Jako spisovatel se věnoval češtině (jeho učebnice čestinyčeštiny však byla odmítána jako [[Anachronismus|anachronická]]), politice a hospodářství. Kromě vydávání vlastních knih přispíval také do mnohých časopisů – ''[[Časopis českého muzea|Časopisu českého muzea]]'', ''[[Květy (časopis)|Květů]]'', ''[[Česká včela|České wčely]]'' či ''[[Dělnické noviny|Dělnických novin]]''. V roce [[1856]] sepsal a roku [[1861]] vydal spis ''„Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou“'', ve kterém propagoval zakládání svépomocných záložen. Idea se neujala, ale když pod vlivem [[Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Friedricha Wilhelma Raiffeisena]] začaly záložny vznikat v Německu a později v Čechách, byly zde na jeho počest nazvány jako [[kampelička|kampeličky]]. Jeho rolnicko-průmyslový list ''Přemysl'' založený v roce 1868 však brzy zanikl.
[[Ján Kollár]] ho také zmiňuje v svém stežejnímstěžejním díle [[Slávy dcera]] ve zpěvu ''Lethe'' ve znělce 73:
