Rudolf I. Habsburský: Porovnání verzí

Vlády v Rakousích a Štýrsku se ujal nejprve sám, později je udělil v léno svým synům [[Albrecht I. Habsburský|Albrechtovi I.]] a [[Rudolf II. (Švábský)|Rudolfovi II.]], Korutany a Kraňsko spravoval z Rudolfova pověření jeho spojenec [[Menhard II.]], otec [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]], a později mu tyto země rovněž svěřil jako říšské léno.

 

Rudolf již roku [[1277]] napsal do [[Brescia|Brescie]] vzkaz, že musí českého krále zničit, aby se mu už nikdy nemohl postavit na odpor. Na druhé straně Přemysl se zjevně nesmířil se ztrátou rakouských držav a dával najevo, že jde pouze o dočasnou záležitost.

 

Rudolf proto proti němu neustále podněcoval českou šlechtu, především mocný rod [[Rožmberkové|Vítkovců]]. Zároveň se však v říši vytrácely sympatie k Rudolfově osobě, neboť král, posílený vítězstvím nad Přemyslem i ziskem nových držav, si počínal vůči knížatům mnohem bezohledněji a nenaplnil tak představy kurfiřtů o panovníkovi, který se nebude vměšovat do vnitřních záležitostí jejich panství. Rudolfovy rodové državy se ocitly pod tíživým tlakem permanentně přitahovaného daňového šroubu. Mnozí z pánů pak začali pomýšlet na Přemyslův návrat.

 

 

== Po Moravském poli ==