Wikipedie

Tuchsové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
1. pokus o počeštění
Řádek 1:
{{pravopis}}
[[FileSoubor: Kushanmap.jpg|thumb|260px|Mapa s názornou ukázkou dosahu Kušánské dominance v Tarimské pánve (města Turpan a Kuča) podle záznamu ''Rabatak'' (vyznačená slabozeleně).<ref> ''"The Rabatak inscription"''</ref>]]
'''Tuchsové''' nebo '''Tuhsové''', ([[Turečtina{{Vjazyce|Tur.]]:tr}} '''Toxsı''', [[Azerbajdžánština{{Vjazyce|Azer.]]:az}} '''Tuchsı''', {{ČínskyVjazyce|<!-- znaky=:zh}} 突厥世 [[Pchin-jin|pchin->jinem]] ''tuši'Tukhsi'''|pchin-jin=, obvyklou fonetikou: ''Tuhši'Tuchsi'''}}) byl středověký název jednoho z deseti popředních [[Turkické národy|turkických kmenů]]. Původ Tuchsů se vysvětluje tím, že byly Turpanskou větví [[Tocharové|Tocharů]]. VymřelýVymřelé [[Tocharskétocharské jazyky|tocharský jazyk]] patří do skupiny indoevropských jazyků a mluvili jímními Tocharové vev druhé polovině prvního tisíciletí n.l.. Jazykovědci jejje diferencovali na dvě varianty: na východotocharštinu, kterou mluvili [[Turfan|Turpanští Tocharové]] '''Tocharové A''' (město Turfan), a západotocharštinu, kterou mluvili [[Kuča|Kučanští Tocharové]] (také Kušánští) '''Tocharové B''' (město Kuča). Turpanští Tocharové se zformovalivznikli z potomků [[Jüe-č’Orchonští Turci|JučiůOrchonských Turků]] a se zbytky [[Orchonští Turci|Orhunských turkůJüe-č’]]ů.
 
== PůvodZáznamy Tuchsůo Tuchsech ==
Zdroj ''„[[Mahábhárata]]“'', uvádí Tochary (Tušar, Tuchar nebo Tochar) jako kmen Mlekča (Mleccha).<ref name="Bolling">Ed Bolling a Negelein, 41.3.3.</ref> ''„[[Védy|Atharvavéda]]-[[Parišišta]]“'' spojuje Tochary se [[Sakové|Šaky (Skýti)]], [[Indo-řecké království|Indo-Řeky (Jon, Javan)]], a [[Baktrie|Baktrijcy (Bahlik)]].<ref name="Bolling"></ref><ref>Michael Witzel, AV-Par, 57.2.5, CF persica -9, 1980, s. 106.</ref><ref> Brahmánda Purana 27.46-48.</ref>
=== Jučiové, Tocharové a Kušáni ===
Zdroje v "[[Mahábhárata]]", uvádějí Tušary (nebo Tuchari, Tochari) jako kmen Mlekča (Mleccha).<ref name="Bolling">Ed Bolling a Negelein, 41.3.3.</ref> "Atharavaveda-[[Parišišta]]" spojuje Tušaře (Tochaře) se Šaky (Skyti), Javany, (Joni, Indo-Řekové) a Bahliky ([[Baktrijáni]]).<ref name="Bolling"></ref><ref>Michael Witzel, AV-Par, 57.2.5, CF persica -9, 1980, s. 106.</ref><ref> Brahmánda Purana 27.46-48.</ref> Etnicita Turanie se skládala ze symbiotického spojení populace baktrijských a indických osadníků a turkických nomádů později v "Avesta" nazvaných Sairima, Saint a Dahi. Dahiové, známí jako (Dahae, Tocharové, Tuchsové, [[Digoři|Dügeri]]) jsou uváděný Hérodotem, 5 až 7. století před jejich objevením se v "Avesta".<ref> Azgar MukhamadievTuranian WritingArticle “Turanian Writing”, in the book “Problems Of Linguoethnohistory Of The Tatar People” (Kazan, 1995. pp. 36-83)</ref>
 
