele madhjamaky, avšak je možné, že toto učení mohlo existovat již dříve. O jeho životě není mnoho informací, většina zpráv o něm pochází pouze z legend. Nágárdžunův hlavní text ''Pojednání o Střední cestě'' neboli ''Madhjamakakáriká'' je nedůležitějším a stěžejním dílem pro vyznavače této školy. Dílo se jako jedno z mála dochovalo v [[sanskrt|sanskrtu]] a stále budí velký rozruch. Nágárdžuna v něm pojednává o střední cestě mezi existencí a neexistencí.<ref>{{Citace
| jméno = Donald S
| příjmení = Lopez
| odkaz na autora =
| titul = Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením
| místo = Brno
| vydavatel = Barrister and Principal
| rok = 2003
| jazyk = čeština
| strany = 31 }}</ref> V tomto díle vychází z myšlenky [[Patičča samuppáda|závislého vznikání]] (pratítjasamutpáda), které dává do souvislosti s prázdnotou ([[šunjáta]]).
Nágárdžuna ve svém učení také vychází z [[pradžňápáramitá sútra|pradžňápáramitových súter]], především z nauky o vesmírné prázdnotě.<ref>{{Citace monografie
| jméno = Vladimír
| příjmení = Miltner
| odkaz na autora =
| titul = Vznik a vývoj buddhismu
| místo = Praha
| vydavatel = Vyšehrad
| rok = 2001
| jazyk = čeština
| strany = 177 }}</ref>
=== Arjadéva ===
Arjadéva, zkráceně někdy nazýván pouze Déva, byl [[Nágárdžuna|Nágárdžunův]] žák a buddhistický myslitel. Z jeho vlastního díla se dochovaly pouze zlomky děl v sanskrtu a pár spisů v tibetských a čínských překladech. Jeho nejvýznamnější dílo je ''Čatuhšatakakáriká'' (Čtyři sta strof). Většina jeho děl měla charakter komentářů ke stěžejním Nágárdžunovým textům.<ref>{{Citace
| jméno = Vladimír
| příjmení = Miltner
| odkaz na autora =
| titul = Vznik a vývoj buddhismu
| místo = Praha
| vydavatel = Vyšehrad
| rok = 2001
| jazyk = čeština
| strany = 178 }}</ref> Byl zavražděn odpůrci buddhismu.
=== Buddhapálita a Bhávavivéka ===
Jedná se o dva učence působící v 7. století, díky nimž došlo k rozštěpení školy madhjamaky na dvě další sekty, a to prásangiku a svátantriku.<ref>{{Citace monografie
| jméno = Vladimír
| příjmení = Miltner
| odkaz na autora =
| titul = Vznik a vývoj buddhismu
| místo = Praha
| vydavatel = Vyšehrad
| rok = 2001
| jazyk = čeština
| strany = 179 }}</ref>
=== Čandrakírti ===
Řádek 20 ⟶ 56:
=== Šantidéva ===
Působil v 7. – 8. století, kdy se věnoval studiu prásangiky. Napsal jednu z nejslavnějších poem ''Bódhičarjávatára'' či díla Soubor naučení a Soubor poučení.<ref>{{Citace monografie
| jméno = Vladimír
| příjmení = Miltner
| odkaz na autora =
| titul = Vznik a vývoj buddhismu
| místo = Praha
| vydavatel = Vyšehrad
| rok = 2001
| jazyk = čeština
| strany = 180 }}</ref>
== Školy madhjamaky ==
Madhjamaka jako taková zůstala jednotná téměř tři staletí. Poté se však díky postojům dvou učenců Buddhapálity a Bhávavivéky rozdělila na dvě sekty.
=== Svátantrika ===
Zakladatelem této odnože madhjamaky byl Bhávavivéka. Škola staví na pozitivní dialektice a na myšlenkách nezávislých na jeho předchůdcích a protivnících. Svátantričtí madhjamikové zastávají stanovisko, že všechny věci v důsledku postrádají vlastní bytnost ([[svabhávu]]).<ref>{{Citace monografie
| jméno = Paul
| příjmení = Williams
| odkaz na autora =
| titul = Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice
| místo = Praha
| vydavatel = ExOriente
| rok = 2011
| jazyk = čeština
| strany = 149 }}</ref>
Svátantrika se poté ještě dále rozdělila na další dvě větve, a to sautrántika-svátantriky a jógačára-svátantriky.
=== Prásangika ===
Prásangu (Školu těsných souvislostí) založil učenec Buddhapálita. Jedná se o výrazně oportunistickou školu, založenou na negativní argumentaci. Škola je také známá praktikováním metody [[reductio ad absurdum]] (dotažení až do absurdního konce).<ref>{{Citace
| | | odkaz na autora =
| titul = Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice
| místo = Praha
| vydavatel = ExOriente
| rok = 2011
| jazyk = čeština
| strany = 149 }}</ref> Zástupcem této školy byl například i Čándrakírti.
== Učení ==
=== Prázdnota ===
Jedním z nejdůležitějších termínů madhjamaky je prázdnota ([[šunjáta]]). Stoupenci této školy věří v nepřítomnost "já" ve všech věcech a prázdnotu. Tvrdí, že mysl musí poznat prázdnotu, aby mohla zničit tři kořeny zla (nevědomost, chtivost a nenávist) a karmické důvody, které z nich vyplývají a zabraňují vymanění se ze [[samsára|samsáry]].<ref>{{Citace monografie
| jméno = Donald S | příjmení = Lopez | odkaz na autora = | titul = Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením | místo = Brno | vydavatel = Barrister and Principal | rok = 2003 | jazyk = čeština | strany = 203 }}</ref> Madhjamaka zastává názor, že si věci představujeme, jakoby existovaly samy o sobě. Avšak když si vezmeme např. židli a ukážeme na ni, stojí před námi židle, ale pokud ji rozebereme na části, žádná z těchto částí není sama o sobě židlí. Z toho tudíž vyplývá, že židle je nepřítomná a její nepřítomnost je dána její prázdnotou. Věci totiž neexistují samy o sobě, protože vznikají v závislosti na sobě ([[Patičča samuppáda|podmíněné vznikání]]) a jsou tedy jen průsečíky vzájemných vztahů. Madhjamaka tedy tvrdí, že pokud podrobíme rozboru jakoukoli věc či jev, odhalíme, že ji nelze najít, tudíž je vše prázdné ([[šunjá]]), dokonce i prázdnota ([[šunjáta]]). [[Nágárdžuna]] také tvrdí, že vše existuje pouze skrze svůj protiklad a v důsledku je tedy vše relativní, nereálné a prázdné.
Řádek 41 ⟶ 113:
[[Nágárdžuna|Nágárdžunův]] koncept dvojí pravdy říká, že existují dva druhy pravdy. Prvním je pravda konvenční, na této úrovni je možné tvrdit, že něco existuje (např. zmíněná židle). Druhou pravdou je pravda absolutní či konečná. V tomto bodě zjišťujeme, že tvrzení o tom, že něco existuje nebo neexistuje je chybné, protože daná věc nemá své vlastní bytí (nisvabháva). Konečná pravda je tudíž v prázdnotě.
== Reference ==
<references />
== Odkazy ==
=== Literatura ===
| |||