Instituce: Porovnání verzí

'''Instituce''' (z [[Latina|lat]]. ''instituere'', ustanovit, zřídit) znamená v [[Sociologie|sociologii]] obecně praktikovaný, schvalovaný a předávaný způsob [[jednání]] a [[vztah]]ů. Působí jednak jako mechanismus sociální kontroly a udržování [[Sociální řád|sociálního řádu]], jednak jako vzor jednání, který ulehčuje život a usnadňuje [[Spolupráce|spolupráci]].

 

V jiných [[Věda|vědách]] a v běžné [[řeč]]i se institucemi často míní také [[organizace]], to jest více méně trvalé a [[účel]]ové společenské útvary s jasnou hranicí, členstvím, vnitřní dělbou [[Jednání|činnost]]í a tak dále. V sociologii se ovšem obojí většinou odlišuje: „Instituce je způsob, jak lidé v dané kultuře dělají nějakou věc, organizace je způsob, jak při tom svoji činnost koordinují. Bankovnictví je instituce, banka je organizace.“<ref>Jandourek, ''Sociologický slovník'', str. 108.</ref>

 

Na instituce lze nahlížet nejméně z dvojího hlediska. Z funkcionálního hlediska, charakteristického pro sociologii, lze zkoumat jejich funkci při uspořádávání a řízení [[společnost]]i. Německý sociolog [[Niklas Luhmann]] pokládá instituce za trvalá a více méně uzavřená uspořádání, nezbytná proto, že spontánní vznik dobrého uspořádání je krajně nepravděpodobný. Význam institucí je v tom, že udržují taková nepravděpodobná uspořádání, že se reprodukují a vyvíjejí. I v jiných ohledech se podle něho instituce podobají živým [[Buňka|buňkám]].

 

Z kulturně-antropologického hlediska se instituce obvykle chápou jako více méně závazné vzorce [[chování]], které usnadňují život tím, že určitá jednání dovolují jaksi automatizovat. Zjednodušují orientaci ve světě („redukují komplexitu“), šetří energii a podstatně usnadňuji spolupráci i velkého počtu lidí. Činí jednání druhých srozumitelnějším a předvídatelnějším, takže také podporují vzájemnou důvěru a pocit soudržnosti. Instituce vznikají jistou typizací jednání (institucionalizací) a podle některých u člověka nahrazují chybějící [[instinkt]]y.

 

== Dějiny pojmu ==

Latinské slovo ''institutio'' znamená původně ustanovení, a to jak obecně právní, tak také ustanovení určité osoby do úřadu. Později označovalo také zákoník, sbírku písemných ustanovení, v [[Reformace|reformaci]] [[Dogmatika|dogmatiku]] ([[Jan Kalvín]]). Na společnost pojem použil například [[Jean-Jacques Rousseau]], v moderním významu se jím zabýval [[Herbert Spencer]]. Podle něho se společnost dělí na funkční orgány čili instituce. Podle [[Émile Durkheim|E. Durkheima]] jsou instituce hlavním tématem sociologie.

 

== Typy institucí ==

 

== Odkazy ==

=== Literatura ===

* Jandourek, J., ''Sociologický slovník''. Praha: Portál 2001. Heslo Instituce, str. 108

* Petrusek, M. (red.), ''Velký sociologický slovník'' I. Praha: Karolinum 1996, heslo Instituce, str. 435

* Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Institution. Sv. 4, sl. 418.

 

[[Kategorie:Sociologické pojmy]]

[[Kategorie:Antropologické pojmy]]

[[Kategorie:Společenské instituce]]