Franklin Delano Roosevelt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q8007) |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 101:
Po začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] začal podporovat západní spojence, především [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Francie|Francii]], v jejich boji proti nacistickému Německu. Prodal např. Velké Británii 50 torpédoborců za základny na ostrovech ve Východní Indii. Prosadil také [[zákon o půjčce a pronájmu]]. Po [[Tichomořská kampaň|napadení USA Japonskem v Pearl Harboru]] začal vést aktivně válku proti zemím [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]] (Německo, Itálie a Japonsko), přičemž jeho prioritou byla válka v Evropě.
Zúčastnil se konferencí Velké Trojky ([[Winston Churchill|Winston S. Churchill]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif V. Stalin]] a Franklin D. Roosevelt) v [[Teheránská konference|Teheránu]] a na [[Jaltská konference|Jaltské konferenci]]. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích západních spojenců s komunistickým stalinistickým Ruskem. Během jeho poslední volební kampaně v roce [[1944]] byl již jeho zdravotní stav velmi špatný. Celkové fyzické vyčerpání doprovázely také psychické potíže v podobě depresí a projevy [[arterioskleróza|arteriosklerózy]]. Roosevelt dle očekávání ve volbách zvítězil a 20.1.1945 byl slavnostně uveden do úřadu. Tehdy však již jen minimálně vnímal své okolí, projevoval se u něj nápadný třes rukou a často byl duchem zcela nepřítomen. V tomto katastrofálním zdravotním stavu odcestoval na [[Jaltská konference|Jaltskou konferenci]]. Na neblahém výsledku této konference se zcela jistě podepsal právě i jeho zdravotní stav a Roosvelt byl po návratu do USA napadán tiskem i veřejností za to, že západní mocnosti v jednáních tolik ustupovaly [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]].
Krátce po svém posledním výročním projevu národu z 11. ledna 1944, který kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu – zotavoval se z rýmy – četl pro rádio, předložil návrh nazývaný jako ''Druhá listina práv'' (''[[:en:Second Bill of Rights]]''), který nad stávající základní práva zaručoval právo každého Američana na: práci s životaschopným platovým ohodnocením, domov, zdravotní péči, ekonomickou ochranu (penzi) během nemoci, úrazu, nezaměstnání a užívání starobního důchodu, a právo na vzdělání a odpočinek. Roosevelt netrval na zanesení těchto práv do Ústavy, ale na její postupné politické implementaci. Ke Druhé listině práv později, v roce 1979, referoval též český profesor [[Karel Vašák]] jako ke druhé ze [[Tři generace lidských práv|tří generací lidských práv]]. Rooseveltův projev byl zaznamenán na film, ale mělo se za to, že se ztratil. Byl nalezen až v roce 2008 dokumentaristou [[Michael Moore|Michaelem Moorem]] a použit v jeho filmu [[O kapitalismu s láskou]].
| |||