Krumhorn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
| anglicky = Crumhorn
| francouzsky = cromorne
| obrázek = [[Soubor:Příklad.png|thumb|Krumhorn]]
| orchestr = dřevěné
| vznik tónu = aerofony
| rozsah =
| rozsah.velikost = 150px
| poznámka =
| příbuzné nástroje = [[Šalmaj]], [[Dulcian]], [[Vzdušnicová šalmaj]], [[Kornamusa]]
Řádek 16:
 
 
'''Krumhorn''' (též '''křivý roh''') je jeden z nejvíce používaných dvouplátkových vzdušnicových nástrojů hobojového typu válcovitého tvaru z rodiny historických dřevěných nástrojův ze 14. až 17. století, tedy z období renesance. Název pochází z německého krummhorn, což znamená křivý roh.
 
== Původ ==
Řádek 25:
== Charakteristika ==
 
Charakteristickým znakem krumhornů je právě jejich háčkovitě zahnutý korpus, aby záměrně připomínal zahnutý zvířecí roh a nástroj připomíná písmeno "J". Jasnější a hlasitější tón, než má cornamusa, je způsoben rozšiřujícím se roztrubem a širším vrtáním. ProtoKrumhorn byl používánnejčastěji častodělán iz jakorákosového sólový nástrojdřeva. SouborPrávě hrajedíky navýraznému, tenorovýhlasitému krumhorna inširokému Ctónu byl používán často i jako sólový nástroj.
Křivé rohy (krumhorny) se liší od vzdušnicové šalmaje a kornamusy především tvarem vrtání a charakteristickým zahnutím korpusu. Rozsah nástroje je o něco větší než nóna (díky pomocným klapkám). Tento nástroj v pozdějších dobách zcela vymizel a jeho barva je charakteristická pro starou hudbu.
 
== Fyzika - vznik tónu ==
 
Krumhorn patří mezi aerofony, čili jeho zvuk vzniká tím, že hráč foukne přes dvojitý plátek (strojek) a uvnitř duté, rákosové zahnuté "roury" se rozechvěje vzduch, čímž vznikne tón. Výšku tónu lze u Krumhornu měnit střídáním různých dírek, či klapek, nebo přefukováním. Přefukování se ale u hraní na krumhorn moc neuplatní, jelikož (jak již bylo zmíněno) tónový rozsah krumhornu je něco přes nónu. U vypracovanějších typů krumhornu lze hrát i částečně chromaticky.
 
== Druhy krumhornu ==
 
Existuje několik druhů krumhornů, které se v renesanci používali(od sopránového krumhornu až po prodloužený velkobasový krumhorn).
Charakteristickým znakem krumhornů je právě jejich háčkovitě zahnutý korpus. Jasnější a hlasitější tón, než má cornamusa, je způsoben rozšiřujícím se roztrubem a širším vrtáním. Proto byl používán často i jako sólový nástroj. Soubor hraje na tenorový krumhorn in C.
V dnešní době byli vytvořeni ale tzv. "moderní krumhorny", které se od těch renesančních liší (tónový rozsah těch moderních krumhornů jsou uvedeny v kulatých závorkách):
Křivé rohy (krumhorny) se liší od vzdušnicové šalmaje a kornamusy především tvarem vrtání a charakteristickým zahnutím korpusu. Rozsah nástroje je o něco větší než nóna (díky pomocným klapkám). Tento nástroj v pozdějších dobách zcela vymizel a jeho barva je charakteristická pro starou hudbu.
 
* Sopránový krumhorn