Kostel svatého Jakuba Staršího (Kutná Hora): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
rozšíření článku |
||
Řádek 51:
[[Soubor:Kutná Hora, Vnitřní Město, Barborská, výhled, kostel sv. Jakuba 01.jpg|230px|thumb|Kostel sv. Jakuba Staršího, pohled z ulice Barborská. Z tohoto úhlu jsou dobře vidět základy nedostavěné věže.]]
'''Kostel svatého Jakuba Staršího''' je [[gotická architektura|gotický]] městský [[kostel]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. Výstavba probíhala od první poloviny [[14. století]] až do [[15.století]] a svým dílem přispěla i [[Petr Parléř|parléřovská huť]]. Kostel je snadno rozpoznatelný díky dvojici věží západního průčelí, z nichž severní měří 84m a jižní nebyla nikdy dostavěna. V roce [[1995]] byl spolu s dalšími památkami historického centra [[Kutná Hora|Kutné Hory]] zapsán na [[Světové dědictví (Česko)|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]<ref>{{MonumNet|název=Kostel sv. Jakuba|ID=143504|datum=2012-9-12}}</ref>
<ref> {{Citace elektronické monografie | titul = World Heritage Centre, Kutná Hora | url = http://whc.unesco.org/en/list/732 | datum přístupu = 2013-5-20 }}</ref>
Řádek 57:
=== Počátky výstavby ===
Na konci [[13. století]] existovaly na území dnešní [[Kutná Hora|Kutné Hory]] dva církevní subjekty: [[sedlecký klášter]] [[cisterciáci|cisterciáků]] a [[Malín|malínská farnost]]. Ta byla sice také pod kontrolou cisterckého kláštera, ovšem s rozvojem města [[Kutná Hora]] nabírala na významu. V době prosperity se kolem roku [[1333]] začíná stavět dnešní kostel [[sv. Jakub|sv. Jakuba]], který byl ale původně zasvěcen [[Panna Maria|Panně Marii]]. Stavbu zaštiťovaly místní patricijské rody a mincíři a pregéři. Známými sponzory byli Ruthard a Bořita z Košic.
<ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Arciděkanství Kutná Hora| url = http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=13 | datum přístupu = 2013-5-20 }}</ref> Sedlecký klášter se dlouhou dobu snažil zachovat vliv na malínskou farnost, což měšťané nevnímali nejlépe. Zpočátku sloužil kostel jako filiální kostel malínské farnosti, až v roce [[1410]] byl bulou [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jana XXIII]] ustanoven v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] samostaný farní obvod, čímž se ukončila nadvláda [[Sedlecký klášter|sedleckého kláštera]].
=== pozdější vývoj ===
Do roku [[1350]] byl dostavěn [[presbytář]] a další výstavba pokračovala v několika etapách s přerušením v době [[husitské války|husitských válek]], i když v roce [[1420]] byl v podstatě už dokončen. V roce [[1424]] byl zasažen požárem. Chrám je navržen jako halové trojlodí se čtyřmi kaplemi uzavírající boční lodě. [[Kostel]] hrál důležitou roli během náboženských jednání, která se zde odehrávala v [[15. století]]. V 15. a 16. století se zde působili biskupové světící kališnické kněze: [[biskup]] [[Augustin Lucián Sankturienský]] a [[Filip Villanuova]]. [[Kostel]] spravovala až do roku [[1620]] [[utrakvismus|utrakvistická církev]], po změně náboženských poměrů byl vrácen [[katolická církev|katolické církvi]]. Od 14. do 16. století se pro [[kostel]] používalo označení „vysoký“.
