Rudolf I. Habsburský: Porovnání verzí

Bylo stále více zřejmé, že konflikt mezi Rudolfem a jeho českým soupeřem vypukne nanovo. Ke konečnému střetnutí došlo [[26. srpen|26. srpna]] [[1278]] na [[Bitva na Moravském poli|Moravském poli]] u vesničky [[Dürnkrut]] (Suché Kruty). Přemysl Otakar II. zůstal ležet na bojišti poset mnoha ranami, třebaže Rudolf nařídil, aby českého panovníka

 

[[Soubor:Grabplatte Rudolfs von Habsburg im Dom zu Speyer.jpg|upright|thumb|Náhrobní deska Rudolfa I. ve [[Katedrála Panny Marie a sv. Štěpána (Špýr)|špýrském dómě]]]]

Nedlouho po bitvě obsadil vítězný Rudolf I. Habsburský Moravu a bezprávně zasahoval do vnitřních záležitostí českého království, zmítaného po Přemyslově smrti bezvládím a svévolí šlechty. Slíbil sice svoji ochranu ovdovělé královně [[Kunhuta Uherská|Kunhutě]] a jejím dětem, vzápětí se však na schůzce poblíž města [[Kolín]]a dohodl s [[Ota V. Braniborský|Otou V. Braniborským]], s nímž se neodvážil pustit do boje, že mu ponechá správu Čech a poručnictví nad mladičkým [[Václav II.|Václavem II.]] Sám si zajistil jako náhradu za válečné výdaje na pět let Moravu (usiloval však o to, aby přešla do trvalého držení Habsburků). [[Kladsko]], které bylo dosud součástí českého státu, ponechal v rukách vratislavského knížete [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha IV. Proba]], jenž si po bitvě na Moravském poli pospíšil s jeho obsazením. Tak dal Rudolf souhlas k rozdělení zemí, které již po dvě století nedílně patřily k přemyslovskému státu.