Etnicita [[Túrán]]ie se skládala ze symbiotického spojení populace baktrijských a indických osadníků s turkičtími kočovníky, později v ''„[[Avesta|Avestě]]“'' nazývaných „Sairima“, „Saint“ a „Tachi“. [[Tachaeové]], známí jako (Tachae, Tocharové, Tuchsové) jsou uváděný v ''„[[Dějiny (Hérodotos)|Dějinách]]“'' od [[Hérodotos]]e ([[484 př. n. l.]]–[[425 př. n. l.]]) v 5 až 7. století před jejich objevením se v Avestě.<ref> Azgar MukhamadievTuranian WritingArticle “Turanian Writing”, in the book “Problems Of Linguoethnohistory Of The Tatar People” (Kazan, 1995. pp. 36-83)</ref>
[[Gnaeus Pompeius Trogus]] (1. století př.n.l.) ve svém "prologu", poznamenává, že Azové jsou vládci Tocharů, i když tento text je někdy přeložen jako "Asijský králové Tocharů".<ref> Note - name of author and article needed here - Indian Historical Quarterly , 1963, p. 227 (V.30-31 1954 - 1955).</ref> '''Tocharové''', pravděpodobně "horalové", ze slova "tau" - hora a "ar" - muž, lid, kmen, (jsou známý [[turkické národy | turkickými]] názvy Tuhsi, [[Digoři|Dügeri]]) se v Alanské konfederaci stali známí ze [[Strabon|Strabovho]] (Στράβων; 64/63. př.n.l. - 24. n.l.) díla "Geografie" (dokončil ji v roce 23. n.l.), jako dynastický rod Azů a spolu s kmeny Subarů , Suvaro Bulgarskou konfederací a slovanskými Severi dobyly [[Baktrie|Baktrii]].<ref> Levina L.M., Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE // Moscow, 1996, ISBN 5-02-017901-9</ref><br />
 
[[Gnaeus Pompeius Trogus]] (1. století př.n.l.) ve svém ''„Prologu“'' v ''„[[Filipské dějiny|Historiae Philippicae]]“'' poznamenává, že [[Azové]] jsou vládcové Tocharů, i když tento text je někdy překládán jako "Asijští králové Tocharů".<ref> Note - name of author and article needed here - Indian Historical Quarterly , 1963, p. 227 (V.30-31 1954 - 1955).</ref> Jejich jméno Tochar pochází pravděpodobně z turkického „Tauar“, jež nese význam „Horal“. „Tau“ - „hora“ a „ar“ - „muž“ doslovně znamená „Tauar“ - „Horal“, „lid“, „kmen“).
Podle čínských zdrojů byly Tocharové často identifikováni jako potomci [[Jüe-č’|Jučiů]], nebo alespoň blízko pokrevní a úzce souvisící, a později pravděpodobně související z [[Kušáni|Kušánskými]] národy jako jejich předchůdci.<ref>Mallory (2006), p. 35</ref><ref>"According to some, they were the Tocharians, "Tokharoi", of Classical Antiquity", Roux, p.90</ref><ref>''Through the Jade Gate to Rome: A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty, 1st to 2nd Centuries CE'', pp. 310–312. (2009). John E. Hill. BookSurge, Charleston, South Carolina. ISBN 978-1-4392-2134-1.</ref> Některé záznamy je popisují jako ''lid s rudými vlasy a modrýma očima''.<ref>[http://euroheritage.net/tocharians.shtml "''The 3,800-year-old Europoid mummies of China, the bringers of Buddhism to Asia?''" by James Mayfield] (Chairman, European Heritage Library)</ref><ref group="video">[http://www.youtube.com/watch?v=rFvqzbsxYGw Tarim mummies: Uyghur folk song from Lopnur (Kroran)]</ref>▼
Tocharové se v [[Alani|Alanské]] konfederaci stali známými ze [[Strabon|Strabonovho]] (Στράβων; 64/63. př.n.l. - 24. n.l.) díla ''„Geografika“'' (dokončil ji v roce 23. n.l.), jako dynastický rod Azů a spolu s kmeny [[Subaři|Subarů]], [[Suaři|Suvaro]]-[[Protobulhaři|bulgarskou]] [[konfederace|konfederací]] a [[Seveři|Severů]] dobyly [[Baktrie|Baktrii]].<ref> Levina L.M., Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE // Moscow, 1996, ISBN 5-02-017901-9</ref><br />
 
