Železniční trať Královec–Žacléř: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q802570)
Jirha (diskuse | příspěvky)
doplnění části Provoz na trati, drobné úpravy v Historii
Řádek 47:
==Historie==
[[Soubor:Zacler railway station.jpg|thumb|left|Kolejiště v koncové stanici Žacléř bylo zredukováno na jedinou kusou kolej.]]
Trať byla součástí sítě soukromé společnosti [[SNDVB|Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB)]], která již dříve vystavěla odbočku od své páteřní trati [[Pardubice]] - [[Liberec]] do [[Malé Svatoňovice|Malých Svatoňovic]], kde se nacházely [[Uhlí|uhelné]] doly. [[

=== Koncese]] kea stavběstavba spojení===
Zákonem zbyla umožněna další vedlejší stavba železnice Josefovsko-Svatoňovické až na hranice zemské u Karlova Háje listem povolení ze dne 15.června 1856 daný jihoseverní německé železnici spojovací. Železnice Malýchze Svatoňovic kdo tehdejšímKrálova [[Prusko|pruským]]Háje hranicímměla bylabýti udělenave rokutřech [[1865]]letech vystavena a rokupo ní ježděno. Roku následujícího1866 se začalo se stavbou. Ta ale byla přerušena [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouskou válkou]].

Po uklidnění poměrů se v práci pokračovalo a mezistátní smlouva mezi [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] a [[Prusko|Pruskem]] z roku [[1867]] zajistila překročení hranic v [[Královecký průsmyk|Královeckém průsmyku]]. Část do [[Královec|Královce]] byla uvedena do provozu roku [[1868]], roku [[1869]] byl otevřen hraniční přechod do dnešní [[Lubawka|Lubawky]], kde byla zřízena rozsáhlá přechodová stanice. Otevřením této trati získaly [[železnice|železniční]] spojení i uhelné doly na žacléřsku. Trať však v tuto dobu neprocházela dnešní stanicí [[Trutnov hlavní nádraží]], ale pouze stanicí [[Trutnov-Poříčí]] (tehdy jen Poříčí). Spojku z hlavního nádraží do Poříčí vystavěla až roku [[1870]] [[Rakouská severozápadní dráha]], jež byla dceřinou společností [[SNDVB]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schreier
| jméno = Pavel
Řádek 63 ⟶ 68:
<ref name=historie>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel]</ref>
 
=== Dráha do Žacléře ===
Roku [[1882]] [[Rakouská společnost místních drah]] (ÖLEG) postavila krátkou odbočku z [[Královec|Královce]] do [[Žacléř]]e, kde do roku [[1886]] i provozovala dopravu. Tento úsek byl postaven v souvislosti se stavební horečkou ve výstavbě [[Místní dráha|místních drah]], ke které došlo po přijetí příslušných zákonů o technických úlevách a státní podpoře ve výstavbě těchto tratí. Roku [[1886]] převzala provoz na trati přímo [[SNDVB]], vlastníkem však zůstávala ÖLEG, která byla roku [[1894]] zestátněna i s touto tratí, na níž převzaly provoz [[Císařsko-královské státní dráhy]] (k.k. StB).<ref name=historie/>
 
=== Po roce 1900 ===
K roku [[1909]] byla zestátněna celá [[SNDVB]] a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z [[Trutnov]]a do [[Lubawka|Lubawky]]. Majetek k.k. StB převzaly roku [[1918]] [[Československé státní dráhy|ČSD]]. Po říjnovém převratu [[1918]] zůstal zdejší hraniční přechod v provozu jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Roku [[1921]] [[Německo|německé]] železnice elektrizovaly některé tratě na tehdejším svém území a mezi nimi byla i spojnice z vnitrozemí do Lubawky, kde elektrické vedení končilo. Traťové trakční zařízení bylo ale po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] částečně rozebráno [[Rudá armáda|sovětskou armádou]]. Zbytky stožárů trakčního vedení byly ale ve zdejší stanici k vidění do nedávné doby.<ref name=k-report>{{Citace elektronického periodika
K roku [[1909]] byla zestátněna celá [[SNDVB]] a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z [[Trutnov]]a do [[Lubawka|Lubawky]]. V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Poříčí, Bernartice, Königshan, Libava, resp. Lampertice, Žacléř.
 
K roku [[1909]] byla zestátněna celá [[SNDVB]] a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z [[Trutnov]]a do [[Lubawka|Lubawky]]. Majetek k.k. StB převzaly roku [[1918]] [[Československé státní dráhy|ČSD]]. Po říjnovém převratu [[1918]] zůstal zdejší hraniční přechod v provozu jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Roku [[1921]] [[Německo|německé]] železnice elektrizovaly některé tratě na tehdejším svém území a mezi nimi byla i spojnice z vnitrozemí do Lubawky, kde elektrické vedení končilo. Traťové trakční zařízení bylo ale po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] částečně rozebráno [[Rudá armáda|sovětskou armádou]]. Zbytky stožárů trakčního vedení byly ale ve zdejší stanici k vidění do nedávné doby.<ref name=k-report>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bonev
| jméno = Jan
Řádek 84 ⟶ 93:
}}</ref>
 
