Amyloid beta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 16:
==== Amyloidogenní cesta ====
APP je štěpen nejprve enzymem β-sekretasou(BECE-1) (transmembránová asparagová proteása), čímž vzniká N-terminální fragment o menší délce (sAPP-β) a membránově vázaných C-terminálních konci (CTFβ)(99 aminokyselin). Štěpení se provádí blíže k N-terminálnímu konci APP, který s α-sekretasou tvoří CTFβ delší než CTFα. CTFβ reaguje s γ-sekretasou, která odštěpuje peptidy o délce 37-43 aminokyselin - Aβ. Ačkoli Aβ je vyžadován pro neuronovou funkci, může se hromadit v extracelulárním prostoru mozku ve formě amyloidních plaků. Aβ plakety mohou narušit mozkové buňky a buněčnou komunikaci, stejně jako aktivovat imunitní buňky, které vyvolají zánět, který může být pro buňky fatální. Kromě toho je Aβ zodpovědný za oxidativní poškození buněk
| příjmení = McDowall J
}}</ref> .
==Tvorba fibril==
Řádek 23 ⟶ 25:
1.Pomalá nukleační fáze: Díky konformačnímu přechodu rozpustného precursoru dochází ke generování jader („semínek“) náchylných k agregaci. Tyto globulární fragmenty se v průběhu času formují do protofilament.
2.Fáze růstu: V této fázi se jádra formují do polymerů. Tento děj nastává v momentě, kdy koncentrace dosáhne kritických hodnot. Koncentrace může být snížena v intervalu před začátkem formování Aβ22. Dimer je základní formací vedoucí ke vzniku protofilament. Přirozeně se vyskytující rozpustná forma musí projít konformacní změnou zahrnující záhyb Gly25 a tvorbu intramolekulárního β-sheet před agregací. Sekvence 4Gly zbytků (G25, G29, G33, G37) je destabilizující pro helix, ale stabilizuje zabalení do β-sheet. Vlásenka momoneru Aβ je stabilizována solnými můstky mezi D23 a K2818. Agregáty Aβ od velikosti dimerů po mnohem vyšší polymery s vyšší molekulovou hmotností jsou předchůdci prstencových protofilament, ze kterých dále vznikají fibrily.
3.Ustálená fáze: Monomery a fibrily jsou v dynamické rovnováze
| příjmení = Muňoz
| rok = 2008
| strany = 214-224
}}</ref> .
Řádek 32 ⟶ 38:
Existují epidemiologická data, která poukazují na vztah mezi cholesterolem a AD. Průřezové analýzy popsaly aterosklerózu, pro kterou je hypercholesterolémie důležitým rizikovým faktorem. Studie dále ukázaly na vztah mezi zvýšená hladina cholesterolu ve středním věku a kognitivní poruchou v pozdním věku nebo AD.
Pravděpodobnost vzniku AD byla o 60-73% nižší ve skupině pacientů, kteří užívali statiny. Další studie ukázala, že vznik demence byl až o 70% nižší u pacientů, kteří užívali statiny, než u pacientů u kterých byla hyperholesterolemie léčena jinými medikamenty. Zdá se tedy, že nízká hladina cholesterolu inhibuje amyloidogenní cestu (štěpení β- a γ-sekretasou), zatímco stimuluje neamyloidogenní cestu (štěpení α-sekretasou).<ref name=""Can stereospecificity in interactions of monomeric amyloid beta peptides reflect their physiological function?"">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kristofikova Z., Kriz Z., Sirova J. , Ripova D.,
| datum_vydání = 2013
| strany = 1-10
}}</ref>
[[Kategorie:Enzymy]]
| |||