▲Podle čínských zdrojů byly Tocharové často identifikováni jako potomci [[Jüe-č’|Jučiů]], nebo alespoň blízko pokrevní a úzce souvisící s [[Jüe-č’|Jüe-č’y]], a později, jako jejich předchůdci, pravděpodobně souvisejícísouvisely z [[Kušáni|Kušánskými]] národy jako jejich předchůdci.<ref>Mallory (2006), p. 35</ref><ref>"According to some, they were the Tocharians, "Tokharoi", of Classical Antiquity", Roux, p.90</ref><ref>''Through the Jade Gate to Rome: A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty, 1st to 2nd Centuries CE'', pp. 310–312. (2009). John E. Hill. BookSurge, Charleston, South Carolina. ISBN 978-1-4392-2134-1.</ref> Některé záznamy je popisujíopisují jako ''lid„lid s rudými vlasy a modrýma očima''očima“.<ref>[http://euroheritage.net/tocharians.shtml "''The 3,800-year-old Europoid mummies of China, the bringers of Buddhism to Asia?''" by James Mayfield] (Chairman, European Heritage Library)</ref><ref group="video">[http://www.youtube.com/watch?v=rFvqzbsxYGw Tarim mummies: Uyghur folk song from Lopnur (Kroran)]</ref>
Na základě Turkického odkazu na Tochaře jako ''twqry'' - '''tukry''', byly Tocharské jazyky spojeny s vládnoucí třídou Kušánů, ale přesný vztah mezi mluvčími těchto jazyků je nejistý, a někteří považují ''"Tocharské jazyky"'' za nesprávné pojmenování. Prof. Aurel Stein tvrdí, že [[Tocharové|Tuchaři]] (Tokharoi, Tokarai) byly větvou [[Jüe-č’|Jučiů]].<ref> Kalhaṇa's Rājataraṅgiṇī: A Chronicle of the Kings of Kaśmīr.(1900). Translated and annotated by MA Stein . Reprint (1979): Motilal Banarsidass, Delhi. Vol. BK. I, 169-170, s. 30-31</ref> P.C. Bagchi si myslí, že [[Jüe-č’|Jučiové]], Tocharové a Tušarové byly identičtí.<ref>Bagchi, P. C. India and Central Asia, 1955, p. 24</ref> ▼
▼
Tocharové žili v oblasti Tarimské pánve už asi od roku 1800 př. n.l. až do 2. století př. n.l., kdy byly vyhnáni z velké části Asijštími Huny (proto-Turkičtí Hiung-nuové).<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234"/> Tocharští mluvčí pravděpodobně přenesli svůj původní Indo-evropský jazyk, do proto-Turkicých jazyků přistěhovaleckým Turkickým národům začátkem 2. století př. n. l., zatímco '''Tocharští B''' mluvčí byli více izolovaní od vnějších jazykových vlivů.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.'' Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of [[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>Winter, Werner. Roku 1998. "Tocharian." V Ramat, Anna Giacalone a Paolo Ramat (eds). Indo-evropské jazyky , 154-168. London: Routledge.</ref> Později se skupina Tocharů stala Kušány a možná i íránskými kmeny Heftalitů, zatímco kočovní Turkické kmeny byli poraženy Sasánovci a [[Turkuti|Turkuty]], kteří je tlačili přes Hindukúš a hory Pákistánu do severozápadní Indie.▼
 
▲Na základě Turkického odkazu na TochařeTochary jakov tvaru '''twqry''' - '''tukry''', byly Tocharskétocharské jazyky spojenyspájené s vládnoucí třídou Kušánů,. aleAle přesný vztah mezi mluvčími těchto jazyků je nejistý, a někteří lingvisté považují pojmenování ''"Tocharské„tocharské jazyky"jazyky“'' za nesprávné pojmenování. Prof. Aurel Stein tvrdí, že [[Tocharové|Tuchaři]] (TokharoiTocharoi, Tokarai) bylybyli větvouvětví [[Jüe-č’|JučiůJüe-č’ů]].<ref> Kalhaṇa's Rājataraṅgiṇī: A Chronicle of the Kings of Kaśmīr.(1900). Translated and annotated by MA Stein . Reprint (1979): Motilal Banarsidass, Delhi. Vol. BK. I, 169-170, s. 30-31</ref> P.C. Bagchi si myslí, že [[Jüe-č’|JučiovéJüe-č’ové]], Tocharové a Tušarové bylybyli identičtí.<ref>Bagchi, P. C. India and Central Asia, 1955, p. 24</ref>
 
