Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] vyhlásili představitelé hnutí za nezávislost v listopadu [[1991]] vznik '''Čečenské republiky Ičkerie'''. Rusko odpovědělo zavedením výjimečného stavu v ČečněČečensku a v Ingušsku. O měsíc později se od Čečenska oddělilo Ingušsko. Čečensko odmítlo podepsat federální smlouvu z [[31. březen|31. března]] [[1992]], čímž formálně zůstalo mimo ruský stát. To dalo podnět k ruským vojenským intervencím, počínaje listopadem [[1991]], kdy na letišti v [[Groznyj|Grozném]] přistál oddíl speciálních jednotek, který měl za úkol obnovit ústavní pořádek. Úkol skončil naprostým fiaskem. Moskva zahájila také zákulisní operace vedené zvláštními službami, které podporovaly mj. opozici vůči prezidentovi [[Džochar Dudajev|Dudajevovi]] a uskutečnilo se také několik nepovedených pokusů o ozbrojený převrat. V roce [[1992]] za vlády prezidenta Džochara Dudajeva (který byl zvolen v prezidentských volbách [[27. říjen|27. října]] [[1991]]), vůdce hnutí za samostatnost, Čečensko schválilo vlastní ústavu. V dubnu [[1993]] po dalších konfliktech s [[parlament]]em se Dudajev rozhodl rozpustit parlament a zavést prezidentský systém. Opoziční hnutí však fungovalo nadále a snažilo se mírovými prostředky převzít moc. Už v tomto období se občas staly na území sousedních ruských krajů ([[Stavropolský kraj|Stavropolský]] a [[Krasnodarský kraj|Krasnodarský]]) početné případy čečenských teroristických akcí, jako únosy [[autobus]]ů a [[letadlo|letadel]].
=== První rusko-čečenská válka ([[1994]]-[[1996]]) ===