Během let byl kostel mnohokrát opravován a částečně přestavován. K opravě střechy došlo v roce 1650 a znovu po dvou stech letech byla pro krytinu zvolena břidlice. Časté opravy si vyžádala severní věž, do které několikrát udeřil blesk. V roce [[1602]] byla stažena železnými pruty a v roce 1698 byla opravena věžní báň, která byla ovšem silně poškozena bouří v roce 1740. <ref name=brozura> </ref>
==== Zvony ====
Řádek 68:
=== Rekonstrukce [[1941]] - [[1946]] ===
Od 80. let [[19. století]] probíhaly v kostele některé dílčí opravy, kdy byly vyspraveny [[kružba|kružby]] devíti oken, zbourána barokní předsíň u severního vchodu, předlážděna podlaha a dodány nové varhany od firmy [[Mölzer]]. Daleko rozsáhlejší obnova se však uskutečnila v letech [[1941]] - [[1946]]. Iniciátorem oprav byl arciděkan [[P. Karel Volrlíček]]. Restaurace byla plánovaná už od roku [[1914]], kdy byl schválen rozpočet, ale akci zdržela [[1. světová válka]] a další průtahy. K opravě bylo přikročeno až v roce [[1941]], kdy byla vybrána kutnohorská firma [[Jaromíra Dajbych|ing. Jaromíra Dajbycha]]. [[Kostel]] byl v mnohem horším stavu než se předpokládalo a možná neměl daleko k celkovému kolapsu. [[Statika|Statice]] kostela nepomohla ani [[zemětřesení]] v letech [[1348]], [[1411]], [[1580]], [[1588]], [[1590]], [[1615]], [[1690]] a [[1768]]. V souvislosti s rekonstrukcí byl vydán ''Sborník prací o stavebním vývoji a obnově kostela''.<ref name=kniha>{{Citace sborníku | sborník = OBNOVENÝ KOSTEL SVATÉHO JAKUBA V KUTNÉ HOŘE, Sborník prací o stavebním vývoji a obnově kostela | vydavatel = Arciděkanský úřad v Kutné Hoře | rok_vydání = 1946 | strany = }}</ref> Chrám byl znovu vysvěcen biskupem [[Mořic Pícha|Dr. Mořicem Píchou]] 20. října [[1946]].<ref name=brozura> </ref>
==architektura==
[[File:Kostel sv. Jakuba (Kutná Hora) (5).jpg|thumb|Kostel sv. Jakuba (Kutná Hora) (5)]]▼
Chrám je koncipován jako halové trojlodí s křížovou [[žebrová klenba|žebrovou klenbou]]. To znamená, že všechny jeho lodě jsou stejně vysoké – zde 19 m. Na východě je protáhlý [[presbytář]] zakončený polygonálním závěrem. Zvláštností je, že poslední mezera mezi pilíři v západní části lodi je přibližně poloviční oproti vzdálenostem ostatním pilířů v kostele. [[Gotika|Gotický]] chrám nedisponuje rozvinutým opěrným systémem jako třeba [[chrám sv. Barbory]], ale prostorově úspornějšími opěrnými pilíři. Ty se zde navíc objevují ve dvou velikostech: starší typ je vyšší a mladší nižší. Kostel navíc stojí jen kousek od svahu na jižní straně.
====Boční
Boční lodě jsou zakončeny na výdodní a západní straně [[kaple|kaplemi]]: v severní lodi to je Mincířská kaple na východě a Šenkýřská kaple na západě pod severní věží. Nad Mincířskou kaplí byla později ([[1490]]) dostavěna tzv. Charvátovská kruchta zakrývající [[utrakvismus|utrakvistické]] fresky. Ty byly k vidění pouze při rekonstrukci v roce [[1946]]. V jižní lodi se nachází černá kaple Bolestné Matky Boží pod jižní věží a Kunrádovská kaple na východní straně. Ta byla pojmenovaná podle významného donátora [[Kunrát Ruthard|Kunráta Rutharda]] nad kaplí byla na konci [[15. století]] postavena tzv. literátská kruchta nesoucí [[baroko|barokní]] [[varhany]]. Každá z bočních lodí má i [[oltář]] veprostřed: [[sv. Ludmila|sv. Ludmily]] v severní lodi a [[sv. Václav|sv. Václava]] v jižní; díky této kompozici se může stavba částečně blížit centrále.