V díle z 11. století n.l., pod názvem "Divân''„Divân-ı Lügati't-Türk"Türk“'' (Arab.:{{Vjazyce|fa}} ديوان لغات الترك), [[Mahmúd Kašgarský]] (Mahmud al-Kāshgharī) vzpomínázmiňuje kmeny žijící podél řeky [[Ili|Ilařeky Ili]], jako jsou [[Jagmaové|Jagma]], '''Tuchsı''' a [[Čigilové|Čigil]]:<br />▼
{{Citát|''[[Jagmaové|Jagma]], '''Tuchsı''', [[Kypčaci|Kypčak]], [[Jabakuové|Jabaku]], [[Tataři|Tatar]], Kay[[Kajıové|Kajı]], [[Čumulové|Čumul]] a [[OguziOguzové|Oguz]]'' v souladu jednoho s druhým, kdeslovo "Kaijn„kaijn-agažy"agažy“ někteří řeknou "kadyng"„kadıng-agažy“, a jiný "kajyng"„kajıng-agažy“.<br />▼
"... tato země je hezčí (nahiyati-st bisyar-ni'mattar), nežlije hezčí než li domovina Čigilů. Jejich bohatstvím jsou ovce, kozy a z nich vyrobené kožešiny. ŽijíTuchsové žijí kočovným životem ve stanech, mají letní a zimní pastviny. Lazina ([[Azové|Az'ové]]?) a F.rachija ([[Tocharové|Tochar'ové]]?) jsou dvě plemena Tuchsů, které každé mají malé území se dvěma vesnicemi. Sujab[[Sujáb]] a Biglilig, jsou velké vesnice, Hakanové[[Kagan|hakanové (královokrálové)]] jméno je "Jinal''„Inal beg Tegin"Beg-tegin“''. V Urkatu[[Urkat]]u, vev městě mezi dvěma vesnicemi Tuchsů, žije jen velmi málo lidí, ale město je krásné a domácí jsou bohatí".|MahmúdMahmud Kašgarskýal-Kāshgharī, "Divân„Divân-ı Lügati't-Türk"|Türk“|500350}} ▼
 
▲
{{upravit část}}
 
== AsimilaceHistorický vývoj ==
[[FileSoubor:River-ili-3.jpg|260 px|left|thumb|260px|Region dolního toku Ili ([[Ili|Ila]]), jako dávná sídliště Tuchsů, Jagmaů a Čigilů]]▼
=== Období Turkutů (Gök-Turci) ===
=== Proces asimilace Tocharů ===
Proces [[Turkické národy|Turkické]] asimilace, byl paralelní tím početním jiným civilizacím, včetně Médského, Partského, Tochařského, Kušánského, [[Protobulhari|Bulgařského]], Tabgačského (Tuoba) i Kipčackého etnosu. Chránění pouští [[Taklamakan]] před stepními kočovníki, základy Tochařské kultúry prožili až do příchodu [[Turkické národy|Turkických]] přistehovalců ([[Ujgurské kmeny|Ujgurských kmenů]]), kteří sem migrovali po kolapsu [[První Ujguřská říše|První Ujguřské říše]] (630-683) v současném [[Mongolsko|Mongolsku]].<ref> "The mystery of China's celtic mummies" . The Independent August 28, 2006 . Retrieved 2008-06-28</ref> Kolem roku 800 se všichni Tocharští mluvčí, kteří zde zůstali, přizpůsobili [[Ujgurské kmeny|Ujgurským kmenům]], a Indo-evropský jazyk Tocharů se stal nahrazený Turkickým jazykem.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.''Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of[[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/nova/chinamum/taklamakan.html|title=The Takla Makan Mummies|publisher=PBS|date=|accessdate=17 January 2008}}</ref> Nejpravděpodobnějším osudem [[Tochari|Tocharů]] bylo, že byly asimilovaní Ujgury, a mísily se do té doby, dokud mnoho současných Ujgurů, v '''Tocharské''' zemi dosáhlo kavkazských rysů a taky vzhledu.▼
▲Tocharové žili v oblasti [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]] už asi od roku 1800 př. n. l. až do 2. století př. n. l., kdy bylyje vyhnániodtud z velké části Asijštímivyhnali Huny[[Siungnuové|Asijští Hunové (proto-Turkičtí HiungSiung-nuové)]].<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234"/> Zatímco Tocharští mluvčí pravděpodobně'''B''' přeneslibyli svůjvíce původníizolovaný Indo-evropskýod jazyk,vnějších dojazykových proto-Turkicých jazyků přistěhovaleckým Turkickým národůmvlivů, začátkem 2. století př. n. l., zatímcoTocharští mluvčí '''Tocharští BA''' mluvčípravděpodobně bylipřenesly vícesvůj izolovanípůvodní od[[indoevropské vnějšíchjazyky|indoevropský jazykovýchjazyk]] vlivůdo [[prototurkičtina|prototurkických]] jazyků ([[Bolgarské jazyky|Ogurský → Lir nebo R]] a Oghuzský → Šahz nebo Turkic-i Kadim) přistěhovaleckým Turkickým národům.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.'' Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of [[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>Winter, Werner. Roku 1998. "Tocharian." V Ramat, Anna Giacalone a Paolo Ramat (eds). Indo-evropské jazyky , 154-168. London: Routledge.</ref> Později se skupina Tocharů stala Kušány a možná i íránskými kmeny Heftalitů, zatímco kočovní Turkické kmeny byli poraženy Sasánovci a [[Turkuti|Turkuty]], kteří je tlačili přes Hindukúš a hory Pákistánu do severozápadní Indie.
▲[[File:River-ili-3.jpg|thumb|260px|Region dolního toku Ili ([[Ili|Ila]]), jako dávná sídliště Tuchsů, Jagmaů a Čigilů]]
 
Později se skupina Tocharů stala Kušány a možná i íránskými kmeny [[Bílý Hunové|Heftalitů]], zatímco kočovní Turkické kmeny byli poražené [[Sasánovci|Sasánovcy]] a [[První Turkutská říše|Turkuty]], kteří je tlačili přes [[Hindukúš]] a hory [[Pákistán]]u do severozápadní [[Indie]].
▲V díle z 11. století n.l. pod názvem "Divân-ı Lügati't-Türk" (Arab.: ديوان لغات الترك), [[Mahmúd Kašgarský]] (Mahmud al-Kāshgharī) vzpomíná kmeny žijící podél řeky [[Ili|Ila]], jako Jagma, '''Tuchsı''' a Čigil:<br />
▲{{Citát|''Jagma, '''Tuchsı''', Kypčak, Jabaku, [[Tataři|Tatar]], Kay, [[Čumulové|Čumul]] a [[Oguzi|Oguz]]'' v souladu jednoho s druhým kde "Kaijn-agažy" někteří řeknou "kadyng", a jiný "kajyng".<br />
▲"... tato země je hezčí (nahiyati-st bisyar-ni'mattar), nežli domovina Čigilů. Jejich bohatstvím jsou ovce, kozy a z nich vyrobené kožešiny. Žijí kočovným životem ve stanech, mají letní a zimní pastviny. Lazina (Az'ové?) a F.rachija (Tochar'ové?) jsou dvě plemena Tuchsů, které každé mají malé území se dvěma vesnicemi. Sujab a Biglilig, jsou velké vesnice, Hakanové (královo) jméno je "Jinal beg Tegin". V Urkatu, ve městě mezi dvěma vesnicemi Tuchsů, žije jen velmi málo lidí, ale město je krásné a domácí jsou bohatí".|Mahmúd Kašgarský, "Divân-ı Lügati't-Türk"||500}}
 
==== KarluckéTurkuti společenství ====
▲Proces [[Turkické národy|Turkické]]turkické asimilace, byl paralelní tíms početnímpočetními jinýmjinými civilizacímcivilizacemi, včetně [[Médie|Médského]], Partského[[Parthové|Parthského]], Tochařského[[Tocharové|Tocharského]], [[Kušáni|Kušánského]], [[ProtobulhariProtobulhaři|BulgařskéhoBulharského]], [[Tabgačové|Tabgačského]] (Tuoba)a itaké [[Kypčaci|Kipčackého]] etnosu. Chránění pouští [[Taklamakan]] před stepními kočovníkikočovníky, základy TochařskéTocharské kultúrykultury prožilipřežili až do příchodu [[TurkickéOrchonští národyUjgurové|Turkických]] přistehovalcůWej-chejštích ([[UjgurskéOrchon kmeny|Ujgurských kmenůUj-gur)]]) přistěhovalců, kteří sem migrovali po kolapsu [[Prvnísvého Ujguřská říše|První Ujguřské říše]]království (630-683) vu současnémřeky [[Mongolsko|MongolskuOrchon]].<ref> "The mystery of China's celtic mummies" . The Independent August 28, 2006 . Retrieved 2008-06-28</ref> Kolem roku 800 se všichni Tocharští mluvčí, kteří zde zůstali, přizpůsobili [[Ujgurské kmenyUjgurové|Ujgurským kmenům]], a Indo-evropskýindoevropský jazyk Tocharů se stal nahrazený Turkickýmturkickým jazykem.<ref name="Watson, Burton 1993. p. 234">Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.''Translated from the''[[Shiji]]'' of [[Sima Qian]]. Chapter 123: "The Account of[[Dayuan]]," Columbia University Press. Revised Edition. ISBN 0-231-08166-9; ISBN 0-231-08167-7 (pbk.), p. 234.</ref><ref>{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/nova/chinamum/taklamakan.html|title=The Takla Makan Mummies|publisher=PBS|date=|accessdate=17 January 2008}}</ref> Nejpravděpodobnějším osudem [[Tochari|Tocharů]] bylo, že byly asimilovaníasimilováni Ujgury, a mísily se do té doby, dokud mnohovětšina současných Ujgurů, v '''Tocharské zemi''' zemi dosáhlonedosáhlo kavkazských rysů a takytaké vzhledu.
I když Čigilové a taky Jagmaové se v druhé polovině 8. století sloučili z [[Karlukové|Karluki]] a vytvořili [[Karlucké společenství]], známe jako 3 Ok (také Üč Karluk, Üč Oguz neboli Üč Ok), a vláda v [[Jeti-su]] ([[čeština|česky]]: Sedmiříčí) přešla na toto společenství, byly začlenění do [[Turkucký Kaganát|Turkuckých Kaganátů]], a byly nucení snášet jejich nadvládu. Toto společenství zahrnovalo i několik jiných kmenů, mezi nimi i Tuchsy.<ref> [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]</ref> Později se '''Tocharové''' čili '''Tuchsové''' stali jedním z kmenů [[Turgeši|Turgešů]].▼
 
==== TurgešiKarlukové ====
▲I když Čigilové a taky Jagmaové se v druhé polovině 8. století sloučili z [[Karlukové|KarlukiKarluky]] a vytvořili [[Karlucké společenství]], známe jako '''3 Ok (také Üč Karluk, Üč Oguz neboli Üč Ok)-Oguzové''', a vláda v [[Jeti-su]] ([[čeština|česky]]: Sedmiříčí) přešla na toto společenství, byly začlenění do [[Turkucký Kaganát|Turkuckých Kaganátů]], a byly nucení snášet jejich nadvládu. Toto společenství zahrnovalo i několik jiných kmenů, mezi nimi i Tuchsy.<ref> [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]</ref> Později se '''Tocharové''' čili '''Tuchsové''' stali jedním z kmenů [[Turgeši|Turgešů]].
[[Turgeši]], poněkud zkreslený a možná trochu redukovaný tvar “Türk-kiši“, (t.j. [[Turkické národy|Turečtí-lidé]]) byli v čínských análech nazýváni, "Jüe-ži" (také Jüe-či), pozestávali z 2 kmenů, Tahsi ([[Tocharové]], Tuchsové) a Asi ([[Azové]], Aziáni), a byli stejně neoddělitelní jako [[Tocharové]] a [[Azové]] po čas územního zisku [[Baktrie]] v roce 150 př. n.l.<ref>[http://www.historum.com/asian-history/31064pan-turkism-utopia-9. html]</ref> V [[Jeti-su]] zůstali jenom [[Turgeši]], rozdělení do dvou větví, na Tahsiany ([[Tocharové]]) a Aziany ([[Azové]], jsou pravděpodobně shodní s lidmi, zmíněnými v slavných “Orhunských runiformních záznamech“, z roku 730 jako <small>'''''“AZ“'''''</small>).▼
 
