Morana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
revert, diskuse Pod lípou došlo k závěru že do mytologických hesel nemají být vkládány rozsáhlé pasáže u fikce
pravopis
Řádek 3:
 
== Historie ==
Zmiňuje ji také polský kronikář [[Jan Długosz]] jako Marzannu a srovnává ji s [[Ceres (mytologie)|Ceres]]. Podle [[Matěj Stryjkowský|Matěje Stryjkowského]] měla velký chrám v [[Hnězdno|Hnězdně]]. V 19. století padělané [[glosa|glosy]] ve středověkém slovníku [[Mater Verborum]] ji označovalioznačovaly za slovanskou [[Hekaté]] či [[Proserpina|Proserpinu]]. Kvůli svémupodobně znějícímu jménu ubývala ní docházelo ke ztotožněníztotožňována s křesťanskými postavami, [[Panna Marie|Pannou Marií]], [[Svatá Markéta|sv. Markétou]] ači [[svatá Marina|sv. Marinou]]. O tom svědčí výrazy v některých písních jako „Mařena překrásná“ nebo „klíčnice nebes“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Váňa
| jméno = Zdeněk
Řádek 17:
== Literární popisy ==
 
V době národního obrození vystupovala jako personifikace smrti a zimy, jak ukazuje například následující ukázka ze [[Staré pověsti české|Starých pověstí českých]]:
 
{{Citát|V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali [[Vesna|Vesnu]], líbeznou bohyni jara.|[[Alois Jirásek]], [[Staré pověsti české]] – O Čechovi<ref>{{Citace monografie|jméno=Alois|příjmení=Jirásek|odkaz na autora=Alois Jirásek|titul=Staré pověsti české|kapitola=O Čechovi|strany=9–16|vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství|místo=Praha|rok=1959|url kapitoly=http://cs.wikisource.org/wiki/Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9/O_%C4%8Cechovi}}</ref>}}