====Severní a jižní věž====
Signifikantním rysem kostela je dvojice věží západního průčelí. Severní věž je vysoká 84m a je opatřena [[baroko|barokní]] cibulovou bání. Dole je částečně zkosena, aby roh věže nepřekážel úzké ulici. Pod hlavní římsou věže obloučkový panel, tzv. kutnohorský vlys, protože se vyskytuje i na jiných kostelech v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]].
Jižní věž má sice vlastní opěrné [[pilíř|pilíře]], které u severní věže vůbec nejsou, ale dosahuje jen asi polovinu výšky severní věže a je zakončena jehlanovou střechou. Věž pravděpodobně nebyla dostavěna z důvodu nestabilního podloží, podle jiných zdrojů <ref name=brozura> </ref> se s ní nepočítalo už od začátku výstavby s odkazem na rozdílné provedení kaplí pod věžemi.
Chrám nedisponuje klasickým západním štítem, ale v západním průčelí se nachází okno s bohatou plaménkovou [[kružba|kružbou]] od [[Petr Parléř|parléřovské huti]].
===interiér===
Gotické lavice v presbytáři zhotovil řezbář [[Jiří z Elkuše]] v roce [[1484]], restaurovány byly v [[19. století]]. Cínová [[křtitelnice]] pochází od kovolitce [[Ondřej Ptáček|Ondřeje Ptáčka]]. Dvě barokní [[zpovědnice]] byly získány pro [[kostel]] v roce [[1802]] ze zrušeného [[sedlecký klášter|sedleckého kláštera]]. Během let zde byly několikrát zakoupeny [[varhany]], poprvé v roce [[1488]]. Na [[pilíř|pilířích]] hlavní lodi jsou umístěny sochy českých patronů: [[sv. Václav|sv. Václava]], [[sv. Ludmila|Ludmily]], [[sv. Jakub|Jakuba]], [[Vojtěch|Vojtěcha]], [[svatý Zikmund|Zikmunda]] a [[sv. Barbora|Barbory]].
====hlavní oltář====
Dnešní [[oltář]] pochází z vrcholného baroka z let [[1677]]-[[1678|78]] a jeho autorem je [[Jakub Riedl]]. Do oltáře byl později vsazen oltářní obraz [[František Xaver Palko|F. X. Palka]] a nad oltářem je oválný obraz [[Nejsvětější Trojice|Sv. Trojice]] od [[Petr Brandl|Petra Brandla]]. Sochy [[apoštol|apoštolů]] po stranách zhotovil pražský [[sochař]] [[David Schultner]] mezi lety [[1679]]-[[1680]]. Z kraje [[19. století]] byl [[oltář]] mramorován a pozlacen.
===== Výzdoba =====
* obraz ''Poslední večeře Páně '' (1515) od Hanuše Elfedara
* reliéf ''Kristus a bratři Zebedeovi'' (1678) od K. Eichlera
Řádek 79 ⟶ 94:
* obraz ''Sv. Trojice'' (1734) od [[Petr Brandl|Petra Brandla]] <ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Kutná Hora.info | url = http://www.kh.cz/?l=&typzob=2&z=206 | datum přístupu = 2013-5-20 }}</ref>
==Zajímavosti==
* Kostelní [[varhany]] mají 4 manuály, z nichž jeden ovládá píšťaly ukryté za hlavním [[oltář|oltářem]]
* hlavní věž se mírně uklání na severozápad
* kostel disponuje výbornou akustikou
* Sv. Jakub je v kostele znázorněn celkem třikrát:
** lipová dřevořezba Kašpara Eiglera z roku 1679 – sv. Jakub jako ambiciózní mladík (zdroj: brožura)
** socha na pilíři v přední části hlavní lodi
** oltářní obraz od F. X. Palka: umučení sv. Jakuba
* Do roku [[1782]], kdy bylo pohřbívání v kostelích zakázáno, bylo v kostele sv. Jakuba pochováno v šesti hrobkách celkem 200 lidí. [[Krypta]] s hroby se nachází pod [[presbytářem|presbytářem]].
▲[[File:Kostel sv. Jakuba (Kutná Hora) (5).jpg|thumb|Kostel sv. Jakuba (Kutná Hora) (5)]]
==Galerie==
== Související články ==
| |||