Alexandr Něvský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
m napřímení 2 odkazů
Řádek 50:
[[Kanonizace]] se stala impulsem pro další rozmnožování a revidování legendy o jeho životě. Sakrální pojetí jeho osoby navazovalo na místní kult ve Vladimiru a Suzdalu a prezentovalo ho jako mnicha a divotvůrce Alexije, který se odvrací od světského života. ''Žitije'' nezdůrazňovalo světské činy vládce, ale zázraky, především ty, které se údajně dály na jeho hrobě a jejichž počet vzrůstal s každou další redakcí alexandrovské legendy. Tomu odpovídalo také současné výtvarné pojetí – nebyl zpodobňován jako vítězný vojevůdce nebo panovník, ale jako svatý mnich v mnišském oděvu.
 
Velkého významu nabyla alexandrovská tradice za vlády [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] na počátku [[18. století]]. Po svém vítězství nad Švédy v severní válce a uzavření [[Nystadská smlouva|nystadského míru]] v roce [[1721]] povýšil car Alexandra Něvského do role ochránce ruského impéria a učinil ho vedle [[bible|biblických]] světců [[apoštol]]ů [[sv. Petr (apoštol)|Petra]] a [[sv. Pavel z Tarsu|Pavla]] patronem nově založeného [[Sankt-Petersburg]]u. Paralela byla zcela zjevná. Také Alexandr kdysi zvítězil nad švédskými útočníky. Petr I. založil na předpokládaném místě bitvy na Něvě na Alexandrovu počest [[Alexandro-něvská lavra|klášter]] a nechal sem z Vladimiru přenést jeho ostatky. Jejich slavnostní uložení se konalo [[30. srpen|30. srpna]] [[1724]], v den třetího výročí nystadského míru. Na tento den byl také v liturgickém kalendáři přeložen z 23. listopadu jeho svátek. Car zakázal zobrazovat nadále Alexandra Něvského jako zbožného mnicha. Jeho symbolická transformace směřovala k obrazu velkoknížete ve slavnostním oděvu moskevských carů, zakladatele dynastie a ochránce impéria.
 
Roku [[1725]] založila [[car]]evna [[Kateřina I. Alexejevna|Kateřina I.]] podle odkazu svého zesnulého chotě [[řád sv. Alexandra Něvského]], jenž byl udělován významným vojenským i civilním státním činitelům, kteří se zasloužili o blaho ruské říše. Stalo se tak u příležitosti sňatku jejich dcery [[Anna Petrovna|Anny Petrovny]] s golštýnsko-gottorpským vévodou [[Karel Bedřich Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský|Karlem Friedrichem]], jemuž byl řád udělen jako prvnímu.