Wikipedie

Broumov (nádraží): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m WPCleaner v1.27 - Obrázky bez popisu - Reference s interpunkcí - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 48:
| počet_cestujících=
| vypravené_vlaky=
| prodej_jízdenek=[[Soubor:Crystal Clear action apply.png|20px|Znak OK]]<ref name=Prodej>{{Citace elektronického periodika
| titul = Detail vyhledané stanice - Broumov
| periodikum = www.cd.cz
Řádek 78:
| url = http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady.html}}
</ref>
Nádražní budova je majetkem [[České dráhy|Českých drah]].<ref>[http://nahlizenidokn.cuzk.cz Nahlížení do katastru nemovitostí], Broumov, ulice Nádražní, č.pčp. 100</ref>
 
== Historie ==
Řádek 90:
| url = http://doprava.ecn.cz/IDS/Historie.php}}
</ref>
Dne 26. července roku [[1876]]<ref name=Provoz/> byla zahájena doprava z Meziměstí ke státní hranici v [[Otovice (okres Náchod)|Otovicích]]. [[Železniční trať Otovice zastávka - Ścinawka Średnia|Mezinárodní doprava do Střední Stěnavy]] (německý název ''Mittelsteine'') byla zahájena až 3. [[duben|dubna]] roku [[1889]].<ref name=Doprava/> Podle tehdejšího jízdního řádu z roku [[1900]] byla stanice obsluhována několika páry osobních vlaků. Původním vlastníkem dráhy a tedy i broumovského nádraží byla společnost [[Rakouská společnost státní dráhy|StEG]].<ref name=Provoz/>. V roce [[1908]] byla privátní železniční společnost [[Rakouská společnost státní dráhy|StEG]] zestátněna [[Rakouské státní dráhy|Rakouskými státními drahami]], zkráceně '''kkStB'''.<ref name=StEG>{{Citace elektronického periodika
| titul = Popis trati 026 Týniště nad Orlicí - Otovice zastávka
| periodikum = www.zelpage.cz
Řádek 118:
Choceňsko-broumovská dráha byla [[Železniční trať Otovice zastávka - Ścinawka Średnia|dříve prodloužena]] do [[Střední Stěnava|Střední Stěnavy]] (polský název ''Ścinawka Średnia'', německý název ''Mittelsteine'') s připojením do [[Nowa Ruda|Nowé Rudy]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v roce [[1946]] Poláci vytrhali koleje na území [[Polsko|Polska]] v délce 80 m od státní hranice k [[Tłumaczów]]u (německý název Tuntschendorf) s tím, že se jedná u [[Výluka (železnice)|výluku]]. V té době se totiž všude hovořilo o navrácení [[Kladské hrabství|Kladského území]] českým zemím. Dalším důvodem přerušení trati bylo, že obrněný vlak ''„Maršál Stalin“'' 22. května 1945 přejel státní hranici a dojel až do stanice [[Střední Stěnava]], odkud byl vykázán ozbrojenou stráží místního nádraží. Tento střed způsobil výrazné napětí na poli diplomacie. Poslední důvod pak byl, že si polská strana nepřála, aby přes její území probíhal odsun sudetských Němců z Broumovska. Téhož roku byly koleje znovu položeny, avšak provoz obnoven nebyl.<ref name=Doprava/>
 
V roce 1946 začal na trase [[Praha]] -− Broumov jezdit nový pár motorových rychlíků s [[Motorový vůz M 274.0|motorovými vozy řady M 274.0]]. V letech [[1962]] až [[1963]] jezdil tentýž rychlík s [[Motorový vůz 830|motorovými vozy řady M 262.0]]. Od grafikonu 1970/71 pak s [[Motorové vozy 852 a 853|motorovými vozy řady M 296.1]]. Tyto rychlíky byly směrovány z [[Hradec Králové|Hradce Králové]] přes [[Týniště nad Orlicí]].<ref name=Doprava/> Roku [[1974]] započalo nahrazování [[Parní lokomotiva|parních lokomotiv]] v osobní i nákladní dopravě [[Dieselelektrická lokomotiva|lokomotivami dieselelektrickými]]. Parní provoz byl definitivně ukončen v roce [[1981]].<ref name=Doprava/>
 
