Jan Bezzemek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
vzhled
Řádek 16:
| místo pochování= [[Katedrála ve Worcesteru]]
}}
 
'''Jan Bezzemek''' ([[24. prosinec]] [[1166]] - [[18. říjen|18./19. říjen]] [[1216]]) byl králem [[Seznam anglických králů|Anglie]] z rodu [[Plantagenetové|Plantagenetů]]. Na trůn nastoupil [[6. duben|6. dubna]] [[1199]] po svém starším bratrovi [[Richard I. Lví srdce|Richardu I. Lvím srdci]].
 
Řádek 26 ⟶ 25:
 
== Mládí ==
 
I když byl Jan oblíben svým [[Jindřich II. Plantagenet|otcem]], jako nejmladší syn nemohl očekávat žádné dědictví. Život jeho rodiny byl rozháraný, protože jeho starší bratři se účastnili komplotů proti svému otci. Jeho matka [[Aliénor Akvitánská|Eleanora]] byla manželem uvězněna roku [[1173]], kdy byl Jan ještě dítě.
 
Řádek 48 ⟶ 46:
 
== Vláda ==
[[Soubor:John of England (John Lackland).jpg|thumb|left|upright|Jan jako anglický král ''(středověká iluminace)'']]
 
=== Spor s Arturem ===
Když Richard zemřel, nebyl Jan považován za jeho nástupce bez problémů. Někteří doporučovali jako Richardova následníka bretaňského vévodu [[Artur I. Bretaňský|Artura]], syna Janova staršího bratra Geoffroye. Artur soupeřil se svým strýcem o anglický trůn podporován [[Seznam francouzských panovníků|francouzským králem]] [[Filip II.|Filipem II.]] V květnu roku [[1200]] v dohodě z Le Goulet Filip uznal Janovo právo na trůn a Jan uznal své vazalství v Normandii a Anjou.
 
[[Soubor:John of England (John Lackland).jpg|thumb|left|Jan jako anglický král (středověká iluminace)]]
Válka přiměla barony z [[Poitou]] k tomu, aby hledali pomoc u francouzského krále, který byl Janovou feudální vrchností v rámci některých území na kontinentu. Roku [[1202]] byl Jan vyzván, aby se dostavil na francouzský dvůr a vysvětlil některá obvinění, například sňatek s [[Isabela z Angouleme|Isabelou z Angouleme]], snoubenkou [[Hugo IX. z Lusignanu|Huga z Lusignanu]]. Jan se odmítl podřídit a tak na základě feudálního práva, protože odmítl poslechnout svou vrchnost, byly pozemky na kontinentu, které patřily Janovi, s výjimkou Gaskoňska, začleněny do hrabství Poitou a Janovo právo na ně propadlo ve prospěch Francie. Francouzi napadli Normandii, Filip II. určil za správce pozemků, které kdysi patřily Janovi, s výjimkou Normandie, Artura a zasnoubil ho se svou dcerou [[Marie Francouzská (1224)|Marií]].
 
Proto, že potřeboval podporu pro válku na kontinentu, přikázal Jan roku [[1203]] aby všechny loděnice dodaly nejméně jednu loď, a například nově zbudované loděnice v [[Portsmouth]]u jich měly dodat několik. Jan ustanovil Portsmouth za centrum námořních sil (předtím bylo hlavním střediskem námořnictva [[Sandwich (Anglie)|Sandwich]] nebo [[Bath]]). Na konci roku [[1204]] měl k dispozici 45 velkých [[galéra|galér]] a pak každý rok další čtyři. Zřídil také [[admiralita|admiralitu]] složenou ze čtyř [[admirál]]ů, z nichž každý byl zodpovědný za určitou oblast nově vytvořeného námořnictva. Nechal také postavit první velkou dopravní loď a je občas považován za zakladatele moderní [[Royal Navy]].
 
Aby si v době války na kontinentu zajistil klid v Anglii a [[Wales]]u, vytvořil roku [[1205]] alianci s waleským princem [[Llywelyn ap Iorwerth|Llywelynem Velikým]] tím, že mu dal za manželku svou nelegitimní dceru [[Johana Anglická (1237)|Johanu]]. Arturovi se podařilo unést svou vlastní babičku, EleanoruEleonoru Akvitánskou, ale byl Janovým vojskem poražen, zajat a uvězněn nejdříve v [[Falaise]] a později v [[Rouen]]u. Není přesně známo, jak zemřel. Některé prameny uvádí, že ho zabil sám Jan, když byl jednou opilý, jiné, že zemřel ze šoku poté, co byl [[kastrace|vykastrován]]. Podezření, že byl Artur zavražděn, vyprovokovalo Bretaň a později Normandii ke vzpouře proti Janovi. Arturova sestra [[Eleonora Bretaňská (1184-1241)|Eleonora]] zůstala Janovým vězněm po celý svůj život.
 
=== Spor s papežem ===
[[File:Philippe2+Jean1+paix.jpg|thumb|upright=1.0|Polibek míru s králem Filipem ''(středověká iluminace)'']]
Když [[13. červenec|13. července]] [[1205]] zemřel [[arcibiskup canterburský]] Hubert Walter, dostal se Jan do sporu s [[seznam papežů|papežem]] [[Inocenc III.|Inocencem III.]] [[Kapitula]] [[Canterburská katedrála|Canterburské katedrály]] se pokládala za jediný právoplatný sbor, který může zvolit Hubertova následníka a navrhla svého kandidáta Reginalda. Jan ale chtěl prosadit za příštího [[arcibiskup]]a Jana de Grayi, který mu byl nakloněn, aby měl na církev větší vliv. Když nedošlo k dohodě, zvolila kapitula arcibiskupem jednoho ze svých členů. Druhá volba, zorganizovaná Janem, vyústila ve zvolení jiného kandidáta. Když oba dorazili do [[Řím]]a, papež obě volby anuloval a jmenoval, bez ohledu na Janův názor, arcibiskupem [[Štěpán Langton|Štěpána Langtona]]. Jan, podporován svými barony a mnoha anglickými biskupy, Langtona odmítl akceptovat.
 
Řádek 66 ⟶ 65:
 
=== Spory s barony ===
[[Soubor:Link John Magna Charta by Ernest Normand.jpg|thumb|Král Jan stvrzuje [[Magna charta libertatum|Magnu Chartu]] ]]
Po urovnání sporu s Llwelynem Velikým (po waleském povstání z roku [[1211]]) a po dohodě s papežem se Jan začal věnovat hájení svých zájmů na kontinentu. Tento konflikt vyvrcholil roku [[1214]] jeho porážkou v [[Bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]], po které musel akceptovat nevýhodné mírové dohody s Francií.
 
Řádek 79 ⟶ 77:
 
== Sňatky a potomci ==
[[File:Worcester cathedral 014.JPG|thumb|upright=1.0|Janův náhrobek ''(katedrála ve Worcesteru)'']]
Roku [[1189]] se Jan oženil s Isabelou z Gloucesteru, dědičkou Gloucesterského hrabství. Z tohoto svazku nevzešli žádní potomci a tak Jan tento sňatek anuloval krátký čas předtím, než nastoupil [[6. duben|6. dubna]] [[1199]] na anglický trůn, nebo krátce poté.