'''Izotop''' je označení pro [[nuklid]] v rámci souboru nuklidů jednoho prvku.
Jádra [[atom]]ů izotopů jednoho [[chemický prvek|chemického prvku]] mají stejný počet [[proton]]ů, ale mohou mít rozdílný počet [[neutron]]ů. Mají tedy stejné [[atomové číslo]] a rozdílné [[hmotové číslo]] a [[relativní atomová hmotnost|atomovou hmotnost]]. Název pochází z řecké předpony ''iso-'' (stejno-) a ''topos'' (místo), protože v [[periodická tabulka|periodické tabulce]] se nacházejí na stejném místě.
Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti; hlavní rozdíl spočívá v tom, že těžší izotopy reagují poněkud pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější u lehkého [[vodík]]u a [[deuterium|deuteria]], které je dvakrát těžší. U těžších prvků s větším počtem [[nukleon]]ů je relativní rozdíl mnohem menší a jeho vliv obvykle zanedbatelný.
Fyzikální vlastnosti izotopů jsou podobné, ale odlišují se. Kromě jejich hmotnosti a tedy hustoty jejich sloučenin bývá nejčastější odlišností mezi izotopy jejich stálost. Některé izotopy (vzdalující se od ideálního středního poměru počtu neutronů a protonů na kteroukoli stranu) totiž nejsou stabilní a podléhají [[radioaktivita|radioaktivnímu]] rozpadu. Tyto radioaktivní izotopy jsou buď přirozené vznikající jadernými reakcemi samovolně, nebo umělé, vznikající v laboratoři.