=== Po roce 1945 ===
Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] a zabrání dřívějšího [[Německo|německého]] území [[Polsko|Polskem]] byla přeshraniční osobní doprava zastavena. Nákladní však fungovala dál, stejně jako vnitrostátní osobní i nákladní doprava. K velkým změnám začalo docházet až po roce [[1989]]. Nejdříve byla roku [[1992]] zastavena těžba v [[Důl Jan Šverma (Žacléř)|dole Jan Šverma]], ke kterému odbočovala vlečka v [[Lampertice|Lamperticích]]. Postupně klesala i tranzitní doprava do [[Polsko|Polska]], až byla nakonec v roce [[2001]] zastavena. V osobní dopravě se sice uvažovalo o novém otevření přechodu, ale místo toho byla doprava v roce [[2003]] zredukována na pouhé čtyři spoje.<ref name=k-report/>
 
=== Po roce 2008 ===
==Obnovení provozu==
Dne 29. 6. [[2008]] projel po trati poslední vlak v režii [[České dráhy|ČD]]. O 6 dní později byla po dlouhých letech obnovena pravidelná přeshraniční doprava z [[Trutnov]]a přes [[Lubawka|Lubawku]] dále do polského vnitrozemí, na české straně v režii firmy [[Viamont]]. Osobní doprava do Žacléře byla zastavena.
Koncem září [[2008]] však vlaky do Polska opět jezdit přestaly, jako náhradní řešení jezdily od 11. 10. vlaky opět do Žacléře.
Řádek 96 ⟶ 106:
 
SŽDC v roce [[2010]] požádala o zrušení úseku [[Královec]] - [[Žacléř]]. 17. prosince 2010 (doručeno 22. prosince) však požádala o přerušení tohoto řízení, protože se objevili čtyři zájemci o převzetí a provozování dráhy: Gemec-Union a. s., NOR a. s., MBM místní dráha Mladá Boleslav – Mělník s. r. o. a [[České vysoké učení technické v Praze]]. SŽDC proto hodlalo zahájit standardní výběrové řízení o prodeji tohoto úseku dráhy.<ref>[http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/5C6E04AA-AC76-4C77-84D8-A84E66D4DB12/0/VV_Kralovec.pdf Veřejná vyhláška - usnesení o přerušení řízení ve věci zrušení části regionální dráhy Královec - Žacléř], Ministerstvo dopravy, 5. 1. 2011</ref>
 
== Provoz na trati ==
 
{| class="wikitable"
|+ Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
|-
!width="80" style="background:#c0c0c0"|období jízdního řádu
!width="300" style="background:#c0c0c0"|číslo tratě a provozovaný úsek
!width="300" style="background:#c0c0c0"|počet vlaků v úseku
|-
|rowspan="2"|1900||62 Německý Brod – Pardubice – Libava||5 Os Poříčí - Libava
|-
|63 Königshan – Žacléř||3 Sm
|-
|rowspan="2"|1921 léto||157 Německý Brod – Libava||6 Os Poříčí - Libava
|-
|159 Königshan – Žacléř||6 Sm
|-
|rowspan="2"|1928/29 zima||147 Chlumec nad Cidlinou – Poříčí u Trutnova – Liebau (Libava)||5 Os Trutnov - Liebau
|-
|167 Königshan – Žacléř||5 Os
|-
|rowspan="2"|1937/38 zima||125 Chlumec n. Cidl. – Lázně Bělohrad - – Poříčí u Trutnova – Liebau (Libava)||6 Os Trutnov - Liebau
|-
|139 Königshan – Žacléř||6 Os
|-
|1944/45||155f Ruhbank – Landeshut – Königshan - Trautenau – Hohenelbe||9 Os Königshan - Trautenau,<br />10 Os Königshan - Schatzlar
|-
|rowspan="2"|1945/46||4 Chlumec nad Cidlinou – Poříčí u Trutnova – Libava||6 Os Trutnov - Königshan
|-
|4k Königshan – Žacléř||7 Os
|-
|1959/60||4d Trutnov – Královec – Žacléř||10 Os
|-
|1988/89||043 Trutnov – Žacléř||8 Os
|-
|2002/03||043 Trutnov – Žacléř||6 Os
|-
|rowspan="2"|2012/13||043 Trutnov – Lubawka||3 Os o víkendu v létě
|-
|úsek Královec – Žacléř||bez provozu – opuštěný
|-
|colspan="3"|Vysvětlivky: Sm – ''smíšený vlak'', Os – ''osobní vlak''
|}
 
==Navazující tratě==
Řádek 114 ⟶ 168:
* [http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-043 Popis trati] - na ZelPage.cz
* [http://www.pshzd.cz/lubawka.html Lubawka a okolí] - fotografie z trati, včetně historických
* [http://www.historie-trati.wz.cz/] Historie železničních tratí
* Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage&nbsp;2007
* [http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/index.php?page=elektronicky-archiv-vlakovych-jizdnich-radu Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD] (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
 
 
{{commonscat|Railway line 043 (Czech Republic)}}