Jindřich Stuart, lord Darnley: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q312381) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 8:
Narodil se roku [[1545]] v pevnosti [[Newsham]] v [[Leeds]]u, v západním [[Yorkshire|Yorkshiru]]. Od narození držel titul lord Darnley. 29. července [[1565]] se v paláci [[Holyrood Palace]] v [[Edinburgh]]u oženil devatenáctiletý Jindřich se svou dvacetitříletou sestřenicí [[Marie Stuartovna|Marií Stuartovnou]], vdovou po francouzském králi [[František II. Francouzský|Františku II.]] Marie Stuartovna byla dcera skotského krále [[Jakub V. Skotský|Jakuba V.]] a stejně jako její druhý manžel Jindřich Stuart byla i ona příbuznou anglického krále Jindřicha VII. Tudora ([[Jindřich VII. Tudor]] byl pradědečkem obou manželů). Jindřich Stuart získal sňatkem titul krále skotského, ale pouze ve formě [[král-manžel]] (king consort), tedy bez skutečné [[moc]]i, kterou držela v rukou jeho žena. Jindřich Stuart nebyl u skotské šlechty příliš oblíben. Byl násilnické povahy a velmi brzy po [[Sňatek|sňatku]] si začal dělat nároky na větší [[pravomoc]]e, než jaké mu příslušely. Byl také velmi [[Žárlivost|žárlivý]] a svoji manželku nechal neustále sledovat. V jednom ze svých záchvatů žárlivosti nechal dokonce zabít sekretáře své ženy [[David Rizzio|Davida Rizzia]]. Rodinné [[vztah]]y se zlepšily poté, co se Jindřichovi a Marii narodil syn [[Jakub I. Stuart|Jakub]]. Ke své ženě se Jindřich od té doby choval údajně příjemněji, ale i nadále byl nevrlý a [[zlost]]ný na všechny ostatní osoby u dvora.
== Atentát ==
Jindřich Stuart, lord Darnley a jeho manželka Marie Stuartovna přijíždějí 1. 2. 1567 do starého probošství v Kirk o´Fieldu, které leželo u hradeb [[Edinburgh|Edinburg]]u, kde se chce Jindřich v klidu léčit ze své nemoci (podle některých indicií se jednalo o [[neštovice]], ale mohlo jít také o kožní chorobu, kterou způsobila jiná infekce - [[syfilis]]). 10.2.[[1567]] v noci došlo ve starém probošství v [[Kirk o´Field]] k výbuchu, kterým byl dům zcela zničen. Jednalo se o atentát na Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye. Jindřich útok údajně přežil, ale následně byl zavražděn v zahradě domu. Jisté je, že jeho nahé a mrtvé tělo bylo beze stopy násilí nalezeno v zahradě zničeného domu a vzniklo podezření, že zde byl až po výbuchu uškrcen i se svým sluhou. Je ale také možné, že tělo bylo do zahrady vymrštěno samotným výbuchem a shodou náhod na něm nebyla vidět žádná povrchová zranění. Z provedení atentátu byl obviněn [[James Hepburn, 4. hrabě z Bothwellu]]. James Hepburn, hrabě Bothwell poté unesl královnu vdovu Marii Stuartovnu, která byla v době výbuchu na plese, a týden ji držel v zajetí. Vzhledem k tomu, že se [[Marie Stuartovna]] za Jamese Hepburna, hraběte Bothwella ještě téhož roku provdala, existují dodnes spekulace o tom, zda atentát na svého manžela nenaplánovala právě ona a zda onen následující únos byl opravdu únosem. Tyto teorie ale nebyly nikdy potvrzeny.
Zavražděním Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye, začalo období úpadku samostatného [[Skotsko|skotského]] království, které se nakonec roku [[1603]] spojilo v [[Personální unie|personální unii]] s Anglií a Irskem. Králem všech tří zemí se stal syn Jindřicha Stuarta a Marie Stuartovny [[Jakub I. Stuart|Jakub I.]] Dynastie [[Stuartovci|Stuartovců]] pak v těchto zemích vládla s přestávkami až do roku [[1714]], kdy byla vystřídána [[Hannoverská dynastie|dynastií hannoverskou]].
| |||