V průběhu času byly koleje směrem do Polska, Střední Stěnavy (polský název ''Ścinawka Średnia'', německý název ''Mittelsteine'') zcela sneseny, vlaky končily v otovické zastávce. V roce [[1993]] vznikla státní organizace [[České dráhy]] rozdělením [[Československé státní dráhy|Československých státních drah]] s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a [[Železnice Slovenskej republiky]]. Současná akciová společnost České dráhy, [[akciová společnost|a.s.]] vznikla [[1. leden|1. ledna]] roku [[2003]], kdy byla státní organizace České dráhy rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci [[Správa železniční dopravní cesty]] (SŽDC). Mimo jiné, železniční stanice ve Střední Stěnavě je dodnes v provozu. Obsluhuje regionální spoje železničního dopravce ''Koleje Dolnośląskie'', směřující do [[Kladsko|Kłodzka]] a [[Wałbrzych]]u.
Řádek 133:
 
Vchod a východ pro [[cestující]] je vedle nádražní budovy, příchod k osobní pokladně z perónu [[Vestibul|vestibulem]]. Stanice má tři zvýšená, nezastřešená [[nástupiště]] sypaná drtí a to u dopravních kolejí:
* č. 2 (vjezdová a odjezdová pro všechny vlaky) -− [[délka]] nástupiště 80 [[m]], délka koleje 530 m
* č. 1 (hlavní vjezdová a odjezdová pro všechny vlaky) -− délka nástupiště 170 m, délka koleje 460 m
* č. 3 (vjezdová a odjezdová pro všechny vlaky) -− délka nástupiště 170 m, délka koleje 414 m.<ref name=Stanice/>
Přechody pro cestující a přejezdy v úrovni kolejí pro [[invalidní vozík]]y jsou umístěny proti nádražní budově. Přístup na nástupiště není [[Bezbariérový přístup|bezbariérový]].
 
Součástí stanice je také dopravní kolej č. 5 (vjezdová a odjezdová pro všechny vlaky, bez nástupiště) s délkou 414 m, dále pak manipulační koleje:
 
* č. 4 (nakládková a vykládková kolej) -− délka 262 m
* č. 4a (nakládková a vykládková kolej) -− délka 55 m, opatřená [[Zarážedlo|zarážedlem]]
* č. 6 (nakládková a vykládková kolej) -− délka 84 m, opatřená zarážedlem,
* č. 8 (nakládková a vykládková kolej) -− délka 343 m, opatřená zarážedlem.<ref name=Stanice/>
 
[[Vlečka]] do podniku VEBA odbočuje z dopravní koleje č. 2. Slouží [[Nákladní doprava|nákladní dopravě]], zejména přepravcům jakými jsou: Diakonie, Uhelné sklady, VEBA, Lesní společnost, STEF Recycling.
Řádek 161:
 
=== Zabezpečovací zařízení ===
Stanice má dvě [[zhlaví]], na nichž jsou umístěna [[Stavědlo|stavědla]] St I a St II, [[Železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovací zařízení]] 2. kategorie (TEST 10). Vjezdová i odjezdová [[Návěstidlo|návěstidla]] jsou závislá na poloze [[Výhybka|výhybek]], které jsou přestavovány ručně. Elektromagnetické zámky jsou součástí zabezpečovacího zařízení TEST 10.<ref name=Stanice/> V přilehlých mezistaničních úsecích na trati Broumov -− [[Meziměstí]] je telefonický způsob dorozumívání.<ref name=Stanice/>
 
== Galerie ==
Řádek 187:
 
=== Literatura ===
* Luboš Čermák, Stopy -− fakta -− svědectví z historie trati Choceň -− Broumov v datech a obrazech: Díl 1. 1997., ISBN 8086056155.
* Vnitrostátní traťové jízdní řády ČSD 1981/82, platnost od 31. května 1981 do 22. května 1982 [http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/index.php?page=jizdni-rady-1981-1982 Dostupné online.]
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Broumov_(nádraží)“