Gruzínsko-abchazský konflikt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 11 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q321780)
m napřímení odkazu
Řádek 10:
[[Abcházie]] bývala v období [[starověk]]u a [[středověk]]u střídavě samostatným královstvím a součástí jiného mocnějšího státu, takže [[Abchazové]] poznali mnoho kultur a sami postupně z původního [[pohan]]ského náboženství přestoupili na [[křesťanství]] a pak na [[islám]]. V roce [[1810]] se Abcházie stala ruským protektorátem a do Abcházie Rusové přinesli [[pravoslaví]]. V roce [[1917]] se Abcházie stala součástí [[Zakavkazská federativní demokratická republika|Zakavkazské federativní demokratické republiky]], která se brzy rozpadla a některé muslimské národy na [[Kavkaz]]u vytvořili tzv. „Horskou republiku severního Kavkazu“. Po roce [[1921]] se Abcházie stala součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a v [[Suchumi]] byla vyhlášena [[Abcházská sovětská socialistická republika]], která ale byla po několika měsících začleněna do Gruzínské SSR, což bylo stvrzeno abcházskou ústavou v roce 1925, podle níž měly mít oba národy rovnoprávné postavení.
 
Jenže v roce [[1931]] se do vedení [[Komunismus|Komunistické]] strany v Gruzii dostalo silně nacionalistické křídlo v čele s [[Lavrentij Berija|Lavrentijem Berijou]], které s požehnáním [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]a začalo přetvářet Gruzii v unitární stát. Byla proto potlačována práva národnostních menšin tak, aby došlo k jejich asimilaci s obyvatelstvem gruzínské národnosti. Konkrétně v Abcházii to nemuselo hned vypadat tak zle, protože byla ustavena [[Abcházská autonomní sovětská socialistická republika|Abcházská autonomní republika]] pod nadvládou Gruzínské SSR. Jenže docházelo k řízené imigraci gruzínského a ruského obyvatelstva na území Abcházie tak, že se Abchazové stali menšinou ve vlastní zemi (podle sčítání lidu z počátku 90. let tvořili Abchazové jen 17,8% obyvatel Abcházie). Správa nad územím pak přešla do gruzínských a ruských rukou a ti začali „gruzifikovat“ abcházské obyvatelstvo. Když se proti tomu Abchazové v době [[Východní fronta (druhá světová válka)|Vlastenecké války]] začali bouřit, byly násilně zavřeny abchazské školy a používání [[abchazština|abchazštiny]] na veřejnosti bylo zakázáno. Dokonce bylo změněno i písmo abchazštiny tak, aby se více podobalo gruzínštině. Došlo i k potlačování náboženských svobod. Gruzifikace v té době dosáhla svého vrcholu a pravděpodobně právě kvůli tomu se pak v 90. letech celý abcházsko-gruzínský konflikt rozhořel.
 
Po smrti Stalina a Beriji nastal obrat a abcházské školy byly znovu otevřeny. Byly stanoveny etnické kvóty na podíl moci v oblasti spočítané poměrem počtu obyvatel menšiny na celkový počet obyvatel, takže se Abchazové zase mohli podílet na správě země a výměnou za loajálnost vůči režimu došlo i v omezené míře k obrození abchazské kultury a literatury. Takovéto rozdělení moci a provomoci, které bylo běžné ve všech autonomních oblastech [[Sovětský svaz|SSSR]], bylo Abchazci považováno za diskriminační a nespravedlivé, protože si kvůli imigraci Gruzínců do Abcházie podrželi největší vliv právě etničtí Gruzínci. To vedlo jen k ještě větší nenávisti vůči nim.