=== Türgešové ===
▲[[TurgešiTürgešové]], poněkud zkreslený a možná trochu redukovaný tvar “Türk-kiši“, (t.j. [[Turkické národy|Turečtí-lidé]]) byli v čínských análech nazýváni, "Jüe-ži" (také Jüe-či), pozestávali z 2 kmenů, Tahsi ([[Tocharové]], Tuchsové) a Asi ([[Azové]], Aziáni), a byli stejně neoddělitelní jako [[Tocharové]] a [[Azové]] po čas územního zisku [[Baktrie]] v roce 150 př. n.l.<ref>[http://www.historum.com/asian-history/31064pan-turkism-utopia-9. html]</ref> V [[Jeti-su]] zůstali jenom [[Turgeši]], rozdělení do dvou větví, na Tahsiany ([[Tocharové]]) a Aziany ([[Azové]], jsou pravděpodobně shodní s lidmi, zmíněnými v slavných “Orhunských runiformních záznamech“, z roku 730 jako <small>'''''“AZ“'''''</small>).
 
 
V současné době se L. Potapov v Altaji setkal s lidmi jako Dieti-As, tak Terc-As, Bailaga a opět Tahsi.
 
== Odkazy ==
== Poznámky ==
<references group="video"/>
 
== Reference ==
<div class="references" />
<references/>
</div>
 
=== Související články ===
* [[Seznam turkických dynastií a zemí]]
* [[Insignie prezidenta Turecka]]▼
* [[Jüe-č’|Jučiové]]
* [[Ograkové]]
* [[Tocharové]]
* [[Čaruklugové]]
▲* [[Insignie prezidenta Turecka]]
* [[Čumulové]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://catalogue.nla.gov.au/Record/1236069/Details? ''Hudud al-'Alam, The Regions of the World A Persian Geography, 372 A. H. - 982 A. D.''] translated and explained by V. Minorsky (Oxford UP, London, 1937)
* [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/HistoryOfCivilizationsOfCentralAsiaVol2p209-225Ru.htm. ''The culture of the Xinjiang region'' Ma Yong a Wang Binghua, The dawn of civilization: earliest times to 700 B. C.] Editor: Jams Harmatta Co-editors: B. N. Puri and G. F. Etemadi UNESCO Publishing
Řádek 59 ⟶ 64:
* [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World]
* [http://www.sid.ir/fa/VEWSSID/J_pdf/38813880101.pdf ''"The Rabatak inscription"''] <small>claims that in the year 1 Kanishka I's authority was proclaimed in India, in all the satrapies and in different cities like Koonadeano (Kundina), Ozeno ([[Ujjain]]), Kozambo (Kausambi), Zagedo ([[Saketa]]), Palabotro ([[Pataliputra]]) and Ziri-Tambo (Janjgir-Champa). These cities lay to the east and south of Mathura, up to which locality Wima had already carried his victorious arm. Therefore they must have been captured or subdued by Kanishka I himself." "Ancient Indian Inscriptions", S. R. Goyal, p. 93. See also the analysis of [[Sims-Williams]] and J.Cribb, who had a central role in the decipherment: "A new Bactrian inscription of Kanishka the Great", in "Silk Road Art and Archaeology" No4, 1995–1996. Also Mukherjee B.N. "The Great Kushanan Testament", Indian Museum Bulletin.</small>
 
 
{{Pahýl}}
 
 
{{Turkické národy}}
 
[[Kategorie:Turkické národy]]
[[Kategorie:Turkické kmeny]]
[[Kategorie:Ujguři]]
[[Kategorie:Dějiny Kazachstánu]]
[[Kategorie:Dějiny Číny]]
[[Kategorie:Starověké národy]]
[[Kategorie:Národy Asie]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuchsové“