Šedá litina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Chemické složení a vlastnosti: +wikifiki; -nadbytečné SL
+lit; techn. úprava; +obr
Řádek 1:
{{slitiny železa a uhlíku|obrázek=Castingiron.jpg|popis=Odlévání litiny}}
'''Šedá litina''' (takénebo LLG - „litina'''litina s lupínkovým grafitem“grafitem''' (LLG) je taková [[litina]], tedy technická slitina [[železo|železa]] s [[uhlík]]em so obsahem uhlíkuobsahu vyšším než 2,14 %, uve které je uhlík vyloučen v elementární formě jako lamelární [[grafit]] v železné kovové hmotěmatrici ([[ferit alfa|feritu]] nebo [[perlit (eutektoid)|perlitu]]).
 
==Chemické složení a vlastnosti==
Šedá litina je vícesložková slitina železa a uhlíku s uhlíkem,dalšími prvky: [[křemík]]em, [[mangan]]em, [[fosfor]]em, [[síra|sírou]] a s dalšími prvky. Obsah uhlíku je obvykle 2,8543,5 %. Krystalizuje přibližně podle [[Binární diagram železo-uhlík#Stabilní soustava železo-uhlík|stabilní soustavy rovnovážného diagramu Fe–C]] do kovové matrice feritu, perlitu nebo jejich směsi s vyloučeným lamelárním grafitem.<ref name="SaVGL-1">[[#SaVGL|Podrábský a Pospíšilová]], část Litina s lupínkovým grafitem</ref> Skutečný průběh krystalizace je však odlišný, v závislosti na přítomných doprovodných nebo [[Legování|legujících]] prvcích a rychlosti ochlazování.
 
Vyznačuje se relativně vysokou [[pevnost (fyzika)|pevností]] v tlaku. Ostatní mechanické vlastnosti, zejména tažnost, jsou nepříznivě ovlivněny lamelárním tvarem grafitu. Grafitové lamely působí jako vruby (koncentrátory napětí) v kovové hmotěmatrici a snižují pevnost v tahu na pouhých 100 až 350&nbsp;MPa. LamelováModul pružnosti se pohybuje v rozpětí 75 až 160&nbsp;GPa.<ref name="MaJS-211">[[#MJaS|Foldyna et al.]], str. 211</ref> Lamelární forma grafitu zvyšuje tepelnou vodivost. Vlastnosti jsou normovány v [[ČSN]] a evropských normách.
 
==Výroba==
SL se vyrábíVyrábí přetavením [[Surové železo|surového vysokopecního železa]] a [[Kovový šrot|ocelového šrotu]] v [[kuplovna|kuplovnách]] nebo v [[elektrická pec|elektrických pecích]]. Tavenina se potom odlévá převážně do pískových forem. Předností SLšedé litiny je její dobrá zabíhavost (zatékavost) i do složitých forem, relativně nízká tavicí a licí teplota (1100–1300&nbsp;°C) a její dobrá odolnost vůči [[koroze|korozi]].
 
Za časů monarchie a I. republiky bývaly [[Kupolní pec|kuplovny]] i v malých dílnách, vypadaly jak velká kamna s ventilátorem. Například výrobce strojků na ruční pohon (na kliku) pro rolníky si malá a velká ozubená kolečka pro převod odléval sám do pískových forem.
Výroba podléhá normám:
* ČSN 42 2415 - DIN 1691 GG 15,
* ČSN 42 2420 - DIN 1691 GG 20 - EN GJL-200,
* ČSN 42 2425 - DIN 1691 GG 25.
 
==Použití==
SLŠedá litina se používá na [[Odlitek|odlitky]], kde nejsou kladeny vysoké nároky na pevnost a houževnatost, ve výrobě strojů, v&nbsp;automobilovém průmyslu, na umělecké odlitky, kanalizační trouby a armatury, odlitky pro stavební průmysl, radiátory ústředního topení ap. Používání šedé litiny klesá, je v mnoha oblastech použití vytlačována lehkými kovy, ocelovými svařenci, plasty a [[Tvárná litina|tvárnou litinou]].
 
VPři praxiopravách selitinových všeobecněprvků ví,[[svařování]]m želze tutopoužit litinu[[Ruční lzeobloukové přisvařování#Bazický|bazickou opraváchelektrodou]] někdyale svářetpři bazickouvysokých elektrodouhodnotách na ocel.předehřevu (Pokud není700 v°C). litiněPři toliktakto uhlíku, ževysoké svarteplotěpěnídochází -k nutno[[austenit]]izaci vyzkoušet).a při Musíchladnutí se aletvoří takétvrdý vědět,ale žekřehký svár[[martenzit]] sea tak obohatí uhlíkem[[cementit]], žekteré ztvrdnemohou abýt pilníkzdrojem potrhlin.<ref němname="MaJS-212">[[#MJaS|Foldyna kloužeet jakoal.]], po sklestr. Takový212</ref> svarZtvrdlé pakoblasti nelze kovoobrábět (soustružit, vrtat, frézovat), ale už jen brousit.
 
==Temperovaná litina==
Temperovaná litina je [[litina]] vytvořená tepelným zpracováním (tzv. [[temperace|temperací]]). Je svým složením podobná šedé litině, je však o něco tvrdší.
 
==Reference Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
===Literatura===
* {{citace monografie
| jméno = | příjmení = Píšek
Řádek 29 ⟶ 37:
| rok = 1974 | vydavatel = SNTL }}
 
* {{Citace monografie
=== Externí odkazy ===
| příjmení = Foldyna | jméno = Václav | příjmení2 = Hennhofer | jméno2 = Karel | příjmení3 = Olšarová | jméno3 = Věra |
* [http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%20opory/savgl/index.php?chapter=1 Struktura a vlastnosti grafitických litin]
| spoluautoři = Hlavatý, Ivo; Koukal, Jaroslav; Kristofory, František; Ochodek, Václav; Pilous, Václav; Purmenský, Jaroslav; Schwarz, Drahomír; Veselko, Július.
| další = Recenzent: Jaroslav Koukal | titul = Materiály a jejich svařitelnost
| vydání = 1 | vydavatel = Česká svářečská společnost ANB, ZEROSS | místo = Ostrava | rok = 2000 | rok copyrightu = 2000 | počet svazků = 1 | počet stran = 216 | isbn = 80-85771-85-3 | poznámka = [reference viz Foldyna et al.]| ref = MJaS}}
 
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Podrábský | jméno = Tomáš| příjmení2 = Pospíšilová| jméno2 = Simona
| titul = Struktura a vlastnosti grafitických litin
| url = http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%2520opory/savgl/index.php?chapter=8 | vydavatel = [[VUT]], Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství
| datum vydání = 2006-11-16 | datum přístupu = 2013-05-16 | počet stran = | ref = SaVGL|poznámka = [reference viz Podrábský a Pospíšilová]}}
 
[[Kategorie:Slitiny]]